Článek
MARTIN PROCHÁZKA právem upozorňuje, že řešení předčasných důchodů pro rizikové profese pomocí kategorizace z podstaty bude těžko vnímáno jako spravedlivé. Proto nejsou řešením vyjmenované profese, ale větší volnost individuálního uvážení. Postupně bude dále klesat počet lidí vykonávajících celý život jednu profesi, náš pracovní život budeme nevyhnutelně přizpůsobovat našim fyzickým a psychickým silám. Za příklad můžeme vzít práci sportovců, pro které nikdy nikoho nenapadlo uvažovat o předčasných důchodech, jakkoliv je to drsná, vyčerpávající a nezřídka tělo zničující profese. Obdobná situace je samozřejmá i pro OSVČ.
Doporučuji poněkud jiný pohled na odchod zaměstnance do předčasného důchodu, a to bez jeho krácení.
To by si mohl zajistit díky dohodě pracovníka se zaměstnavatelem o zvýšeném odvodu ve stejném režimu a výši např. 5 %, jako se navrhuje pro rizikové profese. Za to získá jako benefit stejnou možnost předčasného odchodu do plného důchodu z 1. pilíře o dobu obdobnou, jako u propíraných rizikových profesí. Každý se tak bude moci racionálně rozhodnout, zda ještě bude pracovat a zvýší si penzi stejně jako ti, kteří oddalují a oddalovat budou svůj odchod na penzi, či zvolí variantu předčasné standardní penze. Pokud nebude v jeho silách pouštět se např. do nové práce, bude mít volbu, která doplní paletu možností úspor na stáří pro ty, kteří se nechtějí vázat na soukromé penzijní fondy na komerční bázi ve 3. pilíři penzijní soustavy. Jejich nezdanění těchto příspěvků k vašemu důchodovému kontu pak vyplývá z toho, že budou placené zaměstnavatelem a nemění tak daňová pravidla.
Navíc to bude skutečně penzijní financování a nejen spořitelní systém podporovaný státem jako v tzv. penzijních fondech, kde si lidé úspory všeobecně vybírají po dosažení určeného věku a s důchodem ani pojistným fakticky nakonec nijak nesouvisí.
