Tři papežové a solární revoluce: Vatikán chce vlastní energii

Vatikán známe jako nejmenší stát světa, centrum katolické církve a místo plné staveb starých stovky let. Méně známé je, že má za sebou také téměř dvacet let experimentování se solární energetikou. A nyní se chystá udělat skok od několika panelů na střechách k elektrárně o velikosti velkého energetického projektu.

Na vatikánských pozemcích u Říma má vzniknout agrovoltaická elektrárna o výkonu přibližně 80 až 90 MW. Investice se podle aktuálních informací pohybuje kolem 100 milionů eur, tedy zhruba 2,5 miliardy korun. Výstavba by měla trvat 18 až 24 měsíců.

Jak uvedla agentura Reuters, půjde o jednu z největších agrovoltaických instalací v Itálii. Jejím hlavním účelem má být pokrytí energetických potřeb Vatikánu.

Zajímavé přitom není jen měřítko elektrárny. Je to také završení příběhu, který začal dávno před dnešním boomem levných solárních panelů. Solární energetiku ve Vatikánu prosazovali tři po sobě jdoucí papežové – Benedikt XVI., František a nyní Lev XIV.

Postavit 90megawattovou elektrárnu přímo vedle baziliky svatého Petra by byl samozřejmě problém. Celý Vatikán má rozlohu jen asi 44 hektarů.

Řešení se jmenuje Santa Maria di Galeria. Jde o rozsáhlé území přibližně 35 kilometrů severozápadně od centra Říma, které patří Svatému stolci a má zvláštní extraterritoriální status. Od padesátých let zde fungují vysílače Vatikánského rozhlasu.

Areál zabírá přibližně 424 hektarů, tedy skoro desetkrát více než celý Vatikán.

Právě tady mají vyrůst fotovoltaické panely. Ne však klasicky v řadách nízko nad zemí. Projekt počítá s agrovoltaikou, tedy kombinací výroby elektřiny a zemědělství na stejné ploše.

Panely budou stát několik metrů nad zemí a pod nimi má dál pokračovat zemědělská výroba. Částečné zastínění může být u vhodných plodin dokonce výhodou: omezuje extrémní přehřívání, pomáhá snižovat výpar vody z půdy a může rostliny chránit během největších veder.

Dohoda uzavřená mezi Itálií a Svatým stolcem přímo požaduje zachování zemědělského využití pozemků, hydrogeologické rovnováhy a omezení dopadů na krajinu. Podrobnosti zveřejnil vatikánský tiskový úřad při podpisu dohody v červenci 2025. Dohoda následně vstoupila v platnost 27. května 2026.

To je důležitý detail. Jeden z častých argumentů proti velkým solárním parkům zní, že zabírají půdu, na které by jinak mohlo fungovat zemědělství. Agrovoltaika se snaží tuto volbu „buď potraviny, nebo energie“ obejít. Na jednom hektaru vzniká obojí.

Představa ekologicky naladěného papeže je dnes spojena hlavně s papežem Františkem. První velký krok k solární energetice ve Vatikánu ale přišel už za jeho předchůdce. Pro někoho může být překvapením, že k rozvoji solární energetiky vyzval už Benedikt XVI., papež spíše konzervativní pověsti.

V roce 2008, tedy v době, kdy byla fotovoltaika v počátcích svého dnešního rozmachu, dostala solární panely střecha známé Auly Pavla VI. Přímo v blízkosti baziliky svatého Petra vyrostla elektrárna o výkonu zhruba 221 kWp.

Bylo na ní okolo 2 400 fotovoltaických panelů a roční výroba dosahovala přibližně 300 MWh. Historii projektu shrnuje přímo Vatikánský městský stát ve svém přehledu ekologických opatření.

Na dnešní poměry je výkon 221 kW malý. V roce 2008 však šlo o výrazný projekt a hlavně o dobu, kdy se evropská solární revoluce teprve rozbíhala.

Benedikt XVI. přitom nezůstal jen u symbolického umístění panelů na vatikánské budovy. V poselství ke Světovému dni míru v roce 2010 se velmi konkrétně zabýval energií a napsal, že je třeba hledat efektivnější způsoby, jak využít „obrovský potenciál solární energie“.

Celý text Benedikta XVI. je dostupný přímo na webu Vatikánu. Papež v něm současně vyzýval ke snižování spotřeby energie, zvyšování energetické účinnosti a rozvoji zdrojů s menším dopadem na životní prostředí. Na začátek roku 2010 docela moderní energetický program.

Panely na Aule Pavla VI. nebyly jediným projektem, ve kterém se Vatikán pustil do moderní energetiky.

V roce 2009  vybudoval papežský stát systém takzvaného solar coolingu pro jídelnu svého průmyslového centra. Místo výroby elektřiny se využívá teplo získané ze slunce, které může prostřednictvím absorpční technologie vyrábět chlad.

Jinými slovy: právě v okamžiku, kdy je v Římě největší vedro a nejvíce svítí slunce, má systém nejvíce energie pro chlazení.

V roce 2010 následovala modernizace centrálního vytápění a později výměny chladicích systémů, regulace teplot či efektivnější osvětlení. Přehled těchto projektů přinesl Vatican News při oznámení cíle klimatické neutrality do roku 2050.

Vatikán tak postupně kombinoval dvě části energetické transformace: vyrábět více energie z čistých zdrojů a současně jí méně spotřebovávat.

Papež František tuto technologickou linku výrazně rozšířil. Ve známé encyklice Laudato si’ z roku 2015 spojil ochranu klimatu, životního prostředí, sociální otázky a energetiku. O osm let později byl ještě přímočařejší. V dokumentu Laudate Deum upozorňoval, že přechod od fosilních paliv k čistým zdrojům včetně větrné a solární energie nepostupuje dostatečně rychle.

A v červnu 2024 přešel od slov k velmi konkrétnímu rozhodnutí. Apoštolským listem Fratello Sole – Bratr Slunce nařídil vybudování agrovoltaické elektrárny v Santa Maria di Galeria.

V dokumentu stojí pozoruhodně jednoznačná věta: „Mezi dostupnými technologiemi hraje solární energie klíčovou roli.“

Františkův originální dokument je možné přečíst přímo na webu Vatikánu.

Zadání navíc nebylo nijak skromné. Elektrárna nemá zásobovat pouze vysílače Vatikánského rozhlasu, ale zajistit výrobu takového množství elektřiny, jako odpovídá úplné energetické spotřebě Vatikánského městského státu.

Po smrti Františka nebylo samozřejmé, že všechny jeho projekty budou pokračovat stejným tempem. V případě Santa Maria di Galeria ale nový papež Lev XIV. rychle ukázal, že na energetickou politiku svého předchůdce naváže.

V červnu 2026 založil zvláštní nadaci Fratello Sole, jejímž účelem je výstavba a následný provoz agrovoltaické elektrárny.

Ve svém rozhodnutí označil projekt za příklad toho, jak lze „smířit výrobu energie a zemědělství“ a současně respektovat a chránit životní prostředí.

Dokument Lva XIV. je opět veřejně dostupný na oficiálním webu Vatikánu.

Nově vytvořená nadace přitom dostala poměrně široké možnosti. Může zajišťovat výrobu, distribuci i prodej elektřiny a do budoucna dokonce připravovat další obnovitelné zdroje pro instituce spojené se Svatým stolcem.

Za necelých dvacet let Vatikán přešel od elektrárny na jedné střeše k projektu, který má být zhruba čtyřsetkrát výkonnější.

Mezitím pokračují i menší instalace přímo uvnitř Vatikánu. Fotovoltaiku dostal například vstup do Vatikánských muzeí a další panely byly plánovány na budovách v areálu Vignaccia. Podle Vatikánského městského státu měly nové projekty zvýšit celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů uvnitř státu nad 577 kWp.

Z pohledu evropské energetiky samozřejmě ani 90 MW žádnou revoluci nezpůsobí. Evropská unie dnes instaluje fotovoltaiku v řádu desítek gigawattů ročně.

Vatikán ale ukazuje, jak rychle se změnilo měřítko solární energetiky. To, co bylo v roce 2008 technologickou zajímavostí a ekologickým symbolem, může být dnes normální součástí energetického zásobování celého státu.

Benedikt XVI. mluvil o obrovském potenciálu slunce. František rozhodl, že má solární energie zásobovat celý Vatikán. A Lev XIV. dnes jeho plán mění ve skutečný investiční projekt.

Jedna z nejstarších institucí světa tak svou budoucí energetickou soběstačnost nespojuje s uhlím, plynem ani novým jaderným reaktorem.

Sází na slunce, zemědělskou půdu a technologii, která umožňuje využít obojí zároveň.