Článek
Drahý Time,
existuje velké množství způsobů, jak měřit čas. A jak víš z dřívějška, pokud fyzikové dokáží nějaké měření převést na měření času, dosahují největší přesnosti. Ano, čas je veličina, kterou umíme měřit nejlépe. Proto není divu, že přestupná vteřina nám v měření udělá zmatek. A to nejen v měření, počítače mezi sebou komunikují v mikrosekundách a při návrhu sítí a jiných počítačových systémů už hluboko v sedmdesátých letech se s nějakou přestupnou sekundou nepočítalo a od té doby se to moc nezměnilo. Když máme poskočit o jednu přestupnou vteřinu do budoucnosti, tedy z 23:59:59 má být 23:59:60 a až potom 00:00:00, tak to ještě pořád jde. Chtělo by se říci jde, ale dře to. Pojďme se podívat, proč.
Jak na Zemi měříme čas
Ta úplně nejstarší metoda měření času se odvíjí od zemské rotace. V roce 1970, od kdy se počítá čas počítačů, platilo, že jeden den je přesně 86 400 sekund, tedy 24 hodin po 60 minutách a 60 sekundách. Nejběžnější způsob, jak počítač pracuje s časem a datumem je počet sekund od 1.1.1970. Říká se tomu Unix Time. Jenomže už krátce na to, v roce 1972, byl průměrný astronomický den o 3,125 ms delší. A tak přišly přestupné sekundy, v roce 1972 hned dvě. Cílem bylo udržet rozdíl mezi astronomickým časem a UTC pod 1 sekundu. Mimochodem: UTC je zkratka anglického Coordinated Universal Time, česky koordinovaný světový čas. Název je záměrně kompromisem mezi anglickým CUT a francouzským TUC (Temps universel coordonné), proto vznikla zkratka UTC.
Astronomický čas, UT1, universal time 1, je astronomický čas, odvozený od rotace Země. Dříve se to měřilo vůči Slunci, ale dnes se používá metoda VLBI (Very Long Baseline Interferometry). V podstatě radioteleskopy po celé Zemi pozorujeme ty stejné vzdálené kvasary. Protože jsou velmi vzdálené od nás, signál po celé planetě přichází ze stejného směru. Potom porovnáním časových odchylek jednotlivých měření na různých zařízeních získáme orientaci Země v prostoru a z toho odvodíme rozdíl mezi UT1 a UTC.
Pak tu máme ještě čas atomových hodin TAI, což je zkratka z francouzského Temps Atomique International, česky mezinárodní atomový čas. Jeho počátek je historicky vztažen k 1. lednu 1958. Sekunda je definována kmitáním atomu cesia-133 a dnes se TAI rozchází s UTC o 37s. Tohle je důležité především pro vědecké použití. Třeba při práci s GPS, protože to jsou ve své podstatě atomové hodiny na oběžné dráze.
Důležité je vědět, že Unix Time, z něhož na počítačích odvozujeme UTC dostane povelem od IERS (International Earth Rotation and Reference Systems Service), konkrétně jeho Earth Orientation Centre v Paříži. Potom se stane, že 23:59:59 z bude 23:59:60 a Unix Time na počítačích celého světa bude tuto sekundu ignorovat a započte až zase 00:00:00.
Co všechno zpomaluje rotaci
Samotný fakt, že Země se jednou na počátku roztočila a setrvačností se točí pořád, nám dává jasně dopředu vědět, že ta rotace se zpomalovat prostě musí. Kolem Země krouží Měsíc, planeta je součástí Sluneční soustavy, to všechno má vliv na rychlost rotace. Tedy dlouhodobý, průměrný. Může se stát, že se rotace zpomalí výrazněji třeba díky pohybům v zemském jádře, zemětřesením a jinak, nebo to naopak může vést k okamžitému zrychlení. Třeba posun Zemské osy a další věci, která naše planeta vyvádí. Ale dlouhodobě, myšleno v geologickém měřítku, se rotace zpomaluje.
Navíc nám po celém světě tají ledovce. Nejvíce ledu je klasicky v oblasti pólů, hlavně jižního. Na severu je ten led na moři a jeho roztáním se logicky hladina oceánů nezmění, nicméně i tady má velký vliv Grónský pevninský ledovec. Voda z ledovců se postupně přesune do oceánu a co se stane? Je to podobné, jako když se díváme na krasobruslařské piruety. Dokud mají krasobruslaři ruce u těla, točí se rychle, jak upaží, pěkně zpomalí. Hmotnost z pólů se dostává do moře a má to stejný efekt, čím blíže k rovníku, tím je to citelnější.
Zápornou přestupnou sekundu nezavádět
Jak už jsem psal výše, krátkodobě se může otáčení naší planety zrychlit. Stačí se podívat na historii přestupných sekund 30.6.2012, 30.6.2015, 31.12.2016 a pak nic. Procesy v zemském jádře nakoply rychlejší rotaci, podle všeho bychom už letos potřebovaly ubrat sekundu z délky dne. Když zahrneme vliv tání ledovců, přišla by záporná sekunda až v roce 2029. Jenom připomínám, že naším cílem je udržet UTC a UT1 maximálně sekundu od sebe. Tedy respektive to bylo naším cílem a už není. Nově se tyto časy mohou rozejít až o hodiny oběma směry. Rozhodnutí bylo přijato na 28. Generální konferenci pro míry a váhy (CGPM) v říjnu 2026, konkrétně v rezoluci č. 5. UTC, tak jak jej známe dnes skončí 20. května 2027. Od té doby se už nebudou používat přestupné sekundy. Což je mimochodem výhoda, protože zavádění záporné přestupné sekundy odborníci přirovnávají k přípravám na rok 2000, tedy Y2k bug.
Od příštího května se tedy mohou UTC a UT1 rozejít a nebudou zaváděny přestupné sekundy, jenom bude pravidelně zveřejňován rozdíl těchto dvou časů.
Vážený čtenáři, děkuji z Vaši pozornost, kterou jste tomuto článku věnovali. Doufám, že nejen zaujal, ale i potěšil a přinesl něco nového. Budu moc rád, pokud můj článek ohodnotíte v diskuzi, budete ho sdílet nebo přispějete drobným příspěvkem na tvorbu dalších podobných článků. A pokud se ptáte na knihu Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír - pořídil jsem dotisk a už by měla opět být dostupná ve všech dobrých knihkupectvích. A ano, bude druhý díl :)



