Z chudé věštkyně vražedkyní na francouzském dvoře. Kdo byla La Voisin

Catherine Monvoisin se narodila roku 1640 jako Catherine Deshayes. O jejím dětství a dospívání toho není mnoho známo. Předpovídat budoucnost se snad naučila již jako dítě.

Catherine se provdala za Antoina Monvoisina, který byl obchodníkem se šperky a látkami v Pont-Marie v Paříži. Když začal jeho obchod bankrotovat, musela Catherine pracovat, aby rodinu finančně podpořila. Nejprve si přivydělávala věštěním z ruky a tváře. Později se živila také jako porodní asistentka a následně začala provádět i potraty, protože to pro ni bylo finančně výhodnější.

Po čase začala Catherine Monvoisin také vyrábět a prodávat magické předměty a lektvary. Později také pořádala černé mše, prodávala afrodiziaka a jedy, aby vyhověla každému přání svých klientů.

Stávala se z ní stále vyhledávanější věštkyně, která byla všude známá jako La Voisin. Mezi širokou škálou jejích klientů se začali objevovat i příslušníci vyšší aristokratické vrstvy. Ve svém domě ve Villeneuve-sur-Gravois přes den přijímala klienty a po večerech bavila pařížskou společnost ve svých zahradách při večerech s houslovou hudbou. Ve vyšších kruzích si dokázala La Voisin udělat takové jméno, že král Ludvík XIV. rozhodl, aby se část jejího podnikání, která se týkala potratů, přestala sledovat. Tato oblast jejího podnikání tak zůstává nejvíce utajena, protože provádění potratů bylo tehdy oficiálně nelegální.

Svým uměním La Voisin živila šestičlennou rodinu včetně manžela, matky a dětí. Bylo také známo, že měla řadu milenců. Jeden z nich, kouzelník Adam Lesage, se ji dokonce pokusil přimět, aby otrávila svého manžela. La Voisin s procesem otravy začala, ale nakonec si vše rozmyslela a včas jej přerušila.

Kolem roku 1665 její věštění zpochybnila Misijní kongregace při řádu svatého Vincence de Paul. La Voisin tak byla vyzvána k výslechu. K tomu se skutečně dostavila a před profesory na Sorbonské univerzitě své umění úspěšně obhájila. Bylo jí tedy povoleno v jejím podnikání pokračovat.

„Na oltáři, který byl potažený černou látkou, ležela nahá králova milenka. Kněz rozsvítil šest svíček a oblékl se do stříbrného ornátu, na němž byly vyobrazeny různé ezoterické bytosti. Jeho asistentka mu podala kojence, kterému podřízl krk. Krev kapala na nahou ženu a do kalichu, jenž si přidržovala na břiše. Mrtvolka dítěte pak byla předána La Voisin, která ji bez milosti hodila do pece.“ Takto líčil průběh černé mše Montague Summers, anglický spisovatel a duchovní, který se celý svůj život věnoval studiu okultismu.

V roce 1667 si u La Voisin objednala černou mši králova oficiální milenka, Madame de Montespan. Ta totiž cítila, že králův zájem o ni začíná slábnout. Vložila proto veškeré své naděje do La Voisin, která jí měla pomoct královu přízeň udržet. La Voisin uspořádala černou mši a následně pro Madame de Montespan míchala nápoje lásky, po kterých měl král po své milence toužit jako na začátku jejich vztahu. Později údajně dokonce připravovala i jedy pro konkurentky Madame de Montespan. I díky tomu lektvary a afrodiziaka La Voisin postupně pronikaly na celý francouzský dvůr.

Roku 1677 se Madame de Montespan jasně vyjádřila, že pokud o ni král definitivně ztratí zájem, nechá ho zavraždit. Když se Ludvík v roce 1679 začal scházet s mladou Angélique de Fontanges, Madame de Montespan znovu vyhledala pomoc La Voisin. Tentokrát ovšem žádala, aby krále otrávila. La Voisin již v té době poskytovala svým klientům širokou škálu jedů. La Voisin nejprve váhala, ale pak spolu se svou kolegyní Catherine Trianon a traviči Bernardem a Romanim sestrojila plán, jak krále otrávit. Rozhodli doručit otrávenou petici, která měla být určena přímo do králových rukou.

5. března 1679 navštívila La Voisin královský dvůr v Saint-Germain, aby doručila petici. Král ji však nepřijal, protože byl ten den zaneprázdněn. Vrátila se tedy domů, nechala svou dceru, aby otrávenou petici zničila. 12. března 1679 byla La Voisin zatčena, uvězněna a následně vyslýchána. V takzvané jedové aféře bylo zatčeno i několik dalších osob, např. Magdelaine de La Grang nebo Marie Bosse. 27. prosince 1679 vydal Ludvík XIV. rozkaz k vyhubení celé sítě travičů všemi metodami bez ohledu na hodnost, pohlaví nebo věk. Zatčeni byli i spolupracovníci La Voisin Guibourg, Lesage, Bertrand, Romani a její dcera Marguerite Monvoisin.

17. února 1680 byla La Voisin postavena před soud a odsouzena k trestu smrti upálením. Její poprava se konala za dva dny. Počet obětí travičky La Voisin se někdy odhaduje až na 2000 osob různého pohlaví, věku a postavení. V této aféře bylo k smrti odsouzeno celkem 34 osob a další značné množství bylo odsouzeno k doživotnímu žaláři.

Jednalo se o poslední velký případ čarodějnictví ve Francii. V roce 1682  vydal král dekret, který označil čarodějnictví za podvod. Nadále proto nemohl být nikdo za čarodějnictví souzen. Dekret tak odebral čarodějnictví důležitost a zločinci byli nově obviňováni spíše za travičství nebo rouhačství.

Zdroje:

HARTMAN, Matouš. Travičská aféra otřásla Versailles: Ludvík XIV. popravil 34 lidí, další věznil a mučil. Online. In: Prima Zoom. Dostupné z: https://zoom.iprima.cz/historie/ludvik-xiv-travicska-afera-104359#. [cit. 2024-04-03].

La Voisin. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/La_Voisin. [cit. 2024-04-03].