Článek
Vzpomínám si na ten den, jako by to bylo včera. Venku se honily těžké mraky a v mém nitru to vypadalo podobně. Už od dětství mě pronásledovaly živé sny, které se dříve či později staly realitou. Stačilo, abych vešla do místnosti, a cítila jsem napětí mezi lidmi, aniž by promluvili. Moje okolí to nazývalo náhodou, ale já věděla, že můj šestý smysl je dar, který mě pálí v dlaních.
Ten pohled, který mě zastavil
Rozhodla jsem se hledat odpovědi u paní Magdalény, legendární kartářky, o které se v kuloárech mluvilo jen s úctou. Když jsem dorazila k jejím dveřím, srdce mi bušilo až v krku.
Ale ve chvíli, kdy se dveře otevřely, se stalo něco nečekaného. Paní Magdaléna, žena s hlubokýma očima, které jako by viděly až do morku kostí, najednou ztuhla. Zůstala stát s rukou na klice, dech se jí zastavil a upřeně se mi zadívala do tváře. V tu chvíli jako by se zastavil čas.
„Dobrý den, já… jsem objednaná,“ vykoktala jsem ze sebe. Ona jen tiše přikývla, ale ten podivný, fascinovaný výraz z její tváře nezmizel.
Tady končí moje role…
Posadila mě k malému stolku pokrytému sametovým ubrusem. Vzduch voněl šalvějí a voskem. Magdaléna vzala svůj balíček karet, několikrát ho zkušeně promíchala a pak je rozložila na stůl. Sotva se však dotkly desky, její prsty se zachvěly.
Podívala se na karty, pak na mě a unaveně se opřela do křesla. „Děvče,“ řekla hlasem, v němž se mísil úžas s pokorou, „tohle pro mě bude dnes velmi těžká práce. Vlastně ta nejtěžší.“
Zmateně jsem zamrkala. „Děje se něco špatného?“
„Právě naopak,“ pousmála se a rukou opsala kruh kolem mě. „Vy byste si mohla sednout na mé místo a já bych mohla jít vařit čaj. Energie země z vás přímo sálá. Máte v sobě sílu, kterou jiní hledají celý život. Vy ty karty nepotřebujete k tomu, abyste viděla, vy je potřebujete jen jako nástroj pro to, co už dávno víte.“
Cesta, která trvá desítky let
Ten den jsem odcházela s hlavou v oblacích, ale nohama pevně na zemi. Krátce nato jsem si pořídila své vlastní karty. Od té doby uteklo už pár desítek let.
Dnes už nejsem tou nejistou dívkou. Stala jsem se průvodkyní pro stovky lidí, kteří ke mně přicházejí se svými trápeními. Moje stálá klientela je pro mě jako širší rodina. Naplňuje mě, když vidím, jak se mým klientům po našem setkání narovnávají záda a vrací se jim úsměv do tváře.
Nepředpovídám jen budoucnost. Předávám pozitivní energii a radu, která vychází přímo z hloubi země, přesně tak, jak to tehdy cítila paní Magdaléna.
