Článek
Kněžna Eleonora Amálie Magdalena se narodila 20. června 1682 jako nejstarší dcera knížete Ferdinanda Augusta Lobkowicze a jeho druhé manželky marie Anny Vilemíny. Ve svých devatenácti letech byla roku 1701 provdána za jednadvacetiletého Adama Františka Karla Eusebia ze Schwarzenbergu, dědičného prince a později Krumlovského vévodu a knížete ze Schwarzenbergu.
Nešťastné manželství
Dohodnutý svazek mladých manželů nebyl zpočátku příliš šťastný. Jejich prvním potomkem byla dcera Marie Anna, která se narodila až dlouhých pět let po svatbě. Následné těhotenství Eleonory Amálie v roce 1709 skončilo potratem. O rok později krize mezi manžely vygradovala. Adam František svou choť obvinil z nevěry a nechal vykázat z Vídně, přestože jako jediný mužský zástupce svého rodu nutně potřeboval kromě dcery i mužského dědice. Eleonora Amálie se musela na nějaký čas uchýlit ke svému otci. V roce 1711 ale Adam František získal významné postavení u císařského dvora a bylo tedy nepřípustné, aby jeho manželka žila ve vyhnanství. Přijal ji tedy zpět a nařídil jí uchýlit se na zámek v Hluboké nad Vltavou, kde byla pod přísným dohledem služebných. Vztahy mezi manžely se začaly pomalu zlepšovat. Prvním signálem byly častější návštěvy Adama Františka na Hluboké. Oba manželé si totiž oblíbili hony a štvanice, které se zde pořádaly, a na zámek se díky tomu sjížděla společenská elita.
Vytoužený syn
Poté, co se Adam František díky dědictví po své bezdětné tetě Marii Ernestině stal jedním z nejbohatších šlechticů střední Evropy, dovolil své choti, aby přesídlila na Krumlov, který se stal novým hlavním sídlem Schwarzenbergů. Vztah manželů se tím opět značně vylepšil a v roce 1722 tehdy čtyřicetiletá Eleonora Amálie porodila prvního syna, dědičného prince Josefa Adama. Později se říkalo, že k početí syna došlo po náhodném setkání v katedrále sv. Víta u kaple Jana Nepomuckého, kde se manželé údajně usmířili a konečně se do sebe zamilovali. Obnovené soužití však trvalo pouhých deset let. V roce 1732 totiž Adam František tragicky zahynul, když ho při lovu nešťastnou náhodou smrtelně zranil císař Karel VI., o kterém bylo známo, že trpí krátkozrakostí.
Nezávislá a podezřelá
Po smrti Adama Františka začal císař vdově vyplácet tučnou doživotní rentu a jejímu synovi zajistil nejlepší školy ve Vídni. A protože byl jediný dědic ještě nezletilý, stala se Eleonora Amálie regentkou a ujala se správy majetku po svém manželovi. V této pozici musela čelit tlaku ze strany dvora i církve, aby se znovu provdala. Jakékoli myšlenky na nový sňatek ale truchlící vdova zamítala. Na svou dobu byla velmi silnou a emancipovanou ženou. Usadila se na zámku v Krumlově, sama spravovala veškerý majetek, milovala lov a dokonce kouřila tabák. Během jediného dne dokázala sama skolit i třicet jelenů.
Po čase se ale kněžna začala potýkat s nemocí. Začala nápadně blednout a hubnout, na své sídlo si zvala nejrůznější léčitele a alchymisty. I sama Eleonora se začala věnovat studiu ezoteriky a astrologie. V zámecké knihovně po ní zůstalo několik svazků s okultní tématikou, ve kterých jsou dokonce rukou psané poznámky. V depozitáři zámku jsou pak uloženy její oblíbené obrazy zachycující přeměnu panny v čarodějnici či zobrazení sabatu. Místní archiv také skladuje mnoho účtů za ty nejpodivnější léky. Jednalo se například o vorvaninu, račí oči, vlčí mléko nebo roh jednorožce.
Jak kněžna chřadla před očima, v podhradí se začaly šířit fámy. Z paní se začíná stávat upírka. Je bledá jako smrt a má podivné zvyky. Na hradě dokonce údajně chovala smečku vlků, aby mohla pít jejich mléko. Všem poddaným se ulevilo, když Eleonora Amálie na jaře roku 1741 odjela do Vídně za synem. Tam také 5. května naposledy vydechla.
Smrt upírky
V 18. století byl strach z upírů hojně rozšířen. Kromě prostých nevzdělanců na ně věřili i mnozí šlechtici či lékaři. Okamžitě po smrti Eleonory Amálie byla i přes veškeré zvyky nařízena soudní pitva, které bylo přítomno pět lékařů. Ti při pitvě nalezli v břišní dutině nádor „o velikosti hlavy průměrného dítěte“.
Kněžna si přála být pohřbena v Krumlově v kostele sv. Jana Nepomuckého, a to bez jakýchkoli okázalostí. Na svůj náhrobek si přála vyrýt nápis: „Zde leží ubohá hříšnice Eleonora. Modlete se za ni“. Přání kněžny bylo splněno s neobvyklou rychlostí. Ještě večer v den její smrti bylo tělo převezeno z Vídně do Českého Krumlova. Pohřeb se konal 10. května 1741 v kostele sv. Víta. Neúčastnilo se ho vysoké duchovenstvo ani šlechta. Nepřijel dokonce ani Josef Adam, který se okamžitě začal od matky distancovat. Tělo Eleonory Amálie bylo uloženo v kapli zasvěcené Janu Nepomuckému, v hrobce s pevnou cementovou klenbou, zasypanou ještě vrstvou posvěcené hřbitovní půdy. Žulový náhrobní kámen je dodnes zakryt kobercem. Srdce kněžny bylo z těla vyňato a uloženo ve výklenku vedle srdce jejího manžela.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eleonora_Am%C3%A1lie_ze_Schwarzenberka
https://ceskobudejovicky.denik.cz/cestujeme-doma/upiri-knezna-eleonora-bram-stoker-drakula.html
https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/upir-knezna-eleonora-amalie-cesky-krumlov-eleonora-schwarzneberg.A181123_441086_budejovice-zpravy_epkub
https://www.novinky.cz/clanek/historie-eleonora-amalie-ze-schwarzenbergu-upiri-knezna-z-ceskeho-krumlova-40353521