Článek
Odpůrci změn v energetice a dopravě rádi argumentují fyzikou. Fyzikální limity spalovacích motorů byly téměř dosaženy. Každé další navyšování jejich účinnosti jde na úkor konstrukční složitosti a spolehlivosti. Uhlíkové palivo má sice velkou energetickou hustotu, ale nelze ji efektivně využít.
V různých číslech účinnosti, která kolují po internetu, je potřeba rozlišovat dvě metodiky. Účinnost samotné pohonné jednotky říká, kolik energie v palivu je přeměněno na mechanický pohyb. Zatímco spalovací motor tuto energii využije právě jen z oněch 25-30 %, elektrický pohon s rekuperací má účinnost 85-95 %.
Kromě toho je účinnost spalovacího motoru mnohem více závislá na kvalitě řidiče, špatným stylem jízdy není problém dostat se u spalovacího motoru i na poloviční hodnotu. U elektromotoru závisí spotřeba na stylu jízdy z 15-30 %, u spalovacího motoru je to 30-60 %.
Druhým často používaným číslem účinnosti je podle metodiky WTW (Well To Wheel). Zde naleznete možná překvapivě vysoké rozpětí hodnot 11-37 % pro spalovací motory a 40-70 % pro elektromobily. Účelem této metodiky je odpovědět na otázku kolik primární energie je potřeba na ujetí jednotky vzdálenosti. Bere v potaz celý řetězec výroby paliv od těžby, způsobu rafinace, energetickém mixu výroby elektřiny. Neposuzuje tedy motory samotné, ale má význam pro výpočet energetické efektivity a emisní náročnosti v konkrétních podmínkách. Zkrátka celková účinnost elektromobilu podle WTW bude nižší, pokud je elektřina pro něj vyrobena v konvenčních elektrárnách a mnohem vyšší, pokud je vyrobena z obnovitelných zdrojů.
Tak či tak spalovací motor s elektrickým jednoznačně prohrává a čím rychleji zvládneme transformaci energetiky a dopravy, tím lépe pro nás i pro planetu.
Česko patřilo mezi státy, které bojovaly za zrušení zákazu spalovacích motorů po roce 2035 i se zdůvodněním, že provoz spalovacích motorů může být zachován s uhlíkově neutrálními syntetickými palivy. Ta ovšem neřeší onen problém účinnosti. Navíc i jejich výroba je energeticky náročná. Provoz spalovacího motoru na syntetická paliva bude mít ještě nižší WTW než na klasická. Ulička k bezemisnímu provozu spalovacích motorů je zkrátka slepá, i proto, že nás nezbavuje lokálních zplodin otravujících okolní vzduch.
Za říjen a listopad byl podíl elektromobilů prodaných v Česku 5,4 %. V EU jako celku však tento podíl dosahuje 20%. Hned 12 členských zemí má vyšší jak 20% podíl čistě elektrických aut na prodejích včetně dvou největších trhů Německa a Francie. V posledním kvartálu roku 2024 byl tento podíl jen 15%. Elektromobilita není budoucnost, ale současnost. A my bohužel patříme k těm nejvíce zaostávajícím zemím.
Je to paradox i proto, že se nebývale daří elektromobilům vyráběným u nás. Více než pětina vozů u nás vyrobených je čistě elektrická, ale v jejich nákupech rosteme jen velmi pomalu. Ještě jsme si na elektromobilitu nezvykli, ale svět nemá moc důvodů, proč by na nás měl čekat.
Samozřejmě Česko není pozadu samo. EU je fakticky rozdělena na pokrokový severozápad a zaostalý jihovýchod. Některé země zkrátka přistoupily ke svým závazkům odpovědně, pracovaly na infrastruktuře a rozvoj elektromobility podporovaly. Jiné nikoliv. Adopce v pokrokových zemích je ale tak rychlá, že ani my trendu neunikneme. S růstem modelové nabídky automobilek i počtem nabíjecích míst se skepse k elektromobilitě vytrácí i v Česku.
Kolem roku 2027 přijde do výroby nová generace baterií s polotekutým elektrolytem. Nabídne rychlejší nabíjení i vyšší dojezd při stejné hmotnosti. Poslední skeptici budou zlomeni. Kolem roku 2030 už budou elektroauta dominovat. Kolem roku 2035 už po spalovacích motorech neštěkne pes.
Pět zemí EU zakáže prodej nových aut se spalovacím motorem už v roce 2030 – Švédsko, Dánsko, Irsko a Nizozemsko. Stejně tak tento datum plánuje Island a v Norsku už si auto se spalovacím motorem nebylo možné koupit od ledna 2025.
Proč zákaz? Proč nenecháme nové technologie šířit přirozeně? Klíčová odpověď je, že by to trvalo dlouho. Zadání jasného jízdního řádu je příkladem rozumné transparentní a předvídatelné hospodářské politiky stimulující inovace. Green Deal je ve skutečnosti velmi relevantní hospodářskou strategií, která řeší na jednu stranu negativní externalitu v podobě uhlíkových emisí a která je zároveň sofistikovanou odpovědí na nedostupnost uhlíkových paliv v Evropě. Bezpečnostní rozměr nahrazení uhlíkových paliv nelze opomenout, neboť je dovážíme z částí světa, které k nám nejsou úplně přátelské.
Boj proti zákazu spalovacích motorů je bojem za iracionální konzervaci starého světa, kdy velice neefektivně uvolňujeme nadměrné množství emisí CO2 s nepříznivým dopadem na klima. Světa, v němž je naše ekonomika závislá na dodávkách ropy tu od arabských států, tu od Putina nebo Donalda Trumpa.
Slabinou Evropy není Green Deal. Ten naopak poskytl výrazný stimul pro inovace. Nedostatek inovací je tou skutečnou slabinou Evropy. Má-li být Evropa skutečně dobrým místem k životu a její ekonomika konkurenceschopná na globálních trzích, pak nemůže inovace zpomalovat a konzervovat se v minulosti založené na starých neefektivních technologiích. Potřebujeme pravý opak. Modernizovat naši dopravu, energetiku a další obory co nejrychleji. Ne kvůli přírodě, ale kvůli lidem!
----------------------------
Zdroje:
Albatayneh, A., Assaf, M. N., Alterman, D., & Jaradat, M. (2020). Comparison of the Overall Energy Efficiency for Internal Combustion Engine Vehicles and Electric Vehicles. Environmental and Climate Technologies, 24(1), 669–680. https://doi.org/10.2478/rtuect-2020-0041
Electric Vehicle Energy Efficiency and Driving Behavior. Golden, CO: NREL, 2014.
NREL/TP-5400-61166. Dostupné z: https://www.nrel.gov
--------------------------
Velmi děkuji za vaše příspěvky prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“. Je to silná motivace i závazek přinášet kvalitní a užitečné texty.
