Článek
Strašení sudetskými Němci patří k tradičnímu folkloru té nejpokleslejší části českého politického spektra a bohužel stále rezonuje u části veřejnosti. Strach a nevědomost jsou nebezpečný koktejl, který k česko-německému smíření opravdu nepřispívá.
Především opravdu nehrozí jakákoliv revize majetkového uspořádání po 2. světové válce ani jakékoliv finanční náhrady. To bylo stvrzeno Česko-německou deklarací z roku 1997. Sudetoněmecké krajanské sdružení má dnes lehce přes 200 tisíc členů, většinou z 2. a 3. generace, jejichž věkový průměr překračuje 60 let. Kolem roku 2000 bylo členů přes půl milionu, v 60. letech jednotky milionů.
Nároků na majetky se sdružení vzdalo již dávno a v roce 2015 zmizel takový požadavek i ze stanov. Zrušení Benešových dekretů sdružení považuje za morální otázku, nikoliv majetkoprávní. Podle většiny právních expertů jsou Benešovy dekrety tzv. vyhaslé, jejich účel byl naplněn a jejich zrušení nezakládá žádné nové právní důsledky.
V českém právním řádu jsou a zůstávají zejména proto, že by jejich zrušení mohlo vésti k pokusům tento většinový právní názor zlomit soudy a arbitrážemi. Přestože šance takových pokusů na úspěch je fakticky nulová, existence takových sporů a jejich medializace by přinesla mnoho hněvu a zloby, což by opět česko-německému smíření neprospělo.
Někdy po roce 2007 jsem přišel z malého města studovat do Prahy. Na malém městě byl Bernd Posselt ztělesněním ďábelského sudeťáka mezi dětmi i dospělými. Vzhled přímo vyzýval vykreslovat ho trochu jako Hitlera. Osobní setkání na jedné panelové diskusi pro mě bylo tím největším rozbitím obrazu o komkoliv, jaké se mi kdy přihodilo. Místo ďábelského sudeťáka hovořil velice inteligentní a rozumný člověk, překvapivě byl normální a přátelský.
Démonizace sudetských Němců má svůj původ do značné míry v prachmizerné výuce dějepisu, kdy o římských a řeckých dějinách víme mnohem více než o moderních dějinách českých zemí. Výuka za mých let často končila 2. světovou válkou. Na poválečné dějiny se nedostalo, protože se to nestihlo. Možná, že ani stihnout nechtělo. Část učitelů se debatám a interpretacím o minulém režimu chtěla z různých důvodů prostě vyhnout.
My Češi máme totiž ze své minulosti strašlivý mindrák i tehdy, když to není osobní. Dějiny českých zemí v hodinách dějepisu vykládáme stylem Češi hrdinové, ostatní padouši. Nevím, zda jsme se za těch 20 let od mé středoškolské docházky někam neposunuli, v každém případě většina populace byla vychována v tomto chápání českých dějin.
Schopnost vnímat období husitství, Bílé hory, Habsburské monarchie a jejího rozpadu v širších souvislostech a nadhledu, je tu jen pro ty, co se zajímají nad rámec běžné výuky. To není to nejhorší. Nejhorší je, že náš čecháčkovský mindrák zbaběle odmítá vidět, že mezi sudetskými Němci byli hrdinové antifašistického odboje nebo mezi Čechy fanatičtí nacisté, udavači a kolaboranti. Bojíme se, aby naše přikrášlené zrcadlo českých dějin neutrpělo šmouhy nebo se dokonce nerozpadlo. My jsme přece ti dobří.
Moudří vědí, že naši dějinnou úlohu nikterak nepoškozuje vypořádání se s kapitolami, na které zas tak hrdí být nemusíme. Určitě nemůžeme být hrdí na divoký odsun. Ani na aplikaci principu kolektivní viny. Nemůžeme být hrdí na únorový komunistický puč, ani na ta zvěrstva, která jsme si tu dělali sobě navzájem.
Jednou snad budeme mít předsedu české vlády, který najde dost odvahy na sudetoněmecký sraz přijet, podat ruku a přednést inspirativní projev o tom, jak jsme společně stíny naší bolavé historie překonali.
Naše dnešní vláda má ve svých řadách více sympatizantů s nacismem, než najdete na sudetoněmeckém sjezdu. Její útoky vůči sudetoněmeckému krajanskému sdružení jsou navíc hodně pokrytecké. SPD je v jedné frakci s německou AfD, která je v postoji k Benešovým dekretům mnohem radikálnější a usiluje o „rehabilitaci německých dějin“. ANO a Motoristé jsou zase ve frakci Patrioti pro Evropu spolu s rakouskými Svobodnými, jejichž postoj je v zásadě totožný s AfD.
Všechny tyto strany jsou navíc více či méně skrytě podporovateli Ruska, jenž se svým režimem fašismu nápadně blíží, včetně agrese vůči sousednímu „méněcennému“ národu pod záminkou ochrany vlastní národnostní menšiny. Už je jen úsměvnou třešničkou, že Vladimír Putin pohrdá ukrajinskými Rusy zhruba stejně, jako Hitler pohrdal sudetskými Němci.
Vytažení sudetského strašáka je jen dalším ubohým projevem existence komerčního nácka Tomia Okamury, naneštěstí podpořeným zbytkem vládních stran. Hodnoty jako pravda, čest a morálka se s angažmá v těchto stranách musejí vylučovat. Nepochybuji, že zbabělé šíření strachu a nenávisti projde plným počtem hlasů této ostudné vládní většiny.
---------------------------------
Zdroje:
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2823022- Jan Vondrouš, ředitel společnosti Collegium Bohemicum, která spravuje expozici Naši Němci v ústeckém muzeu
------------------------------------
I dobré články mají dnes problém probojovat se skrz algoritmy k širšímu publiku.
O to víc si vážím vaší podpory — komentářů, sdílení, reakcí i příspěvků přes tlačítko „Podpořte autora“. Děkuji.
