Článek
Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten vést dlouhotrvající válku, což potvrdil schválením výdajů na obranu a bezpečnost ve výši 40 % státního rozpočtu. Některé sociální výdaje musely být seškrtány, aby se uvolnily peníze na výrobu tanků, raket a stavbu opevnění na okupované části Ukrajiny. Moskva zvýšila svou závislost na příjmech z prodeje ropy, na Číně a neproduktivních válečných výdajích. Západní sankce donutily Rusko platit jüanem místo dolaru. Hlavním zdrojem se tak stal vývoz ropy směřující do Indie a Číny. Rusko k tomu používá utajenou flotilu tankerů.
Vladimír Putin, jeho nejbližší poradci a vládní představitelé však nepočítali s tak silnou ukrajinskou obranou. USA a některé evropské státy posílají vojenskou techniku, která má sloužit jako obrana před ruskými údery. Mnozí naši opoziční politici a aktivisté proti válce prohlašují, že posílání zbraní na obranu cizí země je podpora války. To je však nesmysl, protože je to právě naopak. Vojenská technika má omezit postup ruské ofenzivy. Pokud by nedošlo k pomoci ukrajinské armády, došlo by na stejnou situaci jako při anexi Krymu. Ukrajinská armáda neměla dostatek zbraní a vojenské techniky a z tohoto důvodu přišla o své území.
Vojenská jednotka v Perevalnoye během krymské krize v roce 2014.
Severokorejská vojenská pomoc
Rusko na začátku invaze na Ukrajinu tvrdilo, že má dostatek vojáků k dobytí Ukrajiny. Tato informace však nebyla pravdivá. O neúspěších ruských jednotek se mluvilo například na propagandistické televizní stanici Russija1. Zde měl proslov i analytik Michail Chodarjonok. Podle něj je ruská ofenziva pomalá a na některých místech se úplně zastavila. Překvapením také bylo, že západní země dodávají Ukrajině moderní zbraně na obranu.
Vojenský analytik Michail Chodarjonok připustil, že tato západní pomoc může prodloužit konflikt a pro Rusko se tato situace nevyvíjí dobře.
Pravděpodobně šlo o propagandistickou taktiku, jak připravit ruské občany na budoucí vývoj speciální vojenské operace.
O pár měsíců později ruské ministerstvo obrany muselo navýšit vojenský rozpočet o dvojnásobek, jelikož všechny peníze určené na válku se už použily na výzbroj, munici a další vojenskou techniku. Také muselo vyhlásit další mobilizaci, která měla navýšit počet vojáků a doplnit ztráty způsobené na ukrajinské frontě. Mnoho ruských občanů, kteří dostali povolávací rozkaz, rychle opouštělo Rusko. Ti, kteří to nestihli, byli zatčeni a i přes nesouhlas byli vysláni k výcviku.
Ruská armáda z nedostatku dobrovolníků, verbuje i cizince z okolních zemí. Britský deník The Guardian odhalil z výpovědí svědků, že Rusko naverbovalo stovky Srbů. Nechalo je podepsat smlouvu s ruskou armádou a vyslalo na Ukrajinu.
Tímto odhalením se prokázalo, že Rusko má problém s vlastními občany, kteří sice podporují válku, ale nechtějí se jí zúčastnit. Také má problém s efektivní výrobou zbraní, munice a vojenské techniky. Z tohoto důvodu Rusku pomáhá KLDR. Ta dodává tisíce tun munice, kterou Rusko tak zoufale potřebuje a na oplátku Rusko posílá zásoby potravin.
Vladimir Putin a Kim Čong-un při prohlídce Kosmodromu ve Vostočném
Ekonomická krize se zhoršuje
Kvůli masivní mobilizaci chybí na pracovním trhu pracovníci, a situace se ještě zhorší po další plánované mobilizaci příští rok. Ruský průmysl, přeorientovaný na válečnou výrobu, nabízí svým dělníkům štědré platy. Aby podniky zvládly armádní poptávku, nabírají převážně lidi z chudších oblastí a také přijímají stovky vězňů z nedalekých věznic.
Rusko investuje nemalé částky nejen do verbování nových vojáků, ale také několikanásobně více platí ruským pracovníkům na okupovaných územích Ukrajiny.
Jako ekonomka nedovedu odhadnout, kdy tato bublina praskne. Jednoho dne by se ale vše mohlo zřítit jako domeček z karet
Rusko využívá válečné ekonomiky k větší finanční podpoře svých obyvatel. Hlavně více movitější Rusové využívají dotované hypotéky, které jim zajistí nové investiční byty, které využívají k dalšímu podnikání.
„Putin rozpouští finanční rezervu, zvyšuje vojenské výdaje a zároveň chudším Rusům zvyšuje penze, platy a poskytuje jim různé benefity, jako například dotované hypotéky. Všichni nakupují za dotované ceny,“ řekla v rozhovoru podnikatelka Anna pro americký list The New York Times.
Rusko dotuje nejen hypotéky, ale i ceny služeb a výrobků. Rusové získali z této finanční pomoci, pocit blahobytu a vytvořili na trhu vysokou poptávku, která převyšuje nabídku. Dochází tak k navyšování míry inflace. Nastává tak problém pro celou ruskou ekonomiku.
Zdroje:
