Článek
A já si kladu otázku: proč?
Ne proto, že bych chtěl astrologii bránit nebo vyvracet. Spíš mě zajímá, jestli se za ní neskrývá něco hlubšího — něco, co není ani věda, ani magie, ale symbolický jazyk archetypů, který popisuje struktury lidské psychiky a rytmy času.
A tak jsem si začal pokládat otázky. A odpovědi mě dovedly k překvapivě soudržné úvaze.
Nechováme se „jako Panna“. Panna je jen jméno pro archetyp.
Řada lidí má přinejmenším pochybnosti, že se člověk chová určitým způsobem jen proto, že se narodil v určitém znamení. Jenže když se podíváme na astrologii jinak — ne jako na systém vlivů, ale jako na mapu archetypů, začne dávat úplně jiný smysl.
Možná nejsme „Panny“ nebo „Lvi“ v tom banálním smyslu. Možná jsou tato znamení jen popisky určitých lidských konfigurací, které se v čase opakují. Ne jako příčiny, ale jako formy, které se periodicky objevují v lidské psychice.
Jako by čas nebyl jednolitý, ale měl své rytmy. A v určitých obdobích se rodily „duše či vědomí“ s určitým „nastavením“.
Ne osudem. Ne determinismem. Ale tóninou, ve které budou hrát svůj životní motiv.
Co když astrologie nepopisuje vlivy, ale „okna“, kterými vědomí vstupuje do světa?
Tahle myšlenka mě napadla, když jsem zkoumal astrologii i s pomocí studnice vědění, kterou disponuje dnešní chytrá inteligence.
Co když znamení nejsou síly, které na nás působí, ale archetypální dvířka, která se periodicky otevírají? A vědomí, které se inkarnuje (pokud to pro potřeby vysvětlení mé myšlenky akceptujete), jimi prostě projde — a tím získá určitý tvar. Jako když naliješ vodu do formičky.
Neznamená to, že je člověk hotový. Jen že má určitou výchozí konfiguraci, určitý „klíč“, ve kterém bude ladit. A jehož pomocí bude působit i na ostatní. A oni na něj.
A to je fascinující představa: že astrologie není předpověď, ale mapa vstupních bodů vědomí.
Rytmy dějin jako důkaz, že archetypy nejsou náhoda
Kdysi jsem četl knihu pana ing. Páleše o synchronicitě a periodicitě v dějinách. Byla postavena na vědeckých podkladech, datech a událostech, které se staly na naší planetě ve stejném čase na různých místech, navíc periodicky. Ať už s jeho závěry souhlasíte nebo ne, jedna věc je na tom pozoruhodná: ukazuje, že lidské dějiny mají rytmus. Že určité typy událostí se objevují současně a v opakovaných časových úsecích na různých místech světa, aniž by mezi nimi existovalo jakékoliv spojení.
To je přesně Jungova synchronicita — významová souvislost bez kauzálního vztahu.
A astrologie je vlastně totéž, jen na úrovni jednotlivce. Neříká, co se stane. Říká, jaký archetyp je v čase aktivní.
Planety nejsou příčiny. Jsou to ukazatele.
V moderní astrologii se často tvrdí, že Mars způsobuje agresi a Venuše lásku. Ale to je zjednodušení. Původní hermetická astrologie nikdy netvrdila, že planety něco způsobují. Tvrdila, že planety jsou symboly archetypů, které se v daném období manifestují.
Jako ručičky na hodinách.
Hodiny ti neudělají oběd. Jen ti ukážou, že je čas oběda.
Stejně tak astrologie neříká, co se stane. Jen ukazuje, jaký typ energie je ve vzduchu.
A co když si duše vybírá, kterým archetypem projde?
Tady už vstupujeme do metafyziky, ale proč ne. Pokud ji odmítáte, předem prosím o shovívavost.
Co když vědomí není omezené na mozek? Co když inkarnace není náhoda? Co když každá duše vstupuje do světa skrze archetypální „okno“, které odpovídá tomu, co se chce nebo má naučit?
Pak by astrologie nebyla nástroj předpovědi, ale mapa konfigurace vědomí.
Ne dogma. Ne věda. Ale symbolický jazyk, který popisuje struktury, jež jsou starší než lidstvo.
Tak proč mě to vlastně napadá?
Protože když se na astrologii dívám tímhle způsobem, najednou:
- dává smysl, proč funguje,
- dává smysl, proč není deterministická,
- dává smysl, proč je tak stará,
- dává smysl, proč se opakuje napříč kulturami,
- a dává smysl, proč se lidé v určitých obdobích rodí s podobnými rysy.
A hlavně: dává smysl, proč astrologie není o budoucnosti, ale o pochopení přítomnosti.
A když člověk pochopí přítomnost, budoucnost už není tak náhodná. Tak to konec konců platí i v tarotu, kterému jsem se svého času věnoval. Správný výklad tarotových karet nepředpovídá budoucnost, ale popisuje, co je nám skryto, co příčiny a možné důsledky, ukazuje, kam naše cesta vede, když nezměníme své chování.
Závěr si udělejte sami
Neříkám, že astrologie je pravda. Neříkám, že je to věda. Neříkám, že je to nesmysl.
Říkám jen, že když ji vnímáme jako mapu archetypů, ne jako kosmickou meteorologii, začíná dávat překvapivě hluboký smysl.
A možná je to celé jen metafora. A možná je to víc než metafora.
To už si musí každý rozhodnout sám.
