Článek
Pokud nabídneme některým profesím dřívější odchod do důchodu s ohledem na jejich rizika a náročnost, ne zcela neoprávněně se ozve mnoho dalších, které více či méně považují svoji profesi za rizikovou a neméně náročnou.
Přitom práceschopnost je velice individuální záležitost, která se odvíjí od práce samotné, genetických předpokladů i životního stylu. Proto budeme mít i v náročných profesích mnoho lidí, pro které bude stávající úprava předčasných důchodů nedostatečná a zároveň i mnoho lidí, kteří by mohli pracovat i nadále.
S tím, jak se prodlužuje naše délka života, se zvětšuje i variabilita našich individuálních osudů. Proto nejsou řešením vyjmenované profese, ale větší flexibilita našeho individuálního uvážení.
Rozpočtová matematika a demografie jsou neúprosné. Čas na hlubokou reformu dávno minul a první pilíř důchodového zajištění je odsouzen ke kombinaci růstu věku odchodu do důchodu, snižování nároků budoucích důchodců a poklesu míry zásluhovosti.
Aby bylo něco takového snesitelné, ani jeden z těchto parametrů nemůže být opomenut, na druhou stranu pro lidi správným způsobem investující ve třetím pilíři, kterých je v mladších ročnících čím dál více, dává slušnou naději na to, že životní úroveň průměrného důchodce nadále poroste právě díky relativnímu poklesu významu pilíře prvního.
Nevyhnutelný růst věku odchodu do důchodu přinese do našeho pracovního života dilemata, která nebudou až tak nová, jak by se mohlo zdát. Bude klesat počet lidí vykonávajících celý život jednu profesi. Náš pracovní život budeme nevyhnutelně přizpůsobovat našim fyzickým a psychickým silám.
Vlastně to ve finále může být i dobře, protože nemálo lidí ve věku 50+ chodí do práce, která jim už nevyhovuje, nesnáší ji a setrvávají tam jen proto, že mají určitý pocit, že je správné to tam do toho důchodu doklepat.
Ani po 50+ ani nikdy jindy ovšem není důvod trávit většinu aktivního času v práci, kterou nesnášíte. Důsledkem je, že lidé v tomto věku opravdu berou práci jako nutné peklo a důchod jako vysvobození, o to snáze skáčou na lep populistickým formacím, které jim slibují v oblasti důchodů nemožné.
Přijetím faktu, že není potřeba lpět celý život na jedné profesi, přijetím faktu, že ubývající fyzické síly nejsou důvodem k závislosti na státu, ale k nalezení jiného více vyhovujícího zdroje obživy, je možné těmto lidem vrátit do života i určitou spokojenost.
Dobrý příklad nalezneme u hokeje. Pokud se nejmenujete zrovna Jarda Jágr, který s hokejem skončí někde okolo 90 let, kariéra běžného hokejisty končí zpravidla do 35 let věku. Na jednu hvězdu z NHL, která je tou dobou solidně zajištěna a do konce života už nemusí pracovat, připadají desítky i stovky kluků, kteří měli průměrné příjmy a žádné úspory. Nezbývá jim zkrátka, než se živit jinak. Nikdy nikoho nenapadlo uvažovat o předčasných důchodech pro hokejisty, jakkoliv je to drsná, vyčerpávající a nezřídka tělo zničující hra.
Hoďme rizikové profese do koše. Naučme se, že máme svobodnou volbu povolání i svobodnou volbu ho měnit podle potřeb, které se v našem naštěstí čím dál delším životě vyvíjejí. A přidejme k tomu i racionální mechanismus volby pro odchod do předčasného důchodu, který bude založen na osvědčené ekonomické motivaci.
Nechme odcházet lidi do předčasného důchodu klidně o 10 let dříve oproti průběžně rostoucímu věku standardního odchodu do důchodu, ale s krácením, které bude nejvyšší v prvním roce předčasného důchodu a na své se onen předčasný důchodce dostane po dvojnásobné době oproti počtu let v předčasném důchodu.
Každý se tak bude moci racionálně rozhodnout, zda ještě bude pracovat či zda zvolí variantu předčasné penze s oním krácením. Je to velmi fér, protože nikdo neposoudí vaši práceschopnost lépe než vy sami. Mít takovou možnost volby znamená i to, že když jste měli v životě opravdu smůlu, nebudete v neřešitelné situaci.
Pokud věříte, že už není ve vašich silách pouštět se do něčeho nového, školit se, učit se jazyky, práci na počítači, bez ohledu na to, zda objektivně nemáte sil nebo jste jenom líní, budete mít volbu, která má určitou cenu.
Ve finále se jedná o spravedlivější a přijatelnější řešení než nekonečné diskuse o tom, zda by další a další profese neměly být zařazeny mezi privilegované předčasným nárokem na důchod.
----------------------
Zdroje:
