Článek
Nelze potvrdit ani vyvrátit, zda je Trump ruské aktivum, rozumějme ruským agentem, který je Rusy motivován či nucen k určitým krokům. Možná na tom úplně nezáleží. Na konci dne je jedno, zda Trump činí kroky, protože je vydírán, korumpován či jen Rusové mistrně využívají jeho nekonečně velkého ega při vlivových operacích. Hlavní věc je výsledek. Jeho kroky v uplynulých dvou letech jednoznačně ruský vládnoucí režim podpořily, možná ho dokonce udržely nad vodou.
Trump razantně oslabil hospodářskou sílu svobodného demokratického světa, když několika šílenými tiskovými konferencemi s ještě šílenějšími tabulkami cel zasadil tvrdou ránu systému svobodného světového obchodu. Ten se naštěstí netočí jen kolem Spojených států, ale pokud někoho skutečně oslabuje, pak právě demokratické spojence. S Čínou Donald Trump celní válku prohrál.
Nejtvrději pak na tuto politiku doplácí Evropa, která je v očích Donalda Trumpa konkurent americké globální dominanci, a proto nepřítel. Naprosto neotřelá nová bezpečnostní strategie Spojených států má za cíl nabourat evropskou integraci a Evropu rozdělit. Tedy stejný geopolitický zájem, jaký má dlouhodobě Rusko.
Evropa dlouhodobě nejtvrději pociťuje dopady drahých energií. Trump na evropské spojence přenesl i americké náklady na „pomoc“ Ukrajině. Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se Ukrajina nedočkala naprosto žádné bezplatné americké vojenské pomoci. Podpora, která zůstala, běží čistě na komerční bázi, a to včetně Starlinku.
Na počátku tohoto roku to vypadalo, že Evropa má to nejtěžší za sebou. Ceny energií klesaly blízko předválečné úrovni a ekonomika začínala nabírat tempo. Jenže v březnu Trump udeřil na Írán. Operace se zejména ve srovnání s precizně provedeným zatčením venezuelského diktátora Madura jeví od počátku až neuvěřitelně zpackaná.
Spojeným státům se vůbec nepodařilo zničit schopnost Íránu vypouštět balistické rakety ani ochránit své spojence. Těžké škody utrpěly dokonce i americké vojenské základny v regionu. Zásah spolykal ohromující množství munice. Řízené střely i rakety do systému Patriot, které mohly dobře posloužit na Ukrajině k záchraně lidských životů, byly vystříleny v konfliktu s Íránem naprosto marně.
Konflikt s Íránem neskončil, v krátké době neskončí a nepřinesl žádnou přidanou hodnotu světové bezpečnosti. Naopak Írán slaví svoji odolnost a Spojené státy ztratily respekt. Drastický je dopad na světovou a opět zejména na evropskou ekonomiku. Vysoké ceny ropy a plynu jsou obdobným hospodářským šokem jako v roce 2022. V tvrdosti dopadu se nám vrací naše neochota pracovat na rychlejší dekarbonizaci ekonomiky, která by snížila závislost na dovážených fosilních zdrojích.
Evropu čeká opět tvrdá zima s drahými energiemi, vysokou inflací a hospodářskou stagnací. Od covidu dostáváme ránu za ranou a stále jsme se jim nenaučili odolávat. V Evropě nemůžeme za to, že americkým prezidentem je právě Trump. Neseme negativní důsledky jeho kroků, zároveň se ale nedá říci, že jsme vůči nim bezmocní. Zda Evropa vyjde z těchto časů posílena a přebere alespoň částečně roli globálního lídra, je čistě o její vůli. Trumpova Amerika tento prostor do značné míry vyklidila a Evropa se buď chopí příležitosti nebo se do něj nasune Čína.
Oslabení Evropy není příznivé pro ochotu a vůli pomáhat Ukrajině. Složitá hospodářská situace otevírá přístup k moci extrémistům nabízejícím jednoduchá řešení pro jednoduché lidi. Co na tom, že nefungují. Evropskou pomoc drží nad vodou pár odhodlaných zemí. Česká republika k nim po nástupu vlády Andreje Babiše opřenou o podporu proruských stran už nepatří.
Ukrajina bojuje statečně. Možná i proto, že nemá na vybranou. Pokud Ukrajinci nebudou umírat v přímém vojenském střetu s Ruskem, ale při tiché genocidě v masových hrobech jako u Mariupolu nebo v Buči, můžeme snad mít čisté svědomí, že válka není?
Dnes jsme svědky brutálního nátlaku na ukončení války. Ne vůči Rusku, ale vůči Ukrajině. Donald Trump prohlašuje, že se mu lépe jedná s Putinem než se Zelenským. Omezování dodávek zbraní, omezování přístupu ke zpravodajským informacím i limitace satelitního připojení Starlink je naprosto nepochopitelné a morálně neospravedlnitelné.
Chceme-li skutečně válku ukončit, pak ji musí Ukrajina vyhrát. Putin nepatří k jednacímu stolu, ale před mezinárodní soud. Toto by si měly uvědomovat všechny západní země včetně Spojených států a k tomu napnout své úsilí.
Donald Trump však kope za jiný tým. Lhostejno, zda za Rusko či za sebe. Představa, že trocha ruské nafty pomůže zmírnit drtivou porážku v nadcházejících volbách, je vzhledem k velikosti americké spotřeby a objemu přislíbených dodávek naprosto směšná. Tato směšnost však stojí Spojené státy veškerou zbylou čest a důvěryhodnost. Dražší nafty na světě není.
Vysokou cenovku bude mít i Muskovo rozhodnutí omezující funkce Starlinku a jeho vojenské verze Starshieldu. Ať už byly jeho motivace jakékoliv, jisté je pouze jedno. Využití Starlinku sebou nese významné bezpečnostní riziko a evropské státy tedy vyvinou a postaví vlastní řešení pro potřeby svých armád. Tento precedens pak platí pro veškeré americké zbrojní technologie. Evropské trhy se americkým zbrojařům začínají uzavítat.
Bohužel některá rozhodnutí stojí i lidské životy. Nedostatek střel do systémů Patriot zhoršuje schopnosti Ukrajiny bránit se balistickým raketám. Omezení Starlinku výrazně omezuje schopnosti Ukrajiny bránit se přilétajícím dronům. Raket jsou denně i desítky a dronů stovky. Zabíjí, ničí energetiku. Lidé na Ukrajině umírají při zásazích, brzy mohou umírat chladem, mrazem, hladem a žízní. To vše v důsledku přímých rozhodnutí Donalda Trumpa a Elona Muska, které spojuje především velké ego. Bude to mít důsledky. Slabou Ameriku, nezávislejší Evropu a nedůvěru ve Starlink po celém světě. To možná tyto muže tolik netrápí.
Upřímně přeji republikánům ve volbách ten nejtvrdší možný výprask. Přeji si, aby hnutí MAGA ve Spojených státech ztratilo veškerý vliv. Přeji si, aby k sobě Evropa a Spojené státy opět našly cestu jako společní garanti globální bezpečnosti, posilování demokracie a lidských práv i svobodného a férového obchodu. Aby se všechny nedemokratické režimy opět třásly hrůzou z následků svých činů. Třeba se tak za dva roky po odchodu Donalda Trumpa stane. Pro všechny, kteří na Ukrajině zaplatí v následujících měsících kroky Donalda Trumpa a Elona Muska životem, to ale bude pozdě.
---------------------
Zdroje:
-----------------------
I dobré články mají dnes problém probojovat se skrz algoritmy k širšímu publiku.
O to víc si vážím vaší podpory — komentářů, sdílení, reakcí, příspěvků přes tlačítko „Podpořte autora“ a předplatitelů. Děkuji.
