Článek
Rozárka. Ani nevím jestli ještě žije. Naposledy jsem ji viděla 5 let zpět, když to byla šestiletá fenka. Rozárka mi byla nabídnuta z CHS na vesnici, kde jsem žila. V tu dobu jí bylo 6 let a majitele jsem několik let znala. Domů mi pes dovolen nebyl a tak sen o vlastním psovi se musel ještě o několik let odložit, ale v tu dobu se ozval můj vlastní táta a dohodli jsme se, že Rozárku budu mít u něj. Jeho přítelkyně ji se mnou vyzvedla, podepsala smlouvu a jelo se až ke Slanému. Ale pak tátův zájem o mě opadl. Několikrát jsem ho kontaktovala, že Rozárku chci aspoň vídat, ale vždy se nějak vymluvil. Teď bydlím s přítelem a ten fenku má, takže šance, že Rozárku někdy uvidím, či získám zpět, je úplně v troskách a já nevím co dělat. Jsem úplně v koncích. Asi mi nezbývá nic jiného, než se s tím smířit. Co byste na mém místě dělali vy?
