Článek
Období prázdnin a dovolených je k obézním lidem nemilosrdné. Teploměr nás nemilosrdně žene ke změně šatníku: Trička, šortky, lehké šaty, sukně, plavky – všechno odhalí víc, než bychom někdy chtěli. Pobyt na pláži nebo třeba jen na zahradě se zvědavými sousedy se, když máte všude převislé „špeky“, může změnit v traumatickou zkušenost. Leckomu přitom nelze upřít snahu to změnit. Jenže motivace často narazí na realitu: snažíme se, držíme diety, cvičíme, a přesto ručička na váze zůstává neúprosně na místě. Mnoho lidí to po čase vzdá s pocitem selhání – ale chyba není vždy v nich. Obezita je nemoc. A stejně jako jiná chronická onemocnění vyžaduje odbornou léčbu.
Obezita: tichý zabiják s dopadem na celé tělo
Více než 60 % dospělých v Česku má nadváhu nebo obezitu – a přibližně každý desátý jedinec se potýká s její těžkou formou. To není jen statistika, ale vážné varování. Obezita totiž není jen estetickým problémem, ale především zdravotním rizikem.
Zvýšená tělesná hmotnost přispívá ke vzniku:
- kardiovaskulárních onemocnění,
- diabetu 2. typu,
- hypertenze,
- určitých druhů rakoviny (např. prsu nebo tlustého střeva),
- poruch dýchání během spánku (spánková apnoe),
- potíží s plodností.
Postiženy bývají také klouby a páteř, častěji se objevuje únava i psychická zátěž – včetně depresí a úzkostí. Navíc přetrvávají společenské předsudky vůči obézním lidem, což vede k ostychu vyhledat odbornou pomoc – a tím se celý problém ještě více prohlubuje.
Pozitivní zpráva ale zní: i relativně malý úbytek hmotnosti (o 5 až 10 %) přináší zdravotní úlevu – dochází ke snížení krevního tlaku, stabilizaci glykémie, poklesu hladiny cholesterolu a zlepšení kvality spánku i denní výkonnosti.
Proč není řešením jen silná vůle?
Mnozí znají ten začarovaný kruh: euforie → dieta → hlad → jojo efekt → frustrace. Možná jste zkoušeli různorodé přístupy: ketodiety, připravené porce, přerušovaný půst nebo intenzivní sport. Možná jste si nechali poradit od výživového specialisty, přečetli spoustu doporučení – a přesto kýžený výsledek buď nepřišel, nebo byl krátkodobý. Tělo si totiž uchovává paměť – po období omezování se snaží ukládat energii, a často přetrvává chuť k jídlu i v době, kdy mozek signalizuje dostatek. K tomu se přidává aspekt, o kterém se často mlčí – jídlo jako prostředek zvládání emocí.
Stres, úzkost, samota, únava – to vše nás žene ke konzumaci tučného, sladkého, slaného. Strava přestává být jen výživou – stává se útěchou, rituálem nebo způsobem, jak se odměnit. A právě tady se skrývá podstata problému. Nestačí jen „jíst zdravěji“, je potřeba porozumět tomu, proč jíme i bez skutečného hladu.
MUDr. Klaudie Hálová Karoliová, obezitoložka a zakladatelka Spolku Zastavme nadváhu a obezitu, situaci popisuje takto:
„Musíme se zamyslet, co se nás týká nejvíce, zdali je to:
- Úleva od negativních emocí - jídlo dočasně potlačuje úzkost, smutek, stres, nudu nebo osamělost a funguje jako forma „útěchy“ – krátkodobě zlepší náladu (např. díky cukru, tuku → uvolňuje se dopamin).
- Určitá paměť z dětství - „rozbil sis koleno, neplač, tady máš bonbon.“ A tělo si spojí jídlo s pocitem bezpečí a uvolnění.
- Fyziologická reakce na stres - stresový hormon kortizol zvyšuje chuť na sladké a tučné potraviny, protože organismus podvědomě hledá rychlý zdroj energie.
- Nedostatek jiných způsobů, jak zvládat emoce – jídlo je to jediné, co "funguje".“
Moderní léčba, když nestačí jen zdravá strava a pohyb
Současná medicína má k dispozici účinné prostředky, jak lidem s obezitou pomoci. Jedná se o léky na předpis, které předepisují praktičtí lékaři, obezitologové nebo diabetologové. Patří sem například:
- semaglutid (Ozempic, Wegovy) a liraglutid (Saxenda), které ovlivňují pocity hladu a sytosti,
- tirzepatid (Mounjaro) s kombinovaným účinkem dvou hormonů, vedoucí k většímu úbytku hmotnosti,
- bupropion a naltrexon (Mysimba) jsou dvě kombinované účinné látky, které působí na mozková centra spojená s odměnou – cílí tedy zejména na emoční přejídání.
Poslední zmiňované je vhodné pro jedince, u nichž hraje zásadní roli psychická složka – například večerní chutě, impulzivní uzobávání nebo závislost na sladkém. Výhodou je, že se užívá v tabletách, což někteří pacienti vnímají jako pohodlnější než injekční léčbu.
„Je ale důležité říct jedno: ani nejlepší lék nefunguje sám o sobě. Stejně jako vás antibiotika nevyléčí, pokud nedodržíte klid na lůžku, ani tato léčba nezabere, pokud se dál stresujete, nespíte, přeháníte to s jídlem a přehlížíte signály těla,“ zdůrazňuje doktorka Hálová Karoliová.
Úspěšná terapie zahrnuje:
- úpravu stravovacích návyků (ideálně ve spolupráci s nutričním terapeutem),
- pravidelný pohyb (například chůzi, plavání či jízdu na kole – alespoň 150 minut týdně),
- psychologickou podporu (např. při změně návyků a zvládání emocí),
- případnou kombinaci léčiv (ale vždy pod dohledem lékaře).
Jak jíst chytřeji a měnit zvyky udržitelně
Součástí účinné léčby obezity je i vzdělávání v oblasti výživy a rozpoznání rizikových potravin. Je důležité si uvědomit, že:
- sladké nápoje a energetické drinky obsahují vysoké množství cukru v tekuté formě,
- pečivo z bílé mouky, sušenky nebo „zdravě“ vypadající cereální tyčinky způsobují rychlé kolísání hladiny cukru v krvi, což vede k brzkému návratu hladu,
- produkty s označením „light“ sice mají méně kalorií, ale často jsou plné aditiv a nezajišťují dostatečné zasycení.
lákavá lednice
Naopak jako funkční strategie se osvědčuje:
- plánovat si jídlo předem – vyhneme se tak tomu, že celý den hladovíme a večer bezhlavě vybílíme lednici,
- zařazovat snídaně bohaté na bílkoviny – například vejce, řecký jogurt nebo luštěninové pomazánky,
- jíst pomalu – signál sytosti se dostavuje přibližně po 20 minutách.
Odborná pomoc není slabost – je to klíč k dlouhodobému úspěchu
Jen málokdo by se snažil léčit cukrovku bez konzultace s lékařem – a u obezity by to nemělo být jiné. Ideální přístup je týmový. Do procesu hubnutí mohou být zapojeni:
- praktický lékař nebo obezitolog,
- nutriční terapeut,
- psycholog nebo psychoterapeut,
- případně také endokrinolog či psychiatr.
Takzvaný multidisciplinární přístup znamená, že se řeší nejen tělesná váha, ale celkové zdraví a životní styl pacienta.
Udržení váhového úbytku je větší výzvou než samotné hubnutí
Data ukazují, že mnoho lidí po skončení léčby znovu přibere. Důvod je jednoduchý – návrat k dřívějším zvyklostem. Proto je zásadní pracovat na vytvoření nových, udržitelných rituálů. Místo sklenky vína a chipsů večer si třeba uvařit bylinkový čaj a pustit si oblíbený pořad. Zeleninu mít připravenou po ruce – a naopak sladkosti vůbec nekupovat.
A co podle obezitoložky zabírá víc než jen „pevná vůle“?
- Uvědomění si emocí – položit si otázku: „Opravdu mám hlad, nebo jen reaguji na stres, nudu nebo únavu?“
- Alternativní strategie – v krizových chvílích pomůže dechové cvičení, vedení deníku, kreslení, krátká procházka nebo zavolání kamarádovi.
- Předem připravený plán pro náročné situace – když mě večer přepadne chuť, dám si horký nápoj, pustím si film nebo raději dřív ulehnu.
- Sebelaskavost – místo výčitek a viny se naučit přijímat chyby jako součást cesty. Negativní emoce totiž často vedou zpět k přejídání.
Léto jako šance změnit směr
Teplé měsíce jsou příležitostí začít znovu – ne kvůli bikinám nebo plavkám, ale kvůli vlastní pohodě. Redukce hmotnosti už o pět kilo může znamenat nižší zátěž pro pohybový aparát, menší riziko srdečních chorob a celkově lepší náladu. Snadněji se dýchá, spánek je kvalitnější a člověk si víc věří.
Nejdůležitější ale je – nedělejte to sami. Pokud i přes veškeré úsilí váha neklesá, není ostuda obrátit se na odborníky. Možná je tu řešení, které zatím neznáte – a které může konečně zabrat.
Zdroje:
- Léčba obezity: farmakoterapie | NZIP
- emoční jezení - Hladový mozek
- informace poskytnuté od MUDr. Klaudie Hálové-Karoliové
- Zastavme nadváhu a obezitu
