Článek
Určitě to znáte. Jakmile venku klesne teplota pod deset stupňů, dostaneme podvědomou chuť na zářivé, teplé barvy. A tak v kuchyni krájíme dýně, odšťavňujeme pomeranče a vaříme krémové mrkvové polévky.
Oranžové potraviny mají v lidské psychice i výživě zvláštní postavení. Přestože jim spousta z nás přisuzuje téměř zázračné schopnosti, realita kolem lidské imunity je o něco složitější (a fascinující) než jen bezduché pití pomerančového džusu.
Proč příroda zvolila právě oranžovou?
Důvod, proč je oranžová zelenina a ovoce tak často spojována se zdravím, spočívá v jejich chemii. Zářivě teplé odstíny má na svědomí skupina přírodních barviv zvaná karotenoidy, především známý beta-karoten.
A tady přichází první fakt: Beta-karoten sám o sobě imunitu přímo neposiluje.
Funguje jako takzvaný provitamín. Teprve v momentě, kdy sníte mrkev nebo batáty, si vaše tělo z tohoto barviva vytvoří vitamín A. A právě ten je pro naši obranyschopnost naprosto klíčový.
Vitamín A udržuje zdravé a pevné naše sliznice v nose, krku a trávicím traktu. Sliznice jsou přitom první linií obrany, mechanickou bariérou, přes kterou se viry a bakterie snaží dostat do těla. Bez dostatku vitamínu A nemohou správně dozrávat a fungovat bílé krvinky (T- a B-lymfocyty), které v těle patogeny aktivně vyhledávají a ničí.
Když k tomu přičteme známé citrusové plody, které jsou vedle karotenoidů nabité i rozumnou dávkou vitamínu C, dostáváme ideální kombinaci pro podzimní dny.
Beta-karoten je rozpustný v tucích. Pokud si dáte samotnou syrovou mrkev, vaše tělo z ní využije jen minimum účinných látek. Stačí, ale mrkev lehce pokapat kvalitním olejem nebo přikousnout pár ořechů a vstřebatelnost karotenoidů dramaticky vzroste.
Když se řekne „imunita“, většina lidí si představí pomeranč. Z výživového hlediska, ale máme přímo pod nosem mnohem silnější lokální šampiony.
Pokud hledáte skutečné bomby beta-karotenu, žebříček vypadá trochu jinak:
- Batáty (sladké brambory): Ve 100 gramech ukrývají rekordních až 10 500 μg karotenoidů.
- Mrkev: Stálice české kuchyně nabízející zhruba 8 700 μg na 100 gramů.
- Dýně Hokaido a máslová dýně: Kromě obří dávky pigmentu dodají střevům i tolik potřebnou vlákninu.
Pokud jde o zimní ovoce, mandarinky a pomeranče sice potěší chutí i přísunem vitamínu C, v létě a na podzim jim, ale zdatně konkurují obyčejné meruňky nebo melouny.
Karotenoidový mýtus, na který doplácíme
Nyní se dostáváme k zásadnímu háčku, na který upozorňují výživoví specialisté. Myslet si, že imunita závisí na oranžové barvě, je velký omyl.
Příroda si totiž z nás tak trochu střílí. Věděli jste, že například špenát, brokolice nebo kadeřávek mají v sobě často více beta-karotenu než samotná mrkev?
Pravda je taková, že zelené listové zelenině oranžový pigment nechybí. Je pouze maskován dominantním zeleným barvivem – chlorofylem. Když tedy jíte špenát, dostáváte do těla stejnou dávku látek pro tvorbu vitamínu A, jako když chroupete mrkev, a k tomu ještě porci kyseliny listové.
Žádná zázračná „jednobarevná dieta“ vás před sezónní chřipkou sama o sobě nezachrání. Imunitní systém je obrovský a komplexní orchestr. Pokud mu chybí spánek, pohyb na čerstvém vzduchu nebo trpí chronickým stresem, sebevětší množství pomerančů vás nezachrání.
Oranžové potraviny jsou úžasným, chutným a vizuálně přitažlivým pomocníkem. Dělají náš jídelníček pestřejším v období, kdy je venku šedo a sychravo. Pamatujte, ale na základní pravidlo výživy: Nejzdravější talíř je ten, který hraje všemi barvami.
Anketa
Zdroj:
