Článek
Ahoj holky,
v posledních dnech se cítím jako v pasti. S přítelem jsme spolu tři roky a máme společný účet, ze kterého platíme nájem, jídlo i spoření na dovolenou. Vždycky jsem věřila, že v tomhle máme jasno, oba víme, kolik přijde, kolik odejde a na co šetříme. Jenže nedávno jsem při kontrole výpisů narazila na několik plateb, které mi nedávaly smysl.
Zjistila jsem, že mi tajně utrácí peníze za drahé elektronické vychytávky a doplňky do auta, které nám jen zabírají místo v bytě.
Když jsem ho s tím konfrontovala, nejdřív se snažil všechno zahrát do autu. Pak přiznal, že si ty věci kupuje „pro radost“, protože prý má pocit, že na sebe v tom kolotoči povinností zapomíná. Argumentuje tím, že je to jeho volba a že mě přece neokrádá, protože je to „naše“ společné. Já to ale vnímám úplně jinak.
Prolomená důvěra v základech vztahu
Pro mě nejsou peníze jen čísla na účtu. Jsou symbolem naší společné zodpovědnosti a důvěry. Když někdo začne utrácet z našich společných úspor bez předchozí domluvy, je to pro mě druh zrady.
- Ztráta společných cílů. Šetřili jsme na společný víkend v Itálii, který jsem měla naplánovaný jako dárek k našemu výročí. S každým jeho „tajným“ nákupem se ten cíl vzdaluje. Cítím, že moje oběti (když si třeba něco nekoupím já) jsou tímto devalvovány.
- Klamavé jednání. Nejvíc mě bolí ta tajnost. Kdyby přišel a řekl: „Chci si udělat radost, můžeme si na to vyhradit tisícovku?“, pravděpodobně bych souhlasila. Ale to, že se mi vyhýbal a doufal, že si toho nevšimnu, ve mně buduje obrovskou bariéru.
On teď tvrdí, že jsem vztahovačná a že „řeším hlouposti“, zatímco on pracuje na tom, aby se nám dařilo dobře. Ale já mám pocit, že se nám nedaří, protože se nám rozpadá to, co by mělo být základem, vzájemná upřímnost v hospodaření.
Holky, jak se vyrovnat s „finanční nevěrou“?
Cítím se v tom hrozně sama a zajímalo by mě, jak to řešíte u vás doma:
- Máte oddělené, nebo společné účty? Přijde vám v dnešní době bezpečnější mít každý svůj účet a společný jen na výdaje, nebo je společný účet důkazem maximální důvěry?
- Jak řešíte výdaje „pro radost“? Máte nějaký systém, kolik si každý z vás může utratit bez ptaní, nebo se o každé větší položce musíte poradit?
- Je v pořádku vyžadovat přístup k historii? Mám právo chtít po něm, aby mi ukázal každou transakci, nebo bych se tím už stala tou „kontrolující stíhačkou“, které se snažím vyhnout?
Moc vám děkuji za jakoukoliv zkušenost. Finanční otázky jsou ve vztahu často tabu, ale cítím, že je to téma, které nám může buď vztah zpevnit, nebo ho postupně úplně rozežrat.
Napište mi dolů do komentářů, co si o tom myslíte!
