Článek
Pan Roman Kovařík, který se prezentuje jako odborník na infekce u zvířat a sdružení SMIS chybně interpretují nízkou porodnost, přičemž za hlavní příčinu označují očkování žen. V článku sdružení SMIS popisuje, jak dospělo k výsledným výpočtům. Tvrdí, že ženy, které se nechaly očkovat v určitém měsíci, měly také v tomto měsíci otěhotnět. Na základě této úvahy pak upozorňují na nízkou porodnost o devět měsíců později, což v roce 2022 znamenalo výrazný pokles. Podobný trend podle nich pokračoval i v roce 2023. Data pocházejí z Českého statistického úřadu a Úřadu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Za prvé je důležité si uvědomit, že těhotenství trvá přibližně devět měsíců. Pokud by očkované ženy v roce 2021 porodily méně dětí než neočkované ženy, znamenalo by to, že musely otěhotnět a zároveň se nechat očkovat během prvních tří měsíců roku 2021, a to vše stihnout ještě v roce 2021 porodit. S každým následujícím měsícem očkování a údajného otěhotnění by se porodnost těchto očkovaných žen posunula do roku 2022. Například žena, která otěhotněla v dubnu 2021, by porodila v lednu 2022.
Za druhé nelze spojovat všechny ženy očkované v průběhu celého roku 2021 s poklesem porodnosti v roce 2022 a 2023, ani tvrdit, že ženy očkované v určitém měsíci porodily o devět měsíců později méně dětí.
Za třetí je potřeba zohlednit i další faktory ovlivňující porodnost, jako je odkládání mateřství na pozdější věk, klesající kvalita spermií u starších mužů, finanční nejistota, dobrovolná bezdětnost či nezdravý životní styl.
V prvních třech měsících roku 2021 bylo očkováno 109 402 žen ve věku 18–39 let. Neočkovaných žen bylo 1 215 240. Podle dat ÚZIS se očkovaným ženám narodilo 5 245 dětí, zatímco neočkovaným 102 284 dětí. Otázka pana Kovaříka „Proč se očkovaným ženám v roce 2021 narodilo desetkrát méně dětí, než bylo očekáváno?“ je tedy zavádějící. Správná otázka by spíše zněla: Proč pan Kovařík počítá všechny ženy očkované během celého roku 2021 a spojuje to s jejich nízkou porodností v tomtéž roce?
Tato interpretace je chybná, protože je nutné zohlednit také rok 2020, kdy neočkované ženy otěhotněly a porodily v roce 2021. Ženy, které otěhotněly mezi dubnem a prosincem 2020, následně porodily od ledna do října 2021. Mezitím se část z nich nechala očkovat proti nemoci Covid-19. Data o věkovém složení obyvatelstva poskytuje Český statistický úřad, zatímco ÚZIS na svém webu zaznamenává průběh očkování v čase. Sdružení SMIS získalo údaje o počtu porodů u žen ve věku 18–39 let, rozdělené podle toho, zda byly očkované nebo neočkované. V dokumentu se uvádí, že většinu porodů uskutečnily neočkované ženy. Je však nutné zdůraznit, že tyto ženy otěhotněly již v roce 2020, tedy ještě před zahájením očkování proti Covid-19.
Počet porodů u očkovaných žen však nekoresponduje s dalšími daty z ÚZIS, která uvádějí věkové rozložení žen s porodem v letech 2021–2023 v souvislosti s očkováním proti Covid-19. Tento dokument zahrnuje ženy ve věku 15–49 let. Pokud zahrneme ženy, které otěhotněly v roce 2020 a porodily v roce 2021, a zároveň započítáme ženy, které se mezitím nechaly očkovat, zjistíme, že porodnost v obou skupinách byla ve skutečnosti srovnatelná. Stejný trend lze pozorovat i v roce 2022, zatímco v roce 2023 se ukazuje pokles porodnosti u neočkovaných žen.
Sdružení SMIS přesto tvrdí, že pokles porodnosti nastal devět měsíců po očkování, a pan Kovařík rovněž uvádí, že ženy, které podstoupily očkování, mají problémy s otěhotněním a nesou odpovědnost za nižší porodnost. Tato tvrzení však neodpovídají datům, která naznačují, že pokles porodnosti je ovlivněn i jinými faktory, jako jsou demografické změny, odkládání mateřství či ekonomické nejistoty, a nelze je přičítat pouze očkování.
Zdroje:
