Článek
Zná to snad každá rodina. Připravíte talíř plný svěží zeleniny, těšíte se, jak děláte pro zdraví svého potomka to nejlepší, a reakce? Odtahování talíře, podezřívavé očichávání, v horším případě dokonalý záchvat vzteku. Sladká zmrzlina nebo křupavá sušenka by přitom zmizely během sekundy. Než, ale začnete pochybovat o svých rodičovských schopnostech, zadržte. To, co prožíváte, má svůj odborný název a projde si tím většina dětí.
Odborníci hovoří o takzvané potravinové neofobii neboli strachu z nových chutí. Nejde o rozmar ani naschvál vůči rodičům. Z evolučního hlediska jde o přirozený obranný mechanismus. Když se malé dítě začne samostatně pohybovat, příroda ho vybaví opatrností k neznámým věcem, co kdyby to v divočině bylo jedovaté? Nejdůležitější zásadou je proto klid. Nucení, křik a emoce u stolu vytvářejí blok, který přijetí zeleniny jen oddálí.
Jak tedy na to, aby se zelenina nestala úhlavním nepřítelem? Cesta k úspěchu začíná ještě předtím, než se jídlo objeví na talíři. Vymeťte anonymitu a udělejte ze zeleniny příběh. Vezměte dítě do obchodu, nechte ho vybrat si nejbarevnější papriku nebo nejzvláštnější mrkev. Máte-li možnost, vypěstujte si společně v květináči na okně cherry rajčata nebo čerstvou bazalku. Když dítě vidí, jak rostlina roste, a samo ji zalévá, má k ní úplně jiný vztah. Zásadní je i zapojení do vaření. Děti milují krájení, míchání a tvoření barevných kaší. Během vaření navíc přirozeně a bez tlaku ochutnávají.
Děti jedí především očima a milují hravost. Namísto hromady vařené brokolicové spouště sázejte na kamufláž a atraktivní servírování. Zeleninu lze snadno schovat do krémových polévek, jemných omáček na těstoviny nebo do mletého masa. Vynikající je podávat syrovou zeleninu nakrájenou na proužky spolu s jogurtovým či tvarohovým dipem. Děti si do něj zeleninové hranolky samy namáčejí, což je baví. Nebojte se ani bylinek. Čerstvá bazalka, pažitka nebo tymián dokážou zjemnit přirozenou hořkost zeleniny a pokrm skvěle dochutí bez nutnosti zbytečného solení.
S ovocem bývá situace jednodušší díky jeho přirozeně sladké chuti, i zde se, ale dají vymyslet skvělé triky. Ovocné špízy, pečená jablka se skořicí nebo domácí smoothie smíchané s bílým jogurtem platí za spolehlivé favority. U smoothie navíc na rozdíl od kupovaných džusů zachováte cennou vlákninu. Pozor na kupované ovocné šťávy a džusíky, obsahují hodně cukru a malé strávníky rychle zasytí, čímž jim seberou chuť na plnohodnotné jídlo.
Sušené ovoce, jako jsou křížaly, hrozinky či meruňky, může skvěle nahradit průmyslové sladkosti. Dodá tělu vlákninu i minerály, ale protože neobsahuje vodu, je kaloricky koncentrovanější. Porce by tedy měla být zhruba čtvrtinová oproti čerstvému ovoci.
Na závěr to nejdůležitější: děti neučíme tím, co jim říkáme, ale tím, co sami děláme. Pokud rodiče sami zeleninu nejí a při pohledu na salát se tváří otráveně, dítě je bude věrně napodobovat. Vytvořte si z rodinného jídla příjemný rituál, vypněte televizi, odložte telefony a užívejte si společný čas. Pokud dítě dospělé uvidí chválit chuť čerstvých surovin, dříve či později se přidá.
