Článek
Martin Kuba je nepochybně pracovitý a schopný, klobouk dolů. Je na něm zajímavé, že jako jeden z mála dokáže kombinovat staré a nové osvědčené přístupy k politice. Nevynechá žádnou akci, na které se sluší nechat se vyfotit, zároveň je na svou generaci až neuvěřitelně aktivní na sociálních sítích.
Tenhle přístup zabírá. Část obyvatel jižních Čech vám klidně bude tvrdit, že díky hejtmanovi se staví dálnice a silnice, které ve skutečnosti staví ŘSD. Ta aura pracovitosti, nesmírného nasazení a dosažitelnosti z něj dělá prakticky nedotknutelného Boha, který dovedl ODS k neuvěřitelným 47 % volebního výsledku.
Pak ovšem předvedl, jak tento potenciál zahodit do koše. Pohlcen vlastním úspěchem úplně zapomněl, že politika je týmový sport. Ferrari ODS zůstalo při nejdůležitějších volbách do Poslanecké sněmovny zaparkované v garáži. Kuba prohlásil, že neroznese za SPOLU jediný leták, a tak se i stalo.
Aby bylo jasno, SPOLU nebyl projekt z nadšení, ale z rozumu. Prozradím Vám tajemství. Z píseckého regionu TOP 09 jsme nechtěli jít do voleb pod hlavičkou SPOLU nikdo. Vůbec nikdo! Shodli jsme se, že se projekt vyčerpal a že podruhé to prostě fungovat nebude. Všichni jsme chtěli bojovat za TOP 09, její program bez kompromisů, na který možná většinová populace pozapomněla.
Centrála ovšem rozhodla jinak. SPOLU se upeklo. Tak jsme si navlékli trička SPOLU, nasadili čepice SPOLU a vyzbrojeni letáky volebními novinami vyrazili do ulic. Bojovali jsme v první linii o každého jednoho voliče. Rozdávali v ulicích, na mostech. Obcházeli a objížděli schránky od velkých měst po nejzapadlejší vesničky. Naši členové, kteří nikdy neměli z politiky ani halíř, obětovali čas, mnoho nádrží vlastních pohonných hmot a třeba i své zdraví, když nastydli v dešti, aby měli naši kandidáti dobrý výsledek. Aby SPOLU zvítězilo. Aby Babiš prohrál.
Kampaň byla těžká a my, co jsme sváděli ty bitvy v první linii, jsme dostali čočku za vše od zpoždění vlaku až po sousedův strom (když hodně z Vás napíše do diskuse, že to chce, podělím se o největší perly v samostatném článku). Od května jsme nemohli utratit jedinou korunu, protože budget byl vyčerpán. Přesto jsme se rvali navzdory všem okolnostem jako lvi.
A pak tu byl hejtman s obrovským mediálním výtlakem a nejvýše placenou regionální funkcí, který nejen že nehnul prstem, ale dokonce sem tam plivnul na SPOLU jedovatou slinu. Nakolik to bylo fér vůči kandidátům ODS vědí asi nejlépe oni sami.
V politice občas musíte polykat kompromisy, které se Vám nelíbí. My jsme SPOLU nechtěli, přesto jsme v okamžiku, kdy se spolupráce stvrdila, udělali vše, co bylo možné udělat pro vítězství. Zalézt někam do jamky, protože SPOLU nechci, a čekat, jak dopadnou důležité volby, je hanebné pro každého člena politické strany, který alespoň trochu chápal, o co v těch volbách šlo.
V tomto kontextu je přístup nejúspěšnějšího hejtmana z celé koalice naprosto hanebný a ostudný. Martin Kuba se v mých očích posunul z Hero to Zero během několika měsíců. SPOLU dostalo v jižních Čechách jen 23 %. Místo pěti poslanců obhájili tři. Jen jeden za ODS. Kdyby nebyl Martin Kuba zbabělým sólistou zahleděným do sebe, mohlo to vypadat pro SPOLU, ODS i celou zemi přeci jen o trochu lépe.
Být řadovým členem ODS makajícím v kampani, nikdy bych nechtěl takového člověka jako lídra ani na kraji, natož na celostátní úrovni. Možná si v ODS všimli tragického selhání Kubova leadershipu a možná vůbec neměl šanci v souboji o předsedu. Možná, že opuštění ODS je jen další zbabělý únik ze situace, kdy měl šanci dokázat velké věci. Možná… Nezáleží na tom. Veškerý respekt a obdiv, který jsem k Martinu Kubovi měl, zmizel během kampaně. Svůj potenciál nenaplnil a selhal. A nejspíš selže znovu.
Říká se, že je tu velká poptávka po nové straně. Jenže to je fata morgána a zbožné voličské přání. Voličská poptávka zde je a dokonce i sponzoři pro novou stranu by se našli. Problém je ale, že nejsou lidé, kteří by chtěli být těmi straníky. Těmi rytíři, co se v kampaních postaví tváří tvář třeba i rozzlobenému lidu a z očí do očí budou hájit principy své politiky. Kteří mají odvahu spojit své jméno s politickou stranu, kandidovat za ni, pracovat pro ni. Je jich zatraceně málo. A kdo z nich by chtěl bojovat za lídra, který se schová nebo uteče, když není úspěch jistý? No, hodně štěstí, Martine Kubo!
----------------------------------
Zdroje:
-----------------------------------
Velmi děkuji za vaše příspěvky prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“. Je to silná motivace i závazek přinášet kvalitní a užitečné texty. Alternativně mě můžete podpořit zakoupením předplatného.
