Článek
Motivací vládní koalice bohužel rozhodně není zbavit občany břímě složenek nebo přizpůsobit veřejnoprávní média současné době. Sledujeme naprosto nemaskovaný boj o moc a vliv nad těmito médii, navíc praktikami lumpů a zlodějů.
Náhlé předřazení bodu a pevné hlasování ve 4:36 ráno byla vskutku prasárna, jakou sněmovna nepamatuje. A ne, není to totéž jako noční hlasování za předchozí vlády. Nesrovnávejme hrušky a jablka.
Při tom, jak se představitelé vládních stran vyjadřují o novinářích, a nejen veřejnoprávních médiích, o nekalých úmyslech nelze pochybovat. Vládu navržené financování krátí meziročně rozpočty České televize téměř 15 % a Českého rozhlasu o téměř 25 %. Úkoly uložené těmto médiím zákonem však nekrátí vůbec.
Krácení rozpočtu takto drastického rozsahu znamená rušení pořadů a propouštění. Pro vládní politiky je však ještě podstatnější strach a obavy, které při tomto přístupu mají redaktoři mít. Asi by se měli chovat k vládním politikům hezky, když projednávají zákon o jejich budoucnosti? Valorizace částky až při kumulativní inflaci 10% pak tlak dále stupňuje.
Lidé sice vytáhli za veřejnoprávní média do ulic, ale neznamená to, že jsou jednotní v tom, že by měla být veřejnoprávní média financována právě z koncesionářských poplatků. Je-li zde nějaká společenská shoda, pak na tom, že nezávislá veřejnoprávní média jsou potřebná. Průzkum agentury STEM objednaný Českou televizí říká, že zachovat poplatky chce 37 % respondentů.
Pro opozici by to mělo znamenat přizpůsobit vyjednávací pozici tomu, co je reálně dosažitelné a možné. Navzdory vyhrocené situaci a záměrům vládních politiků je možné ubránit nezávislost a kvalitu veřejnoprávních médií.
Soustředí-li se vládní strany na konec složenek pro občany a firmy, stýskat se nám po nich nebude. Ve finále může ubýt několik kontroverzí s těmito poplatky spojenými, zejména zatížení firem, nepřiznaní plátci nebo problematické vymáhání.
Při financování ze státního rozpočtu však trvejme na současné výši zdrojů podle příjmů roku 2026 a rovněž mechanismu každoroční valorizace platby ze státního rozpočtu o polovinu inflace. Tím bude vytvořena určitá motivace k zefektivňování procesů, a přitom zajištěna kontinuita a stabilita pro plnění stávajících zákonných úkolů veřejnoprávních médií.
Právě vymezení těchto úkolů je to, co mělo předcházet debatě o způsobu a objemu financování. Pokud ale chceme v českém kocourkově stavět domy od střechy, snažme se alespoň minimalizovat škody. Ta debata o roli veřejnoprávních médií je zatraceně potřeba pro celou společnost.
Denně totiž čelíme nesmyslným argumentům, proč to máme platit, když se na to nedíváme. Je to stejně hloupé, jako protestovat proti platbám zdravotního pojištění, když přece lékaře k ničemu nepotřebujeme. Úroveň zdravotní péče v zemi však pozitivně ovlivňuje kvalitu našeho života i tehdy, pokud nejsme její přímí účastníci. Stejně tak média veřejné služby mají vliv na celkovou kvalitu českého informačního prostoru, ze které máme prospěch, jakkoliv nejsme přímými diváky. A kdo není divák dnes, bude jím v budoucnu, stejně jako v pozdějším věku se už bez zdravotnictví neobejdete.
Chceme-li na média veřejné služby dávat méně peněz, musíme vést férovou debatu o tom, co bude za tyto úspory obětováno. Zpravodajský kanál? To snad ne. Zpravodajství ČT je příjemnou profesionální alternativou k estrádnímu zpravodajství na komerčních televizích. Obětujeme sportovní kanál? Třeba pro malé sporty je přítomnost na obrazovkách veřejnoprávního média klíčová pro jejich další bytí a nebytí. Zrušíme regionální zpravodajství? Omezí se produkce a výroba vlastních pořadů a koprodukcí? Pokud si myslíme, že nepotřebujeme tvořit hodnotnou českou kulturu a postačí populární komerční braky prosím…
Jenomže někde v hloubi duše cítíme, že tohle všechno potřebujeme. Že potřebujeme vlastně i to Stardance a všechny ty další pořady, na které se nedíváme. Protože jiní naši spoluobčané ano. Protože veřejnoprávní média nám dokáží nabídnout to, co si komerční média dovolit nabídnout nemohou.
Třeba v průběhu debaty dokonce zjistíme, že vlastně chceme více české původní filmové a seriálové tvorby. Že kultura je klíčová pro identitu našeho národa. Třeba to pochopí i v SPD. Pak ovšem musí financování adekvátně vzrůst.
Koncesionářské poplatky nejsou dogma. Stabilní a předvídatelné financování však ano. Pokud bude vláda trvat na drastickém poklesu zdrojů pro obě média, tvrdě to dopadne na jejich strukturu i tvořený obsah. V zájmu nás všech je udržet veřejnoprávní média na současné úrovni finančního zabezpečení a co nejdále od politických vlivů.
-------------------------
Zdroje:
-------------------------
I dobré články mají dnes problém probojovat se skrz algoritmy k širšímu publiku.
O to víc si vážím vaší podpory — komentářů, sdílení, reakcí, příspěvků přes tlačítko „Podpořte autora“ a předplatitelů. Děkuji.
