Článek
Když Ursula von der Leyen v roce 2019 nastupovala do čela Evropské komise, prezentovala se jako moderní evropská „kapitánka“, která dokáže reagovat na klimatickou krizi, geopolitické napětí i technologickou transformaci. Po pěti letech však vyvstává stále ostřeji otázka: naplnila očekávání, nebo odkryla limity svého stylu vedení?
Tento článek se zaměřuje na kritické aspekty jejího působení, na místa, kde její vize narážely na realitu, kde leadership postrádal tah na branku, a kde Evropa potřebovala více rozhodnosti i méně politického marketingu.
Green Deal: Politický monolit, který rozdělil Evropu
Green Deal byl jejím „vlajkovým projektem“. Od počátku jej stavěla jako transformační plán, který má Evropu přivést do nové éry prosperity.
Jenže realita byla jiná:
- mnohé návrhy byly technokratické, málo citlivé k dopadům na průmysl, zemědělce či energeticky chudé regiony
- EU se dostala do hlubokých vnitřních sporů, východ vs. západ, sever vs. jih
- některé části Green Dealu se dostaly do kolize s hospodářskými zájmy států, které byly jeho nositeli
Výsledek? Projekt, který měl sjednotit, se stal jedním ze zdrojů největšího politického napětí posledního desetiletí.
A von der Leyen jej nedokázala komunikovat ani řídit tak, aby minimalizovala příkopy mezi členskými státy.
Leadership během války na Ukrajině: Aktivní v rétorice, slabší v efektivitě
Po ruské invazi v roce 2022 vystupovala Ursula von der Leyen jako „morální hlas Evropy“. V projevech byla rázná, důrazná a emotivní. Ovšem síla Evropy se neměří v rétorice, ale v činech.
Několik kritických bodů:
- dohody o energetické náhradě za ruský plyn probíhaly chaoticky, některé státy jednaly samostatně, což ukázalo slabou koordinaci EU
- sankční balíčky byly často kompromisy, které snižovaly jejich účinnost
- pomalé navyšování kapacit evropského obranného průmyslu ukázalo, že Komise sice mluví o bezpečnosti, ale jedná příliš pomalu
- role Komise je omezená, ale von der Leyen se stylizovala do pozice „evropské prezidentky“, aniž by měla odpovídající pravomoci – což vyvolalo třecí plochy s členskými státy
Výsledkem byl obraz nepřesvědčivého vedení: hlasité proklamace, ale jen dílčí dopady.
Styl vedení: Centralizace, improvizace a konflikty
Jednou z nejčastějších interních výtek jejímu stylu bylo:
- přílišné soustředění moci ve vlastním kabinetu
- slabší konzultace s komisaři
- častá improvizace v krizových situacích
Komise pod jejím vedením působila často jako tým řízený z jednoho centra, místo aby fungovala jako kolektivní orgán 27 států.
To vedlo ke kritice ze strany členských zemí i samotných komisí.
Komunikační přetlak, obsahové nedostatky
Ursula von der Leyen byla velmi aktivní na sociálních sítích, v projevech, v symbolických gestech.
Jenže Evropa nepotřebuje symboly, potřebuje výsledky.
A právě v této rovině vznikl rozpor:
- silná komunikace vs. slabší implementace
- vysoké ambice vs. nedotažené projekty
- efektivní tiskové konference vs. komplikovaná praxe
Evropa se tak ocitla v situaci, kdy „narativ“ předbíhal realitu a očekávání předbíhala schopnosti.
Je Ursula von der Leyen slabou lídryní?
Je fér říct, že Ursula von der Leyen vedla EU v době bezprecedentních krizí:
pandemie, energetická krize, válka v Evropě, klimatická transformace.
Její úloha nebyla snadná.
Ale zároveň je fér dodat:
- v klíčových momentech působila víc jako správkyně projektů než skutečná lídryně
- měla tendenci přeceňovat vlastní roli a podceňovat členské státy
- a rozhodující je, že nedokázala sjednotit Evropu, což je hlavní úloha předsedkyně komise. Evropa v krizi leadershipu: kde Ursula von der Leyen nestačila
Evropská unie dnes stojí na prahu historických výzev: válka na Ukrajině, agresivní politika Ruska a Číny, slábnoucí vazby se Spojenými státy, tlak migrace, energetická transformace i ekonomické zpomalení.
V takové době potřebuje pevné vedení, dlouhodobou strategii a sebevědomé zastoupení navenek.
Jenže Ursula von der Leyen byla často spíše „tváří projektu“ než jeho skutečným dirigentem.
A) Bezpečnostní strategie, která přišla pozdě
Evropa nemá jednotnou obrannou politiku.
Výroba munice se zvyšuje pomalu, zbrojní zakázky se táhnou, modernizace armád je roztříštěná.
Von der Leyen o tom mluvila jako o prioritě, ale roky se nic zásadního nepohnulo.
Když po invazi Ukrajina zoufale potřebovala munici, EU byla připravena jen na papíře.
B) Závislost na plynu z Ruska nebyla její vina, ale byla to její výzva
Náhradní energetické plány byly improvizované, často nekoordinované.
Jednotlivé státy uzavíraly vlastní dohody o dodávkách LNG, soutěžily mezi sebou o kontrakty a ceny se šplhaly vzhůru.
Proč? Protože Evropská komise nehrála roli centrálního vyjednavače, kterou mohla převzít alespoň částečně.
A Ursula von der Leyen se spokojila s výroky o „solidaritě“, která se v praxi dostavovala jen váhavě.
Její styl: moc v jedné kanceláři, odpovědnost rozptýlená
Další výtka přichází přímo z Bruselu: její kabinet byl uzavřený, mocensky koncentrovaný a málo transparentní.
- rozhodnutí se rodila v úzkém kruhu poradců
- mnozí komisaři se cítili odříznuti od klíčových debat
- atmosféra byla spíše korporátní než demokratická
Důvěra veřejnosti? Eroze místo konsolidace
Namísto toho, aby von der Leyen přispěla ke stabilizaci nálady v Evropě, byla za jejího mandátu vidět rostoucí nespokojenost:
- zemědělské protesty v roce 2024
- nárůst euroskeptických stran
- kritika vysokých nákladů Green Dealu
- obavy malých států z dominance velkých
- nespokojenost průmyslu s regulacemi.
Evropa potřebovala moderátora, vyjednavače, sjednotitele.
Dostala však manažerku se silnou vizí, která však nedokázala zapojit všechny hráče.
Její odkaz: Evropa na půli cesty
Po jejím působení zůstává EU v paradoxu:
- ambicióznější než kdy dřív
- ale zároveň méně jednotná
- více regulovaná
- ale méně průbojná
- morálně sebevědomá
- ale geopoliticky slabší
Von der Leyen měla potenciál stát se první skutečnou „evropskou lídryní“, ale její mandát ukázal, jak omezené jsou možnosti Komise, kterou vede někdo bez schopnosti spojovat různé politické tábory.
Co Evropa potřebuje teď
Potřebuje lídra, který:
- umí sjednotit 27 zemí
- vyjednává, ne diktuje
- chápe realitu války i obranou ekonomiku
- má respekt i mimo EU
- neřídí Evropu přes tiskové konference, ale přes výsledky
- a dovede říct, kdy se má politika zpomalit a kdy musí zrychlit
Ursula von der Leyen měla odvahu přicházet s velkými projekty.
Ale odvaha sama nestačí.
Evropa dnes potřebuje silně strategické a méně ideologické vedení, než jaké nabízela ona.
Zdroje:
https://eurozpravy.cz/zahranicni/von-der-leyenova-celi-kvuli-planovane-reforme-masivni-kritice-bouri-se-i-cesko.1cfq8×0g?utm_source
https://publico.cz/svet/stovky-miliardy-eur-na-prezbrojeni-jak-chce-von-der-leyenova-pomoci-ukrajine?utm_source
https://www.lemonde.fr/en/international/article/2025/01/25/why-europe-s-drive-to-rearm-is-stalling_6737420_4.html?utm_source
