Článek
Klub vznikl v roce 2003 spojením dvou rivalizujících celků, FC Gaillard a FC Ville-la-Grand. Gaillard byl ve francouzském fotbale přítomen od roku 1924, Ville-la-Grand od roku 1928. Nový celek přijal název Football Croix-de-Savoie 74 a sídlil v Gaillard, v obci těsně u švýcarských hranic nedaleko Ženevy.
Poloha klubu vždy trochu vzdorovala logice. Department Haute-Savoie je proslulý spíše lyžařskými středisky než fotbalovými ambicemi a první sezóna nového celku probíhala v relativní anonymitě čtvrté nejvyšší soutěže, přesto brzy přišel nečekaný posun, když klub obsadil ve své skupině třetí místo v amatérské lize, jenže první a druhý tým byly rezervními výběry Olympique Lyon a FC Metz, a tak postoupil do třetí nejvyšší soutěže Championnat National právě Croix-de-Savoie.
Danone přichází do klubu
Vzestup by se bez vnějšího impulzu zastavil. Klub byl v roce 2005 zadlužen a vedení spustilo lokální sbírku. Danone příležitosti využilo a stalo se hlavním sponzorem, přičemž generální ředitel skupiny Franck Riboud se stal většinovým akcionářem.
Riboud přivedl do vedení Patricka Trotignona, který měl klub restrukturalizovat a profesionalizovat a prostřednictvím svých konexí zajistil investice od řady zvučných jmen. Symbolicky se mezi akcionáři ocitli Zinédine Zidane, Bixente Lizarazu, Alain Boghossian nebo Michel Denisot, každý s jedním či dvěma procenty.
V létě 2009 přišlo přejmenování na Évian Thonon Gaillard FC. Klub začal hrát ve výrazně růžových dresech s logem horského pramene Évian a stoupal dál. Značka minerální vody tak dala klubu jméno, identitu i vizuální styl. Nebyl to ale model miliardářského mecenáše jako PSG nebo Manchester City. Danone totiž figurovalo jako sponzor s ročním příspěvkem přibližně tří milionů eur, nikoliv jako neomezená studna financí.
Závratný výstup do první ligy
Sezóna 2009/10 přinesla titul v Championnat National. Évian skončilo o celých dvaadvacet bodů před čtvrtým místem. Hned v dalším ročníku přišel titul v Ligue 2 a s ním postup do nejvyšší soutěže. Za čtyři roky tak klub urazil vzdálenost od čtvrté ligy ke světu Paris Saint-Germain, Marseille a Lyonu.
Debut v Ligue 1 v sezóně 2011/12 dopadl víc než povzbudivě. Benjamínek obsadil 9. místo, přičemž skončil výše než Marseille. Příznivci po celé Francii zírali na tabulku s jistou nevěřícností a rok poté klub zašel ještě dál. V sezóně 2012/13 to dotáhl v Coupe de France až do finále, kde na Stade de France čelil Bordeaux. Zápas byl vyrovnaný od začátku do konce, než rozhodla branka v závěru a Evian prohrál 2:3.
Vnitřní válka a odchod Danone
Za sportovními úspěchy se mezitím hromadilo napětí v zákulisí. Riboud si přál rozšiřovat vliv Danone uvnitř klubu, zatímco majoritní akcionáři Esfandiar Bakhtiar a Richard Tumbach, kteří dohromady drželi nadpoloviční podíl, se tomu bránili. V lednu 2014 Trotignona propustili. Rozzuřený Riboud reagoval stažením finančního zázemí Danone i investorů, které korporace přivedla.
Prakticky přes noc se klub ocitl bez podstatné části svého rozpočtu. MSC Cruises se stal hlavním sponzorem pro čtvrtý ročník v Ligue 1, ale finanční propad způsobený odchodem Danone byl příliš hluboký.
Sezóna 2014/15 skončila sestupem do Ligue 2 po bilanci jedenácti výher, čtyř remíz a třiadvaceti proher. Rok poté klub nezdolal ani druhou ligu a propadl o další úroveň. Na konci sezóny 2015/16 přišlo administrativní přeřazení do čtvrtého stupně a klub vstoupil do insolvenčního řízení, přičemž v srpnu 2016 se z účasti v soutěži stáhl úplně.
Vzestup trval čtyři roky, pád byl skoro stejně rychlý. Klub, jehož dres zdobily snímky alpských hor a jehož jméno znal celý francouzský fotbal, zanikl dřív, než stačil vystavět cokoliv trvalého.
Odkaz a nový začátek
Z trosek vznikl nástupnický celek Thonon Evian Grand Genève FC se sídlem v Thonon-les-Bains. V sezóně 2023/24 hrál v National 2, odkud ale sestoupil a v současnosti působí v National 3, čtvrté nejvyšší francouzské soutěži.
Příběh Evian Thonon Gaillard zůstává mementem o křehkosti fotbalových projektů, které stojí na jediném sponzorovi a jednom vizionáři. Když Franck Riboud odešel, odnesl si s sebou víc než jen peníze - odnesl si i samotný smysl existence klubu. Z růžových dresů s horskými vrcholky zbyla jen vzpomínka na pět sezón, kdy malé město ze Savojska hrálo s těmi největšími giganty.
