Článek
Od falešných statistik o hladu po politizované vyšetřování Izraele
Organizace spojených národů čelí v roce 2025 bezprecedentní krizi důvěry. Během několika měsíců se objevily dva vážné skandály, které otřásly její reputací – manipulace s daty o hladomoru v Gaze a zaujatá zpráva „nezávislé“ komise, která obvinila Izrael z genocidy. Oba případy ukazují, jak se mezinárodní instituce, původně určené k ochraně lidských práv, mohou stát nástrojem politického tlaku a propagandy.
Zpráva o hladomoru, který nebyl
V srpnu 2025 oznámil Úřad OSN pro hladomor (IPC), že v Gaze panuje „hladomor“. Zpráva okamžitě zaplavila světová média a posílila narativ o katastrofální humanitární situaci. Následná analýza amerického výzkumného centra Network Contagion Research Institute (NCRI) však odhalila, že zpráva OSN stála na chybně interpretovaných datech a záměrně ignorovaných důkazech.
Podle NCRI OSN použila pouhých šest datových bodů, na které aplikovala exponenciální model v tabulkovém programu – postup, který odborníci označili za statisticky nepřípustný. Navíc OSN zamlčela novější data z více než 15 000 dětí, která původní závěry vyvracela. Tato data ukazovala, že míra podvýživy činila 13,5 %, což je pod hranicí 15 % nutnou pro vyhlášení hladomoru.
Navzdory tomu organizace trvala na dramatickém závěru. Podle NCRI šlo o vědomé rozhodnutí motivované politicky, nikoli o vědecký omyl.
Vyloučení úspěšných oblastí a ignorování reality
OSN ze svých analýz zcela vynechala oblast Rafah, kde působí americká charitativní nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Právě tam přitom dochází k největšímu zlepšení výživy – příjemci pomoci GHF mají průměrně 1 700 kilokalorií denně a oblast vykazuje o 25 % méně násilí.
Podle NCRI tím OSN potlačila důkazy, které by narušily její politicky výhodný obraz katastrofy.
Tam, kde pomáháme, se lidem skutečně daří lépe. Místo uznání nás OSN ignoruje – protože náš úspěch se nehodí do jejího příběhu
Falešné příběhy a mediální manipulace
Kromě statistik se ukázalo, že část světových médií šířila nepravdivé příběhy o dětech údajně umírajících hlady. Mnohé z nich se později ukázaly jako případy vážných nemocí, nikoli hladu. Podle novinářů Davida Colliera a Salo Aizenberga šlo o cílené zneužití emocí k posílení obrazu izraelské „blokády“.
🚨According to the IPC’s new “famine” report, Gaza should be seeing ~200 starvation deaths EVERY DAY and 1,400 per week. With thousands of cameras there should be endless images of the emaciated and dying. There aren’t. That’s how you know it’s a massive lie. pic.twitter.com/E1FVSKxmNk
— Aizenberg (@Aizenberg55) August 23, 2025
Druhé selhání OSN: zpráva o „genocidě“
Pouhý měsíc po tomto odhalení se OSN dostala do další kontroverze. 16. září 2025 předložila Navi Pillay, předsedkyně komise Rady OSN pro lidská práva 72stránkový dokument, který obviňuje Izrael z genocidy v Gaze.
Podle organizace UN Watch, která dohlíží na činnost OSN, však tato zpráva „vážně podkopává mezinárodní právo i systém OSN jako celek“. Komise podle ní nepracovala s ověřenými fakty, ignorovala kontext války a vycházela z předem daných závěrů.
Analýza UN Watch: dokument bez právní hodnoty
Zpráva komise je podle právní analýzy fatálně nedostatečná – opírá se o jednostranné zdroje, přijímá neověřené údaje Hamásu a zcela ignoruje fakt, že izraelská armáda bojuje proti ozbrojené síle o 30 000 bojovnících a síti tunelů dlouhé přes 500 km.
UN Watch upozorňuje, že komise vymazala Hamás jako válčící stranu – v celém dokumentu se o něm prakticky nezmiňuje. Izrael je tak vykreslen jako útočník proti civilistům, zatímco Hamás je zbaven jakékoli odpovědnosti.
Právní omyly a neprokázaný úmysl genocidy
Podle Úmluvy o genocidě z roku 1948 je klíčovým prvkem „dolus specialis“ – konkrétní úmysl zničit chráněnou skupinu jako takovou. UN Watch upozorňuje, že zpráva komise tento úmysl neprokazuje.
Pouhé civilní ztráty, ničení měst nebo podněcující výroky nestačí – musí být prokázáno, že cílem je vyhubení určitého národa. Takové důkazy ale komise nepředložila.
Vynechání zásadních faktů
Analýza UN Watch dále upozorňuje na devět hlavních nedostatků zprávy, mimo jiné: vymazání Hamásu jako aktéra konfliktu, ignorování využívání civilních budov jako lidských štítů, spoléhání na neověřená čísla o obětech, zaměňování důsledků městské války za „důkazy genocidy“
Zpráva rovněž zcela pomíjí rukojmí, které Hamás stále drží, a skutečnost, že by utrpení civilistů mohlo být ukončeno, kdyby se Hamás vzdal kontroly nad Gazou.
Pochybné složení komise
Takzvaná „nezávislá“ komise vedená Navi Pillayovou má podle kritiků výrazné politické zatížení. Pillayová dříve veřejně lobbovala za sankce vůči Izraeli, člen Miloon Kothari byl v roce 2022 odsouzen za antisemitské výroky a třetí člen, Chris Sidoti, je známý podporou hnutí BDS a označováním Izraele za „koloniální režim“.
Všichni tři členové komise rezignovali v červenci 2025, krátce před tím, než měly vstoupit v platnost americké sankce za zneužití komise k politické propagandě. Zprávu zveřejnili těsně před svým odchodem.
Tato komise se nezabývá lidskými právy. Jejím cílem je, aby byl Izrael terčem neustálého stíhání
Krize důvěry v OSN
Oba případy – zkreslení dat o hladomoru i zpolitizované obvinění z genocidy – spojuje jeden motiv: ztráta nestrannosti OSN. Organizace, která má hájit pravdu a lidská práva, se podle kritiků stává nástrojem ideologických kampaní.
Tyto skandály znovu otevírají otázku, zda je OSN ještě schopna plnit svůj původní mandát – hájit objektivní mezinárodní spravedlnost – nebo zda se proměnila v politické fórum, kde vítězí hlasitější, nikoli pravdivější.
Zdroje
