Článek
Nafouknutý titulek to není: německé minimum už po přepočtu překonalo český průměr. Když jsem si ověřil aktuální data na obou stranách, vyšlo mi to jasně. Samotný průměr ale zároveň zakrývá to, co bere většina zaměstnanců.
Český průměr už německé minimum nedohání
Začal jsem českou stranou. Podle ČSÚ činila ve 4. čtvrtletí 2025 průměrná hrubá mzda 52 283 Kč; hrubá mzda je částka před odvody a daní. Často citovaných 48 295 Kč patří jen ke 3. čtvrtletí 2025 podle ČSÚ, takže dnes už jde o starší snímek. ČSÚ zároveň za celý rok 2025 uvádí 49 215 Kč, ale titulkové srovnání stojí na posledním dostupném čtvrtletním údaji.
Pak jsem vzal Německo. Podle Destatis platí od 1. ledna 2026 zákonné minimum 13,90 eura za hodinu a jeho měsíční ekvivalent 2 343 eur hrubého při plném úvazku. To je důležité: v Německu zákon stanoví hodinovou sazbu a měsíční částka vzniká přepočtem na plný úvazek, ne samostatným tarifem. Při kurzu ČNB EUR/CZK k 7. květnu 2026 to dává 56 947 Kč.
Samotný náskok nad českým průměrem přitom není astronomický. Po mém přepočtu stejným kurzem dělá rozdíl 4 664 Kč. Jenže právě tady začíná podstata problému: průměrná mzda je statistický průměr, který podle metodiky ČSÚ k průměrné mzdě nepobírá většina zaměstnanců. Jenže průměr pořád neukazuje, co bere většina lidí.
Medián ukáže tvrdší realitu než titulkový průměr
Tam přichází tvrdší číslo. ČSÚ za 4. čtvrtletí 2025 uvádí medián 45 523 Kč; medián mzdy je prostřední hodnota, pod níž leží polovina lidí a nad ní druhá polovina. Když jsem proti němu postavil německé minimum přepočtené stejným kurzem ČNB, vyšel mi náskok 11 424 Kč. V tu chvíli už nejde o hru s jedním průměrem, ale o srovnání s výplatou, ke které má blíž většina lidí.
Stejná česká statistika ukazuje i šířku běžné reality. Podle ČSÚ pobíralo 80 % zaměstnanců mezi 23 282 Kč a 89 006 Kč. Ten rozsah je široký, ale medián 45 523 Kč drží střed níž, než kam po přepočtu dosáhne německé minimum. Proto rozdíl nevypadá v běžné české výplatní pásce jako drobný odstup, ale jako citelné odskočení.
Důvod, proč slovo průměr mate, popisuje ČSÚ úplně přímo. Ve stejných datech o mzdách úřad připomíná, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než celostátní průměr. Když tedy někdo srovná německé minimum jen s českým průměrem, rozdíl ve skutečnosti spíš zmenší, než aby ho nafoukl. Chladná pointa zní jednoduše: titulkový paradox dopadá na většinu lidí ještě tvrději než na papíře.
Na hodině práce je ten rozdíl ještě čitelnější
Nejčitelnější kontrast ale udeří až na hodině práce. Podle MPSV činí česká minimální mzda pro rok 2026 134,40 Kč za hodinu, zatímco německých 13,90 eura při stejném kurzu ČNB vychází asi na 338 Kč. Je to hrubé nominální srovnání přepočtené stejným kurzem, ne výpočet čisté mzdy do kapsy, ale právě proto působí tak čistě. Na jedné straně 134,40 Kč. Na druhé asi 338 Kč. A i tenhle tvrdý rozdíl je fér dočíst až s jednou důležitou brzdou.
Tou brzdou je cenová hladina. Destatis výslovně uvádí, že jde o hrubé částky před zdaněním a odvody, takže samotný přepočet 2 343 eur kurzem 24,305 nesrovnává čistou mzdu ani životní úroveň. Do hry vstupuje i kupní síla, tedy pokus porovnat mzdy po zohlednění cen mezi zeměmi. Destatis zároveň připomíná, že po tomto přepočtu se unijní rozdíly zmenšují, zhruba ze 4:1 na 2:1.
Jenže ani po téhle poctivé brzdě z textu nezmizí trend. Destatis odhaduje, že zvýšení německého minima na 13,90 eura zasáhlo až 4,8 milionu pracovních míst, tedy asi 12 % zaměstnaneckých vztahů. Od 1. ledna 2027 má sazba podle téhož německého rámce vzrůst na 14,60 eura a dopadnout až na 7 milionů míst, tedy asi 18 %. To už nevypadá jako jednorázová kuriozita.
Epizoda? Není. Starší oficiální německé materiály ještě pracovaly s jiným odhadem, ale novější data Destatis po aktualizaci na duben 2025 staví dnešní obrázek na 4,8 milionu zasažených míst. Poctivé je říct, že nominální koruny nevyjadřují celý životní standard. Stejně poctivé ale je dodat i druhou větu: tohle není přehnaný titulek, ale jasný signál, že mzdové nůžky mezi Českem a Německem se samy nezavřou.
