Článek
Realita se ovšem může jevit jinak z české a jinak z nizozemské perspektivy. V Nizozemí překročila čistě bateriová auta (BEV) tržní podíl 32%, zatímco v Česku dosahuje 4,2%. Rozdíl ve vnímání elektromobility je obrovský jak v běžné populaci, tak mezi politickými lídry.
EU je v elektromobilitě rozdělena na dva odlišné světy, pokrokový severozápad, kde se podíl BEV pohybuje v desítkách procent a opatrný jihovýchod, kde jsou to jednotky procent. A pak je tu československý paradox. Dvě země, které vyrábí nejvíce automobilů na hlavu v EU, byly v roce 2023 v adopci elektromobility beznadějně poslední. Na Slovensku podíl BEV 2,66%, v Česku 3,02%.
Odtrženost od naší reality ještě neznamená, že by nešlo o správný a rozumný postoj. 2035 je dlouhá doba a z perspektivy zemí s vysokým tržním podílem elektromobilů nepředstavuje konec prodeje nových aut se spalovacím motorem žádný problém. V Norsku dosahují BEV auta podílu 93% a příští rok to bude 100%, neboť Norsko aplikuje tento zákaz už od ledna 2025.
V zemích opatrného jihovýchodu je stále největšími překážkami elektromobility obava z dojezdu a nabíjení. Menší roli hraje cena elektromobilů. Rozdíl v pořizovací ceně oproti srovnatelným spalovacím modelům stále klesá, přitom provoz je výrazně levnější.
Podle stylu jízdy potřebujete s elektroautem na 100 km 12-20 kWh, se spalovákem 5-10 l benzínu či nafty. Dobít lze za 9 Kč/kWh u veřejných dobíjecích bodů, nejnižší cena benzínu či nafty byla poslední dobou na 32 Kč/litr. 100 km tak vyjde s elektroautem na 108-180 Kč, se spalovacím motorem na 160-320 Kč. Při ceně 40 Kč za litr bychom se dostali na 200-400 Kč na 100 km. Vítěz je ten, kdo má vlastní solární elektrárnu, není třeba dobít z ní veškerou energii, ale průměrná cena na 100 km pak padá až k nule.
Podle českých odpůrců zákazu spalovacích motorů je vážným důvodem k revizi pokles prodeje elektroaut. Jak vážný pokles to doopravdy je? Za prvních 9 měsíců roku 2023 se prodalo v EU 1 110 864 elektroaut, tržní podíl 13,99%. Za prvních 9 měsíců roku 2024 se prodalo v EU 1 047 533 elektroaut, tržní podíl 13,11%.
To není nijak dramatické, když si uvědomíme, že právě koncem září 23 skončily v Německu dotace na pořízení elektromobilu. Německo je trh, kde se prodá čtvrtina osobních vozů z celé EU. Přesto v tomto roce každé čtvrtletí podíl prodaných elektromobilů roste.
Automobilky přitom teprve začínají nasazovat lidovější modely, které osloví podstatně širší okruh zákazníků. Neustále klesající cena baterií při vyšší bezpečnosti, vyšším dojezdu i rychlejším nabíjení nakonec zlomí odpor i těch největších skeptiků.
Elektromobily jsou velice efektivní, což odsuzuje k nezdaru i další z diskutovaných návrhů. Ten požaduje zachování modelů se spalovacím motorem i po roce 2035 s podmínkou, že budou pálit biopaliva. Syntetické biopalivo vyrobené ze zachyceného CO2 je sice uhlíkově neutrální, ale přesto spalovací motor pohřbívá zejména jeho efektivita 30-40%. Jinak řečeno 60-70% energie uložené v pracně vyrobeném syntetickém palivu se přemění na odpadní teplo. Účinnost elektromobilů je 85-90%. Proto je tato cesta odsouzena k nezdaru.
Možná je čas si přiznat, že ti odtržení od reality jsou naši ochránci starého světa na X. Vyspělý svět se vydává jiným směrem a my stojíme před volbou, zda s ním budeme držet krok.
Možná je čas odhodit ten mindrák z jakékoliv hospodářské strategie, kterou si mylně pleteme s centrálním plánováním. Přechodem na elektromobilitu nejenom chráníme klima a sebe před následky klimatické změny, ale také se zbavujeme závislosti na dovozech ropy z arabských států nebo Ruska.
Hospodářská politika, která ukončí závislost na dovážené ropě, může být efektivnější cestou boje proti islámskému terorismu a ruskému imperialismu než masivní zbrojení. Zatímco u tanku doufáme, že ho nebude potřeba použít, v Česku vyrábíme velice dobré elektromobily, které budeme používat rádi.
---------------------
Zdroje:
