Článek
Populismus je líbivý, ale odtržený od reality. Nemálo lidí nalezne ve vládním programovém prohlášení alespoň něco, co je pro ně osobně důležité, podstatné a pozitivní. ANO jako správná „all chatch party“ nabízí dárky prakticky pro každého.
Navzdory tomu, že to prohlášení obsahuje i poměrně rozumné věci, jako celek nemá žádnou hodnotu. Není na světě stát, firma nebo rodina, která by měla k dispozici dost zdrojů na realizaci všech svých představ. Nemá je ani Česká republika. Ale programové prohlášení se tím netrápí a předkládá seznam nápadů bez jakéhokoliv náznaku řešení oné plytké otázky, kde na to vezmeme.
Vládnutí je o prioritách. Měl jsem asi marné očekávání, že na základě povolebních vyjednávání se volební program přemění v cosi, co definuje realistické cíle pro směřování země. Díváme se ale pouze na seznam líbivých slibů, které zjevně nejsou zasazeny do reálného ekonomického rámce.
Na jedné straně programové prohlášení slibuje nárůst výdajů státu překračujících 100 mld. korun, na straně druhé zároveň slibuje snižovat daně. Jedinými nabízenými řešeními pro růst příjmů státního rozpočtu jsou růst HDP a boj s šedou ekonomikou. Oboje jsou velmi abstraktní veličiny.
Tohle nemůže dopadnout dobře. Vlastně víme, jak to dopadne, protože už to tu jednou bylo. ANO má za sebou dvě volební období u moci. Realitou vládnutí hnutí ANO je prosazení těch částí programu, které jsou prostě nejjednodušší. Proto porostou zejména platy ve veřejné sféře a spotřební výdaje státu. Prospěšnější aktivity, které vyžadují jakékoliv reformní úsilí, nebudou mít šanci dostat se k realizaci.
Pokud se podíváme na předchozí osmileté angažmá ANO, pro zemi to byla epizoda přešlapování na místě. Modernizace energetiky, dopravy i digitalizace v podstatě stály na místě. Před mizernými výsledky ochránila veřejné finance zejména globální hospodářská konjuktura, která se ale v této dekádě nekoná. Právě růst HDP tažený vnější poptávkou dokonale zamaskoval neschopnost hnutí ANO vládnout skrze určování priorit. Všichni něco dostali, ale přesto to s rozpočty vypadalo dobře.
ANO úspěšně prohlubovalo past mandatorních výdajů, která se velmi nepříjemně projeví v době krize. Covid a ruská agrese proti Ukrajině byly dvěma zásadními šoky, které českým veřejným rozpočtem otřásly. Deficit na konci vlády hnutí ANO překračoval 5% HDP. Vláda Petra Fialy neměla lehkou práci a ani shodu na některých zásadních reformách, přesto uzavírá na 1,9 % HDP.
Protože ANO tentokrát nemá k dispozici silnou globální konjukturu, z níž by bylo masivní utrácení financováno, velmi brzy narazí vládní prohlášení na rozpočtovou realitu. Jak pak vypadá vynucená fiskální konsolidace v režii populistických stran, vidíme na Slovensku. Vláda Roberta Fica každý rok představí sérii opatření ke snížení schodku z více než 5 % HDP někam ke 4 % HDP.
Žádný rok se to nedaří. Slovenské deficity nadále překračují 5 % HDP, protože populisté přece nebudou ořezávat štědré výdaje, které sami zaváděli. Místo toho zvedají daně, podkopávají ekonomickou aktivitu, zvyšují inflaci a vymazávají tak růst reálných mezd. Nakonec tak snižují i samotný růst HDP a ekonomiku dostávají do sestupné spirály.
Byl bych rád, kdybychom slovenskou cestu nenásledovali. Bohužel z vládního prohlášení úplně vyzařuje naprostá nevědomost faktu, že zdroje jsou omezené. Úspěšné vládnutí je právě o tom, vybrat s omezenými zdroji takové priority, které co nejefektivněji posunou zemi vpřed a dostupné zdroje v budoucnu zvýší. Takovou ambici Babišova vláda zjevně nemá. Je zřejmé, že nepřijde ani globální konjuktura ani zázračné stovky miliard z šedé ekonomiky. Priority nové vlády tak neurčí vláda vědomě. Prostě vykrystalizují podle toho, kde lze peníze nejsnáze utratit.
Spotřeba dostane přednost před rozumnými investicemi. Do ekonomiky se napumpují peníze po socialisticku. Vláda se bude tvářit, že peníze utrácením na dluh zajistí hospodářský růst, který dluh zaplatí. Ještě sebevědoměji, než by to dokázali Paroubek s Maláčovou dohromady. Sociální demokracie je mrtvá, ale nefunkční socialistická ekonomie žije dál maskovaná pod pláštíkem „catch all party“.
Nás čeká párty rozpočtová. Tento rok si ji užijeme, protože opravdu přinese vyšší růst HDP a příjemnou iluzi růstu bohatství. V dalších letech nás však dluhy doženou a vysoká inflace nám iluzi bohatství sebere. Kocovina bude bolestivá. Za tuhle lekci ekonomie zaplatíme dost vysokou cenu.
---------------------------
Zdroje:
---------------------------
Velmi děkuji za vaše příspěvky prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“. Je to silná motivace i závazek přinášet kvalitní a užitečné texty. Jako autoři vidíme pouze částku a čas transakce, nemůžeme proto poděkovat adresně.
Nejčetnější příspěvek 100 Kč je pro autora ekvivalentem 2500 přečtení, přispěvatelé tak mají velkou sílu ovlivnit, jaké texty tu budou vznikat. Autoři jsou pod menším tlakem nahánět čtenost „senzacemi“.
