Článek
Výsledek voleb ovlivnily rostoucí životní náklady, válka s Íránem, obavy o ekonomiku i nespokojenost s prezidentovým stylem vládnutí. Svou roli přitom v některých státech sehrála energetika: přes praktickou otázka účtů domácností, pracovních míst a konkurenceschopnosti amerického průmyslu. Českým obdivovatelům Trumpa nabízí výsledek důležitý materiál k zamyšlení.
Demokraté přepsali americkou politickou mapu
Vítězství demokratů v amerických midterms 3. listopadu překročilo hranice tradičních demokratických a republikánských států. Demokraté získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Výrazné změny přišly také na úrovni jednotlivých států.
Jedním ze symbolů voleb se stal Texas. Demokrat James Talarico uspěl v senátním souboji s republikánem Kenem Paxtonem a Gina Hinojosová porazila dosavadního guvernéra Grega Abbotta. Jde o zásadní výsledek ve státě, jehož politická i ekonomická identita byla desítky let spojena s republikány a těžbou ropy a zemního plynu.
Demokraté uspěli také v Kansasu, Iowě, Ohiu či Jižní Karolíně. Významné byly rovněž úspěchy v guvernérských volbách a státních zákonodárných sborech. Politický rozměr těchto změn dobře zachycuje povolební analýza Associated Press.
Podle povolebního průzkumu citovaného Reuters byla velká část voličů nespokojena se směřováním země a přibližně sedm z deseti si přálo silnější kontrolu prezidenta Kongresem.
Vedle tradičních témat, jakými jsou migrace, bezpečnost nebo zdravotnictví, se do popředí dostávaly každodenní ekonomické problémy. Právě zde se začal rozcházet Trumpův politický příběh s tím, co domácnosti viděly na vlastních účtech.
Ekonomika jako hlavní politické bojiště
Trump se v roce 2024 vracel do Bílého domu s příslibem ukončení drahoty, levnějších energií, podpory americké výroby a návratu průmyslových pracovních míst. Svou ekonomickou politiku stavěl na nižší regulaci, levnější fosilní energii, clech a rozsáhlém omezení programů předchozí demokratické administrativy.
Jenže americká ekonomika čelila v letech 2025 a 2026 novým tlakům. Vedle cenového vývoje šlo o nejistotu spojenou s celní politikou, investičními rozhodnutími firem a především o důsledky konfliktu s Íránem. Negativními fenomény, které zavinil přímo Trump.
Říjnová zpráva amerického statistického úřadu BLS ukazuje, že meziroční inflace v září 2026 dosáhla 3,7 %. Benzín byl meziročně dražší o 34,2 %, topný olej o 74,2 % a elektřina o 4,4 %. Ceny energií se tak staly jedním z hlavních zdrojů aktuálních inflačních tlaků.
Američané přitom mají zkušenost s vysokou inflací už z Bidenovy éry. Během jeho čtyřletého mandátu vzrostla celková cenová hladina přibližně o pětinu. Významnou roli tehdy hrála pandemie, problémy v dodavatelských řetězcích a energetické důsledky ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tedy fenomény, které byly mimo kontrolu Bidenovy administrativy, ale na které musela reagovat.
Trump nastoupil v době, kdy se meziroční inflace pohybovala kolem tří procent. Jeho administrativě se však zatím nepodařilo dosáhnout slibovaného výrazného zlevnění života. Vyšší cena elektřiny navíc ovlivňuje nejen domácnosti, ale prostřednictvím nákladů podniků také ceny výrobků a služeb.
Klimatická politika ustoupila cenám energie
Jedním z nejzajímavějších posunů předvolební debaty byl způsob, jakým se hovořilo o energetické transformaci.
Demokraté tradičně spojovali obnovitelné zdroje a elektromobilitu s ochranou klimatu, snižováním emisí a splněním mezinárodních závazků. V kampani roku 2026 však stále častěji zdůrazňovali ekonomické přínosy: dostupnou elektřinu, nová pracovní místa, investice do regionů a ochranu domácností před drahými energiemi.
Analytici S&P Global už v srpnu upozornili, že dostupnost energií vytlačila tradiční střet mezi klimatickou politikou a fosilními palivy.
Scott Segal z poradenské společnosti Bracewell popsal tento posun jako odklon od sporu klima versus fosilní paliva směrem k cenám elektřiny a energetické dostupnosti.
Podobný vývoj bylo možné sledovat v jednotlivých kampaních. Chris Pappas v New Hampshire kladl důraz na rostoucí účty domácností. V Ohiu se demokraté zaměřovali na energetické náklady a otázku, kdo zaplatí infrastrukturu pro rychle rostoucí datová centra.
V Texasu James Talarico spojoval dostupnost elektřiny s rozvojem nových energetických kapacit, investicemi a požadavkem, aby velcí noví odběratelé nenakládali náklady na připojení na ostatní zákazníky.
Nešlo však o téma vyhrazené demokratům. Také část republikánů upozorňovala na problém rostoucích nákladů sítí a nových datových center.
Právě to je politicky zajímavé. Americká energetická transformace se začala výrazněji prosazovat jazykem ekonomických přínosů. Diskuse o emisích zůstala důležitá, ale rozhodující pozornost se přesunula k ceně elektřiny a rozložení nákladů.
Trumpův spor s Bidenovým průmyslovým dědictvím
Jedním z hlavních rozdílů mezi Trumpem a jeho předchůdcem je přístup k průmyslové politice.
Joe Biden v roce 2022 prosadil Inflation Reduction Act (IRA), rozsáhlý program investičních a daňových pobídek pro moderní energetiku. Přestože název odkazoval na inflaci, šlo také o strategii industrializace založenou na výrobě baterií, elektromobilů, solárních panelů, nových energetických technologií a energetických úsporách.
Program měl snížit závislost na čínských dodavatelských řetězcích a přilákat výrobu zpět do Spojených států.
Významná část oznámených investic přitom směřovala do republikánských států. Továrny na baterie a komponenty elektromobilů vznikaly v regionech, kde místní politici současně vystupovali proti Bidenově klimatické politice.
Trumpova administrativa začala systém pobídek zásadně upravovat. Rozpočtový zákon One Big Beautiful Bill Act z července 2025 zkrátil podporu větrných a solárních projektů a změnil podmínky dalších čistých technologií.
Podle analýzy Congressional Research Service se tak narušila dlouhodobá předvídatelnost investičních podmínek, na níž byly postaveny některé původní projekty.
Důsledky se projevily také v zaměstnanosti. Podle Clean Jobs America 2026 klesl během roku 2025 počet pracovních míst v americkém sektoru čisté energetiky o 36 949. Šlo o první meziroční pokles od pandemie.
Organizace E2 zároveň evidovala zrušené či omezené investice v hodnotě 34,8 miliardy dolarů, s nimiž bylo spojeno přibližně 38 tisíc existujících nebo plánovaných pracovních míst.
Evropské poučení z amerických voleb
Výsledek midterms ukazuje, jak zásadní politickou roli může sehrát rozdíl mezi slibovanými a skutečnými náklady na energie.
Pro Česko je to relevantní v době, kdy se rozhoduje o tempu elektrifikace průmyslu, investicích do sítí, větrných elektráren, fotovoltaiky i akumulace.
Ekonomickou hodnotu moderní energetiky totiž není vhodné měřit pouze objemem dotací nebo náklady jednotlivých technologií. Rozhodující jsou také domácí výroba elektřiny, stabilita cen, nová průmyslová odvětví, pracovní místa a menší závislost na dovozu fosilních paliv.
Pokud mají být tyto přínosy veřejně přesvědčivé, musí být doložené daty a promítat se do skutečných účtů domácností a podniků.
Americké volby ukázaly, že dostupnost energií může ovlivnit politickou debatu. Pro českou energetickou transformaci je to připomínka, že její hospodářské výsledky budou stejně důležité jako klimatické cíle.
