Článek
Fundamentální fakt je, že tito lidé tu válku začali. Neexistuje žádná varianta udržitelného a spravedlivého míru, která by jim umožnila zachování tváře a moci před ruskou společností. Není přijatelné odměnit agresora územím napadené země. Ať by bylo jakkoliv velké, nikdy by to nebylo dost.
Nemůžeme ani čekat, že by kdy tito lidé svá vojska z Ukrajiny dobrovolně stáhli. Nemají k tomu žádnou motivaci. Proto ostatně Američané nabízejí Putinovi různé udičky, aby ho přiměli alespoň jednání vést. Je to ovšem směšné a amorální.
Nezbývá, než aby si západ uvědomil to, co nejspíše ví od počátku, ale bojí se to vyslovit. Rusko musí válku prohrát. To je jediný přijatelný výsledek. Možná bude mít pro někoho nepříjemné důsledky. Po konci Putina se Rusko může rozpadnout, upadnout do občanské války a nebezpečí pro Evropu budou mnohočetná a hůře předvídatelná. Rozpadlý stát s tisíci jadernými hlavicemi je vážným rizikem. Zajištění bezpečnosti nás může vést k nepříjemným rozhodnutím včetně vojenských operací v prostoru, kde dříve bylo Rusko.
Na druhou stranu nepodléhejme dojmu, že existuje realita, ve které by bylo zachování Putinova režimu tou bezpečnější variantou. Pokud by platil předpoklad, že Putin je racionální hráč, nikdy by se do konfliktu na Ukrajině nepustil.
Co se nám zdá iracionální, je ve zvrácené Putinově logice ospravedlnitelné. Na tohle musíme myslet zejména při posuzování rizika ruského útoku proti pobaltským státům. Není důležité, zda objektivně existuje naděje Ruska na nějaký úspěch. Stačí pouze, aby v takovou možnost Putin věřil.
Zlomení Putinovy víry v úspěch není klíčové jen pro odstrašení před útokem na Pobaltí. Je klíčem k ukončení samotné války na Ukrajině. Místo kladení červených koberců a nabízení obchodních dohod mluvme tím jediným jazykem, kterému Putin opravdu dobře rozumí, a to je síla.
Přitvrďme sankce, odstřihněme Rusko úplně od světového hospodářství, a především deklarujme Ukrajině masivní vojenskou i hospodářskou pomoc bez konce. Vezměme Putinovi veškerou naději na to, že by snad mohl v konfrontaci s Ukrajinou jakkoliv uspět.
Možná mu pak přijde moudré přiložit si ke spánku pistoli. Možná bude vypadnut z okna. K osudu člověka odpovědného za miliony zmařených životů není potřeba hledat empatii. Až konec současného ruského režimu otevírá reálnou naději na konec války, protože ať už země projde jakoukoliv formou změny, nástupce se bude moci od Putina distancovat. Putin reálně nemůže ukončit válku, kterou sám rozpoutal.
V těchto dnech se řeší další kolo jednání, o kterých víme, že nikam nepovedou. Evropa by měla opravdu sjednotit svoji pozici na tvrdém postoji a k tomu samému dotlačit i Spojené státy. Trumpova porážka a demokratická většina v obou komorách otevírá nové možnosti na změnu současného proputinovského kurzu.
Je ostatně velkou ostudou Spojených států, že současný americký prezident je ten, který fakticky živí ruskou naději na úspěch. Nicméně i jeho blízcí příznivci přeci vidí, že po dvou letech ukončování války do 24 hodin je současná strategie vyjednávání s Ruskem trapná, směšná a zoufale neúčinná. Je čas přitvrdit!
-------------------------------
Zdroje:
-----------------------------
I dobré články mají dnes problém probojovat se skrz algoritmy k širšímu publiku.
O to víc si vážím vaší podpory — komentářů, sdílení, reakcí, příspěvků přes tlačítko „Podpořte autora“ a předplatitelů. Děkuji.
