Článek
Evropa byla a stále ještě je závislá na fosilních zdrojích energie, přičemž 40 % zemního plynu a 25 % ropy pocházelo z Ruska. Příčinou ztráty konkurenceschopnosti EU na světových trzích není Green Deal, ale fakt, že levné suroviny z Ruska už nejsou a nebudou.
Rusko rozpoutalo agresi vůči Ukrajině, a opustilo tak civilizovaný svět. Dnes je zřejmé, že válka bude trvat dlouho. Dokud v Rusku Putinův režim existuje, nelze očekávat jakoukoliv obnovu předválečných vztahů, natož obnovu surovinových toků v relacích, na které jsme byli zvyklí.
EU dokázala něco naprosto impozantního. Během relativně krátké doby pouhých dvou let se dokázala zbavit závislosti na Rusku do té míry, že dnes už ani úplný výpadek dodávek z této východní despocie nepovede k nedostatku a prudkému růstu cen, jaký jsme viděli během prvního roku války.
Jenomže dovážený plyn, jehož cena ovlivňuje výrazně ceny elektřiny, nebude nikdy tak levný, jako ten, který proudil plynovody z Ruska. Zkapalnění a doprava zákonitě něco stojí. Cenová hladina energií, která dopadá na konkurenceschopnost evropské produkce, je dnes podstatně vyšší i přes odeznění prvotního válečného šoku.
Cena elektřiny se mezi léty 2013 a 2018 držela pod 40 EUR/MWh, dnes osciluje okolo 100 EUR/MWh. Cena plynu se do léta 2021 pohybovala okolo 20 EUR/MWh, většinu času pod ní. Dnes je to 40 EUR/MWh. Cena ropy se z dlouhodobého průměru 60 USD za barel dostala k 80 USD za barel. Dnešní ceny přitom můžeme považovat za spodní hranici výhledu. Chybí důvody pro jejich pokles, naopak rizik, která mohou způsobit růst cen, je celá řada.
Green Deal stanovuje dlouhodobý plán odklonu od fosilních zdrojů v energetice i dopravě a Evropě umožní pomocí inovativních technologií obnovit globální konkurenceschopnost. Elektromobilita nás zbaví závislosti na ropě, obnovitelné zdroje a velkokapacitní úložiště závislosti na plynu.
Legislativa, kterou odpůrci Green Dealu vnímají jako přemíru regulace, funguje jako předvídatelný jízdní řád pro firmy, které v krátkém čase posunuly technologie skokově dopředu. Elektromobily převálcují auta se spalovacím motorem již v příštích pěti letech, velkokapacitní bateriová úložiště začnou vytlačovat plyn z elektroenergetiky v jednotkách let.
České kampaně za zachování spalovacích motorů jsou tak trochu z jiného světa. Česko a Slovensko, paradoxně vyrábějící nejvíce aut na hlavu v Unii, mají nejnižší podíl prodaných čistě elektrických aut mezi všemi státy EU. Ve Švédsku se prodalo v roce 2023 38 % čistě elektrických aut, v Německu 18 %, v Česku a na Slovensku méně než 3 %. Jakkoliv vlády s účastí hnutí ANO dokonale rezignovaly na jakýkoliv posun v elektromobilitě i energetice, stávající vláda docela obstojně chybějící legislativu dohání.
Odpůrci Green Dealu předstírají nejen, že neexistuje klimatický problém, ale že neexistuje ani problém ruský. Zavírají oči před tím, že ten minulý svět, kdy Rusko Evropu zásobovalo levnými surovinami, s válkou definitivně skončil a není naděje, že by se kdy mohl vrátit.
Zrušení Green Dealu, které slibují některé strany ve volbách, není ani hypoteticky možné, a už vůbec ne z Evropského parlamentu. Nebylo by žádoucí, a to ani pro automobilový průmysl, který má díky Green Dealu velice předvídatelný jízdní řád pro konec spalovacích motorů.
Má-li Evropa obnovit svoji konkurenceschopnost co nejdříve, pak tomu nepomůže zpomalování energetické transformace, které hlásají strany napříč spektrem v různé intenzitě. Naopak je potřeba inovovat rychleji a intenzivněji, aby co nejvíce dovážených fosilních energetických zdrojů nahradila domácí obnovitelná produkce.
Odpůrci Green Dealu nepřináší žádné řešení faktu, že fosilní zdroje výrazně zdražily. Zmírňování Green Dealu není cestou k prosperitě, ale k zaostávání a stagnaci. Fosilních zdrojů se nezbavujeme jen kvůli ochraně klimatu, ale také pro obnovení naší konkurenceschopnosti.
Zdroje:
