Článek
Možná si myslíte, že je to jenom snění, jenom mentální cvičení. Ale zkuste se vracet ze sklípku s pěknými pár promile v krvi, na hranici mezi jarem a létem, na hranici mezi pozdní nocí a brzkým ránem: Zjistíte, že pravidla času a prostoru jsou v tomto ohledu spíše jenom doporučení…
Ráno se můžete probudit s ukrutnou opicí, která ale nedokáže vysvětlit, proč se díváte na moře, na kterém plují trirémy. A Vám v hlavě zraje poznání, že něco krutě nesedí, že to asi nebudou Valtice nebo Pavlovice a rok 2026. Že by to byl Starý Řím? A co kdybych jim ukázal, jak…
Ale ne, jenom žertuji, nicméně k podobným úvahám dospěl asi mnohý ze čtenářů. Mnoho současných technologií, které používáme, by šlo využít už i v Antice, řemesla a výrobu už na to měli, ale chyběla jim potřebná teorie. Věci jako destilace, střelný prach, papír, cukr, kompas, knihtisk nebo co já vím, třeba i podvojné účetnictví, to všechno klidně mohli používat, kdyby jim někdo řekl jak.
Stroj času nejlépe vynalezneme tak, že si necháte z budoucnosti poslat jeho plány. No mne zatím žádné nepřišly, takže budeme muset zůstat u myšlenkového experimentu. Tak o čem si budeme dneska povídat? Jsme v Římě někdy kolem roku 1 a chceme přijít s něčím, co místní zaujme a my na tom až nevkusně zbohatneme. Tak co to bude dneska?
Střelný prach
Římané válčili ve velkém a tenhle vynález by se jim určitě velmi hodil. Navíc to je poměrně jednoduché vyrobit, má to v podstatě tři přísady - dřevěné uhlí, ledek a síru. Dřevěné uhlí je skoro čistý uhlík, tedy palivo, ledek je dusičnan draselný, funguje jako zdroj kyslíku pro explozivní hoření a síra je tam kvůli snazšímu zapálení. Jemně rozemlít, každou substanci zvláště a potom velmi opatrně smíchat. Pak zapálit a: „Kabooom, Rico, kaboom!!!“
Pojďme se podívat, jak by to ve starověku bylo se surovinami: Dřevěné uhlí není potřeba řešit, síry nám stačí ždibec a kolem Apeninského poloostrova je sopek dost. Horší to bude s ledkem. Ve středověku, kdy se začal střelný prach prosazovat jako hlavní zbraň války, se z produkce ledku stal státní monopol. Ono je to jasné - ledek tvoří cca 75 % střelného prachu a v přírodě se přirozeně vyskytuje jenom velice vzácně. Třeba jako bílé květy krystalů na starých latrínách.
Takže ledkaři, odborníci na výrobu ledku, cíleně vyhledávali místa, kde se ledek koncentroval, třeba ve hlíně starých stájí z moči a trusu zvířat, nebo i staré latríny a podobná místa. Později se zakládaly speciální komposty bohaté na dusík, ledkové farmy, ze kterých se dusík vylouhoval do zeminy pod nimi a tam už se bakterie postaraly o zbytek procesu. Následně bylo potřeba dostat z hlíny louhováním směs dusičnanů (vápenatý a sodný, ne draselný) a různých dalších látek. Stejně tak se louhoval i popel z tvrdého dřeva, protože ten obsahoval potaš. Když to smíchali dohromady, draslík nahradil vápník a sodík, ze kterých se staly soli a vznikl ledek. Ten se čistil a čistil, až z toho byl ledek pro střelný prach. Na to, že neměli potuchy o chemických prvcích a chemických reakcích, klobouk dolů. Jenom to měli odpozorováno a vyzkoušeno.
A to výše uvedené je ta Achillova pata celého nápadu, jak zbohatnout na výrobě střelného prachu. Když se nechceme hrabat v latrínách, je tu i jiná možnost, protože ve starověku bylo známo pár jeskyní, kde by netopýři guano mohlo výrobu výrazně urychlit. Nicméně opravdu nevím, jestli s moderní verzí imunity se do toho bude někdo chtít pustit. Vzhledem ke šmakuládám, tedy nemocím a parazitům, které netopýři přenášejí a obsahuje jejich trus, asi bych se tomu vyhnul. To samé platí o latrínách.
Obzvláště když máme v kapse jiný středověký vynález, který si postavím sám a na koleně jenom s velice omezenými prostředky - destilaci. A až zbohatnu na destilaci, tak si můžu najmout dost lidí, aby za mě makali na výrobě střelného prachu. A o destilaci příště.
Poznámka na konec - proč jsem vybral starověk a ne středověk? No proto, že technologie, které budou objevem ve starověku se vynaleznou až v pozdním středověku, nebo ještě později, i když to lidé měli před očima. A je tu důležitý bonus - ve starověkém Římě vás nebudou chtít upálit za čarodějnictví :)
Vážení čtenáři, děkuji Vám za Váš čas, který jste věnovali přečtení tohoto článku a doufám, že se Vám to líbilo, že Vás zaujal, že jste se něco nového dověděli.
I když to přímo není materiál do pokračování knihy Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír, chtěl bych Vás v této souvislosti poprosit o příspěvek, který mi pomůže zajistit korektury a vydání druhého dílu, tentokrát pod názvem: Tim se zase ptá: Proč a jak funguje vesmír.
