Článek
Z vlády Petra Fialy můžeme mít smíšené pocity zejména pro to, že jsme si od ní slibovali něco více. Třeba vyšší rozsah reforem, vyšší hospodářský růst, ráznější řešení některých problémů. Jenomže vláda přeci jen nějaké reformy doručila, dobře reagovala na válku na Ukrajině i energetickou krizi.
V kontrastu s vládou Andreje Babiše je to vláda snů, třebaže voliči SPOLU sní o vládě ještě lepší. Ale ne, „Lepší vláda“, jak si svůj stínový kabinet označuje hnutí ANO, to opravdu není a nemůže být.
Právě na kontrastu tvrdých hospodářských dat na konci Babišovy vlády a těch aktuálních po více než třech letech Fialovy vlády je postavena tabulka, kterou SPOLU nasadilo do kampaně.
Fiala vs. Babiš - tabulka z kampaně SPOLU
Její problém spočívá v tom, že se jedná o prostá čísla bez jakéhokoliv komentáře, což je na kampaň asi v pořádku, protože akademické práce nečtou ani voliči, ani novináři. Ale právě správná interpretace v tabulce obsažených čísel se může stát předmětem nějaké relevantní diskuse a pokud se to podaří, jedině dobře.
Paradoxem je, že pravicově orientovaný komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk nenechal na tabulce nit suchou. Dokonce napsal, že vstoupí do dějin předvolební demagogie. Ačkoliv si Petra Honzejka jinak velice vážím a rád ho čtu, zde se pustil na velmi tenký led.
Předně je třeba podotknout, že v tabulce jsou skutečně fakta, která jsou ověřitelná a doložitelné Českým statistickým úřadem, Eurostatem či jinými oficiálními dokumenty s ověřenou metodikou. Mýty mohou vznikat až interpretací těchto dat.
Hned první výtka míří k porovnání mezd. Prý jde o irelevantní údaj, neboť lidi přeci zajímají reálné mzdy. V tom se Petr Honzejk mýlí. Lidi zajímá prostě mzda, kterou mohou dobře porovnat s ostatními i v čase. Je pravda, že srovnávat reálné mzdy by nevyznělo tak bombasticky, ale i Petr Honzejk přiznává, že by i ze srovnání reálných mezd vyšel Petr Fiala lépe. V reálných důchodech je růst jednoznačný, a to navzdory opatřením, která valorizaci zbrzdila.
Z marketingového pohledu je uvedení výše nominálních mezd a důchodů naprosto nezbytné, nikoliv irelevantní. Lidem je třeba v odpovědi na kampaň plnou negace připomenout, že rostly nejen náklady, ale také příjmy. Jinak růst mezd vypovídá o dobré kondici českého podnikového sektoru, který je navzdory nelehkému prostředí schopen držet vysokou zaměstnanost a vyplácet zvýšené mzdy.
Rozdílem mezi nominálním a reálným růstem mezd je míra inflace. Petr Honzejk spatřuje manipulaci v tom, že je srovnáván nejhorší rok Andreje Babiše a nejlepší rok Petra Fialy. Ve skutečnosti je srovnáván stav na konci vládnutí Andreje Babiše se současností. Zajímavější je, co číslo neřekne, a to je příčina inflace. V případě Babiše táhly inflaci vzhůru vysoké rozpočtové schodky kombinované s nadprůměrně restriktivními opatřeními proti covidu. Pokud bychom měli méně uzávěr, omezení a vůbec management covidové krize nebyl tak chaotický, mohli jsme mít nižší schodky i inflaci. Je pravdou, že v covidové krizi by k deficitnímu financování sáhla každá vláda, ale způsob provedení byl u té Babišovy snad nejhorší možný. Kromě odhalení, že Andrej Babiš je opravdu špatný krizový manažer, přinesl výsledek jeho hospodářské politiky prudký nárůst inflace, jemuž šlo zabránit.
To je značný rozdíl od inflační epizody, které čelila Fialova vláda. Její inflace byla způsobena vnějším hospodářským šokem – invazí Ruska na Ukrajinu, která spustila i energetickou a komoditní krizi. Ceny energií stoupaly už před invazí, neboť Rusko záměrně nechalo zásobníky plynu v Evropě prázdné. Ruský plán byl dobýt Kyjev během několika dní, dosadit proruskou vládu a Evropě s prázdnými zásobníky pohrozit zastavením dodávek plynu, pokud by se s výsledkem ruské operace odmítala smířit. Ukrajinci si však u Hostomelu vybojovali jiný osud a dnes jsou naším štítem, díky kterému můžeme prozatím žít v iluzi míru.
Mohla vláda Petra Fialy proti inflaci zakročit? To samozřejmě mohla. Mohla nabídnout nižší ceny elektřiny skrze mnoho opatření, jejichž společným efektem by byla demotivace k úsporám a o to větší díra do státního rozpočtu. Stačí se podívat na země, která k takovým opatřením přistoupily a které dával Babiš za vzor. Slovensko dodává elektřinu domácnostem v přepočtu za 1,5 Kč za kWh, což z části financuje energetická společnost výměnou za neuvalení mimořádné daně a z části státní rozpočet.
Výsledkem ovšem je, že Slovensko má deficit veřejných financí na úrovni 5,3% HDP a inflaci 3,9%. Polsko čelí deficitu 6,6% HDP a inflaci 3,7%, Maďarsko deficitu 4,9% HDP a inflaci 4,2%. Základní ukazatele makroekonomické stability – inflaci, dluh k HDP a deficit k HDP - má Česko nejlepší nejen ze zemí V4, ale i lepší než Rakousko nebo Německo.
Na novou realitu cen energií způsobenou ruskou agresí nelze nijak vyzrát, na konci vše zaplatí spotřebitel, lhostejno v jaké formě. Přístup vlády Petra Fialy, kdy odolala populistickým výzvám a pomohla s energiemi pouze v omezeném rozsahu za přiměřené náklady, se ukázal jako správný. Zatímco ostatní země budou ještě krotit deficity a inflaci, my můžeme stabilněji a rychleji růst. Proto je inflace, kterou se vláda chlubí, skutečně zaslouženým výsledkem a chlubí se jím po právu.
Mimo jiné vláda Petra Fialy přijala i klíčové energetické zákony, které měly být implementovány už před pěti lety a umožňují transformaci sektoru energetiky do moderní podoby. Díky tomu mohou vznikat nové zdroje, bateriová úložiště a cena elektřiny může klesat.
Prazvláštní je i výtka ke srovnání závislosti na ruské ropě a plynu. Přeci za Babiše ještě Rusko na Ukrajinu neútočilo, takže by bylo nefér očekávat od Babišovy vlády ukončení závislosti na ruských energiích? Toto je asi největší úlet v celém komentáři Petra Honzejka. Kdo si nevšiml, Rusko útočí na Ukrajinu od roku 2014. Ve stejném roce vyletěly do povětří muniční sklady ve Vrběticích, dnes už víme, že v důsledku operace ruské rozvědky.
Přesto ani jedna vláda s účastí ANO nehnula prstem v diverzifikaci energetických zdrojů. Naopak jaderný tendr se s až udivující horlivostí snažila přihrát ruskému Rosatomu. Teprve, když pozadí Vrbětic vyšlo najevo, začala se vůči Rusku verbálně vymezovat, ale ve verbální rovině to i zůstalo. A nutno říci, že jen proto, že nebylo na výběr. Kdo ví, kdy bychom se o pozadí výbuchů reálně dověděli, pokud by informace neunikly k novinářům. Petr Fiala se prý chlubí vítězstvím v soutěži, které se Andrej Babiš vůbec neúčastnil. Problém je, že se jí Andrej Babiš zúčastnit mohl a měl.
Je super, že Petr Honzejk přiznává vládě zásluhy alespoň za zvýšené obrané výdaje a vyšší investiční aktivitu. Bylo by super, kdyby si uvědomil, že ty údaje v tabulce nejsou separátní soutěže, ale vzájemně propojené kategorie. Ten celkový obraz je ještě důležitější než každý jeden ukazatel, protože vyjadřuje skutečnou kvalitu vládnutí. Jediná kolonka, která tam opravdu nepatří, je ten limit pro plátce DPH, ale takovou chybičku už zkousnu.
-----------------------
Zdroje:
Komentář Petra Honzejka: https://archiv.hn.cz/c1-67741130-fakta-misto-mytu-koalice-spolu-vyprodukovala-tabulku-ktera-vstoupi-do-dejin-predvolebni-demagogie
Čísla o inflaci a deficitech v textu jsou z Eurostatu. V tabulce SPOLU je údaj dubnové inflace z ČSÚ, podle Eurostatu by byla 1,7%, protože metodika se mírně liší.
