Článek
Včera to byla běžná konverzace a plánovali jste do budoucna. Dnes je ticho, zprávy zůstávají bez odpovědi a telefon nezvoní. Člověk, se kterým jste byli v kontaktu, prostě přestal existovat. Žádné vysvětlení ani žádné rozloučení, jen prázdnota tam, kde ještě nedávno někdo byl. Tak vypadá fenomén dnešní doby - ghosting.
Co vlastně ghosting znamená?
Ghosting je náhlé a úplné přerušení komunikace bez jakéhokoliv vysvětlení nebo varování. Nejde o přirozené vyšumění vztahu, kdy se lidé postupně přestanou ozývat. Jde o úmyslný akt zmizení – jeden den je člověk plně přítomný v konverzaci, druhý den je pryč, jako by nikdy neexistoval. Zprávy zůstávají bez odpovědi, hovory nejsou přijímány a někdy dojde i na zablokování na sociálních sítích.
Tento fenomén se nejčastěji objevuje v kontextu randění a romantických vztahů, ale může se týkat i přátelství, pracovních vztahů nebo dokonce rodinných vazeb. Ano, ghosting se děje i mezi dlouholetými kamarády nebo členy rodiny – existují situace, kdy vám sourozenec přestane brát telefony, sestřenice vás zablokuje na sociálních sítích nebo nejlepší přítel ze školy prostě zmizí z vašeho života bez jediného slova. Paradoxně může být ghosting od blízké osoby ještě bolestivější než od náhodné známosti, protože jste do vztahu investovali roky důvěry a vzpomínek. V éře digitální komunikace se ghosting stal téměř epidemií – podle některých výzkumů zažilo až osmdesát procent lidí ve věku 18 až 33 let ghosting alespoň jednou.
Jak se projevuje?
Projevy ghostingu jsou poměrně jasné, i když si je lidé často nechtějí připustit. Zpočátku se snažíme najít racionální vysvětlení – možná má ten člověk vybitý telefon, možná měl náročný den nebo možná onemocněl, proto posíláme další zprávy a kontrolujeme, jestli je online na sociálních sítích, a když zjistíme, že je aktivní jinde, zatímco ignoruje naše zprávy, bývá možná tím nejbolestnějším momentem uvědomění.
Ghosting zanechává charakteristický pocit nejistoty. Na rozdíl od jasného ukončení vztahu, kdy víte, že je konec, zde zůstáváte „zaháčkování“. Nevíte, jestli čekat, jestli se ozvat znovu, jestli se stalo něco vážného nebo jestli jste prostě byli odmítnuti tím nejhorším možným způsobem. Tato nejistota může trvat týdny i měsíce a zasahuje do sebevědomí i důvěry v ostatní lidi.
Proč to lidé dělají?
Důvody, proč někdo sáhne ke ghostingu, jsou různorodé, ale málokdy ospravedlnitelné. Nejčastějším motivem je prostá zbabělost a neochota čelit nepříjemné konverzaci. Mnoho lidí považuje ghosting za jednodušší cestu než přímé sdělení, že o další kontakt nemají zájem. Vyhýbají se konfliktu, nepříjemným emocím druhé strany i nutnosti vysvětlovat své rozhodnutí.
Dalším faktorem je přesycení možnostmi, které nabízí moderní online randění. Když máte pocit, že je k dispozici nekonečné množství potenciálních partnerů, snižuje se motivace investovat energii do ukončení i těch nejkratších známostí. Člověk se stává nahraditelným a vyměnitelným. Proč se obtěžovat s vysvětlováním, když můžete prostě přejít k další osobě ve frontě?
Někteří lidé také zmizí z čistého egoismu – chtějí si ponechat dveře otevřené. Možná se jim teď nechce komunikovat, ale za měsíc by mohli změnit názor. Neblokují vás úplně, jen vás nechají viset ve vzduchu pro případ, že by vás někdy v budoucnu potřebovali. Je to forma emocionální jjistoty, kdy si člověk udržuje záložní možnosti bez jakéhokoliv závazku.
Toto chování může nastat i ze situačních důvodů. Někdo si náhle najde vztah a raději zmizí, než by čelil žárlivému partnerovi, který by nemusel chápat, proč si stále píše s někým jiným. Opačná situace funguje podobně: po rozchodu někteří lidé nepotřebují tu validaci a pozornost, kterou od vás dostávali, a protože jste pro ně přestali být užiteční, prostě zmizí. V obou případech jde o instrumentální přístup k lidem, kdy je druhá osoba vnímána spíš jako prostředek k uspokojení vlastních potřeb než jako člověk zasloužící si slušné zacházení.
Psychologický pohled na tento fenomén
Z psychologického hlediska ghosting odhaluje mnoho o charakteru toho, kdo ho praktikuje. V první řadě signalizuje nedostatek emocionální zralosti a empatie. Člověk schopný takového chování buď nechápe, nebo ho nezajímá, jakou bolest a zmatení svým jednáním způsobuje. Neschopnost postavit se nepříjemné, ale nutné konverzaci svědčí o vyhýbavém stylu připoutání a strachu z intimity.
Ghosting také odráží nízkou frustrační toleranci a absenci základních komunikačních dovedností. V dnešní době, kdy můžeme říct „lituji, ale nemyslím si, že to mezi námi funguje“ prostřednictvím jedné zprávy, je náhlé zmizení z komunikace čistě o pohodlí ghostujícího a naprostém ignorování potřeb druhé osoby. Jde o extrémní formu egocentrismu, kdy vlastní nepohodlí převažuje nad lidskou slušností.
Zajímavé je i to, co takové chování dělá s obětí. Nejistota, kterou způsobuje, aktivuje stejné oblasti mozku jako fyzická bolest. Absence uzavření, kterou angličtina nazývá „closure“, může vést k obsesivním myšlenkám, poklesu sebevědomí a problémům s důvěrou v budoucích vztazích. Lidé, kteří byli ghostováni, často přemýšlejí nad tím, co udělali špatně, i když s velkou pravděpodobností neudělali nic.
Jak se vyhnout ghostingu?
Pokud se ocitnete v situaci, kdy chcete ukončit známost nebo vztah, existuje jednoduchý způsob, jak to udělat s respektem - řekněte to. Nemusíte psát dlouhé vysvětlení ani se pouštět do detailního rozboru, proč to nefunguje. Stačí krátká, slušná zpráva typu, která je otázkou pár sekund a zachováte si lidskou důstojnost: „Díky za čas, ale nemyslím si, že jsme dobře kompatibilní. Přeji hodně štěstí.“
Z druhé strany, pokud máte podezření, že jste ghostováni, dejte tomu maximálně dva pokusy o kontakt. Pokud nedostanete odpověď, přijměte to jako odpověď. Nevolejte desetkrát denně a neposílejte opakovaně zprávy. Ano, je to bolestivé a nedostává se vám uzavření, ale uzavření nemusí přijít od druhé osoby – můžete si ho dát sami rozhodnutím, že si zasloužíte lepší zacházení.
Důležité je také nastavit si zdravé očekávání. V počátcích seznamování nebo přátelství investujte emocemi opatrně. To neznamená být cynický nebo nedůvěřivý, ale spíš si uvědomit, že každý člověk, kterého potkáte, nemá stejné hodnoty a komunikační standardy jako vy. Některé lidi prostě poznáte jako ty, kteří nejsou schopni slušné komunikace, a je lepší to zjistit brzy než pozdě.
Když se nad ghostingem zamyslíme, může nás fascinovat, jak moc nám moderní technologie usnadnily život, ale zároveň jak někteří lidé tyto nástroje zneužívají k tomu, aby se vyhnuli základní lidské slušnosti. Máme v kapse zařízení, které nám umožňuje komunikovat s kýmkoliv a kdykoliv, a přesto někteří volí naprosté ticho.
Možná je ghosting je symptomem něčeho většího – kultury, která upřednostňuje pohodlí před odpovědností a individuální komfort před mezilidskými vazbami. Žijeme v době, kdy můžeme objednat jídlo, partnera i přátele přes aplikaci, a když se nám něco nelíbí, prostě to smažeme, ale lidé nejsou produkty a vztahy nejsou transakce, které můžeme jednostranně zrušit bez důsledků.
Zároveň může být ghosting i darem. Ukazuje totiž pravou povahu člověka mnohem rychleji, než byste ji poznali jinými způsoby. Někdo, kdo je schopen ghostingu, nám tím vlastně prokazuje službu – odhaluje, že není tím správným člověkem pro náš život. Šetří nám měsíce nebo roky, které bychom jinak strávili s někým, kdo nemá odvahu čelit nepříjemným situacím.
Každý z nás si zaslouží člověka, který dokáže komunikovat, i když je to těžké, který respektuje naše city natolik, aby nám poskytl vysvětlení, i když jen stručné. Pokud takového člověka ve svém životě nemáte, není to o vás – je to o kvalitě lidí, se kterými se zatím setkáváte. Správní lidé existují, jen někdy trvá déle, než je najdeme.
