Článek
Česká republika je zemí s neuvěřitelně bohatou historií, malebnou krajinou a také se smyslem pro humor, který někdy hraničí s absurditou. Kdo by nechtěl bydlet v Ráji? A kdo by se naopak dobrovolně přiznal, že pochází z Hoven (dnes už raději přejmenovaných)?
Názvy našich obcí jsou jako zkameněliny, uchovávají v sobě zapomenutá slova, staročeské urážky i příběhy o tom, co se na daném místě před stovkami let přihodilo. Pojďme se podívat na deset nejvtipnějších a nejbizarnějších názvů českých luhů a hájů a odhalit, zda za nimi stojí skutečná recese, nebo jen nevyhnutelný vývoj jazyka.
1. Pičín (okres Příbram)
Tento název spolehlivě rozesměje každého školáka i dospělého s lehce infantilním humorem. Realita je však mnohem „sušší“. Název Pičín nemá nic společného s anatomií. Odvozuje se pravděpodobně z latinského slova piscina, což znamená rybník nebo sádka. V dřívějších dobách bylo v okolí obce skutečně mnoho rybníků. Druhá teorie pracuje se staročeským slovem „píč“, které označovalo kopřivu nebo bodláčí.
2. Onen Svět (okres Písek)
Pokud hledáte cestu na Onen Svět, stačí zajet kousek od přehrady Orlík. Tato osada získala svůj název podle historických událostí, které nebyly zrovna veselé. Údajně se zde za třicetileté války ukrývali protestanti, kteří byli pro zbytek katolického světa „mrtví“, tedy na onom světě. Dnes je to oblíbené turistické místo s rozhlednou, kde se můžete nechat vyfotit u cedule, kterou by vám v nebi (nebo pekle) záviděli.
3. Držkov (okres Jablonec nad Nisou)
Název této obce evokuje představu někoho, kdo má „prořízlou držku“. Etymologie je však v tomto případě velmi prostá a úctyhodná. Obec byla pojmenována po svém zakladateli či lokálním vladykovi jménem Držek. Původní význam jména Držislav (ten, kdo drží slávu) se časem zkrátil na Držka, z čehož vznikl Držkov. Žádné facky ani hádky v tom tedy nehledejte.
4. Kozodoj (okres Karlovy Vary)
Tento název zní jako manuál pro začínajícího zemědělce. Původ je však ornitologický. Lelek lesní, nenápadný noční pták, se dříve lidově nazýval „kozodoj“. Lidé si totiž v minulosti mylně mysleli, že tito ptáci přilétají v noci k pasoucím se kozám a sají jim mléko. Ve skutečnosti lelkům pouze chutnal hmyz, který se kolem dobytka držel.
5. Šukařova Lazy (okres Klatovy)
Šumavská osada s tímto pikantním názvem přitahuje turisty jako magnet. Slovo „Lazy“ označuje pole vzniklá vyklučením lesa. A co ten zbytek? Jméno je odvozeno od příjmení majitele nebo zakladatele – Šukaře. V dálné minulosti slovo „šukat“ znamenalo běhat sem a tam, pilně pracovat nebo uklízet (ostatně babička v knize Boženy Němcové také „šukala po světnici“).
6. Mrtník (okres Plzeň-sever)
I když název zní jako předpokoj hřbitova, jeho původ je opět přírodní. Je odvozen od slova mrt, což v dřívější češtině označovalo lesní hrabanku, suché jehličí nebo odumřelé části rostlin. Mrtník byl tedy prostě místem, kde bylo hodně „mrti“.
7. Řitka (okres Praha-západ)
Pravděpodobně jedna z nejslavnějších „vtipných“ obcí u nás. Původ názvu není zcela jasný, ale historici se přiklánějí k tomu, že jde o zdrobnělinu slova řeka (tedy Říčka) nebo o odvozeninu od osobního jména Rytka. Každopádně cedule s názvem obce je jedním z nejčastěji kradených suvenýrů v republice.
8. Hrob (okres Teplice)
Bydlet v Hrobě nezní jako životní výhra, ale pro obyvatele tohoto krušnohorského města je to prostě domov. Název pochází z německého Grab (v překladu hrob, ale také příkop nebo důlní dílo). Vzhledem k hornické historii regionu šlo o označení místa, kde se kopalo do země za účelem těžby rud.
9. Švihov (okres Klatovy)
Zatímco dnes bychom řekli, že je někdo „švihák“, původ názvu obce (a hradu) je spojen se slovesem švihat. Název pravděpodobně označoval místo, kde „švihaly“ větry v táhlém údolí.
10. Mrchojedy (okres Domažlice)
Tento název zní jako gastronomická noční můra. Historický výklad je však takový, že se jednalo o tzv. hanlivý název. Sousedé si takto dobírali obyvatele vesnice, o kterých tvrdili, že jsou tak chudí (nebo lakomí), že jedí i mršiny (mrchy). Podobných „posměšných“ názvů máme v Česku více, například i známé Hnidousy.
Proč máme tak podivné názvy?
Většina vtipných názvů vznikla v období středověku, kdy se jazyk vyvíjel živelně. Často šlo o:
- Vlastnické názvy: Podle zakladatele (Pičín, Držkov).
- Posměšné názvy: Sousedská rivalita byla silná (Mrchojedy).
- Přírodní charakteristiky: Popis terénu (Mrtník).
Dnes jsou tyto názvy národním pokladem, který dokazuje, že čeština je jazyk nesmírně barvitý a že naši předkové měli smysl pro praktičnost, která nám dnes připadá nechtěně komická.
Zdroje:
https://www.curiavitkov.cz/clanek/puvod-nazvu-obci
https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/vtipne-nazvy-obci-v-cesku.A150722_111451_po-cesku_tom
https://naplanuj-vylet.cz/vtipne-nazvy-obci-v-cr/
