Článek
Česká republika zažila v první polovině 90. let dramatický pokles porodnosti. Mezi lety 1993–1995 klesl počet narozených dětí přibližně o 30 %. Důvodem byla změna životního stylu po pádu komunismu, ale také ekonomická nejistota, proměna společnosti, nedostatek dostupného bydlení a odklad rodičovství kvůli nejisté budoucnosti. Mnoho mladých párů tehdy raději investovalo do vzdělání a profesní kariéry než do zakládání rodin. Tento odklad měl nejen krátkodobý dopad, ale způsobil i dlouhodobou krizi nízké porodnosti, která přetrvává až do současnosti.
V 80. letech bylo běžné mít dítě kolem 22–24 let, v 90. letech se průměrný věk prvorodiček posunul až nad 26 let. V současné době mají ženy své první dítě až ve věku 30 let.
Informace o přírůstku obyvatel ČR z ČSÚ.
Změna hodnot a myšlení
V předrevolučním období byla vžitá představa, že rodina a rodičovství je centrálním prvkem života. Po roce 1989 lidé začali uznávat nové hodnoty. Seberealizace, individuální svoboda, cestování, vzdělání a kariéra byla pro mladé lidi předností. Mladí lidé začali více plánovat a méně spoléhat na „jistoty“ dřívějšího systému.
Co nám říká statistika
V roce 1990 se v tehdejším Československu narodilo přes 130 tisíc dětí. V roce 1993, již v samostatné České republice, to bylo kolem 121 tisíc. O dva roky později klesl počet narozených dětí až na hranici 95 tisíc. V současnosti činí počet narozených dětí pouze 84 311. Tento pokles je nejvýraznější nejen v historii České republiky, ale i od vzniku Československa.
Výrazně se zhoršuje také reprodukční zdraví českých mužů i žen. Podle IVF specialisty Martina Hrehorčáka klesla úhrnná plodnost na 1,37 dítěte na jednu ženu (což je hluboko pod hranicí 2,1 potřebnou k zachování populace). Průměrný věk prvorodiček se zvýšil na více než 30 let, což s sebou přináší biologická rizika – snížení kvality vajíček, vyšší riziko potratů a genetických vad.
U žen:
- Odklad rodičovství vede k biologickému omezení – po 35. roce věku plodnost klesá, po 40. roce velmi výrazně.
- Rostoucí výskyt gynekologických poruch: endometrióza, syndrom polycystických ovarií, infekce.
U mužů:
- Výrazný pokles kvality spermií – mezi lety 1970 a 2021 se snížila jejich koncentrace i pohyblivost o 50–60 %.
- Příčiny: znečištění, pesticidy, nezdravý životní styl, stárnutí populace.
- U mužů nad 40 let se snižuje plodnost a zvyšuje riziko neurologických poruch u potomků.
Špatný životní styl – stres, kouření, obezita, sedavý způsob života – má negativní vliv na reprodukční zdraví obou pohlaví.
Dlouhodobý dopad a dočasná stagnace
Demografové dlouhodobě varují před touto populační krizí, často označovanou jako „odložená porodnost“. I když si většina žen děti přeje, mateřství plánují na pozdější dobu. Tento trend má výrazný dopad na demografickou strukturu – nízký počet narozených dětí v 90. letech dnes znamená méně lidí v produktivním věku.
Například z celkového téměř 1 milionu bezdětných žen je více než 60 % ve věku 15-29 let a více než 80 % je svobodných. Lze tedy předpokládat, že u většiny z nich v budoucnu dojde ke změnám. V případě vzdělání je ale i při zohlednění rozdílů mezi věkovými skupinami resp. generacemi patrné, že s vyšším stupněm vzdělání ženy se počet narozených dětí snižuje.
Dvě generace, stejný problém – jiná příčina
Generace 90. let odkládala rodičovství kvůli novým příležitostem a nejistotě po pádu režimu. Dnešní mladí lidé pak čelí nejen ekonomickým nejistotám, ale i reálným biologickým překážkám. Česká společnost tak čelí dvojímu tlaku: následkům dlouhodobého odkládání rodičovství a současně poklesu plodnosti jako takové.
Mladí v různých šetřeních takto vysvětlují, proč jsou aktuálně bezdětní. Jenže stejné důvody uvádějí, i pokud odkládají založení rodiny do vyššího věku. A dobrovolná bezdětnost se pak může právě kvůli věku změnit v nedobrovolnou. Lidé po dětech zatouží, jenže se nedaří je počít.
Zajímavostí také je, že v době devadesátých let bylo přibližně 850 tisíc bezdětných žen. V roce 2021 bylo podle sčítání lidu zjištěno, že bezdětných žen je skoro jeden milion. Český statistický úřad uvádí tyto údaje ze Sčítání lidu, které probíhá každých 10 let. Tyto bezdětné ženy mohou být dobrovolné nebo nedobrovolně bezdětné. Ale stále více žen si nechává provést sterilizaci, protože jsou rozhodnuté nemít děti. Tento krok je jejich osobní volbou.
Jaké je řešení?
Osvěta
Začít s edukací o reprodukčním zdraví už na středních školách. Mnoho mladých lidí netuší, že plodnost klesá už po 30. roce života.
Zdravotní prevence
Podporovat vyšetření plodnosti, sledování hormonální rovnováhy a zdravý životní styl – to musí být součástí běžné zdravotní péče.
Dostupnější IVF
Asistovaná reprodukce by měla být snadno dostupná, bez stigmatizace a finančních bariér. Čekací lhůty je třeba zkrátit.
Sociální stabilita
Dostupné bydlení, jistota zaměstnání a možnost skloubit kariéru s rodičovstvím jsou klíčem k tomu, aby se lidé nebáli mít děti dřív.
Zdroje
