Článek
Ačkoliv země od 90. let 20. století prochází deregulací a otevírá se světu, dědictví minulosti a geografické i politické faktory stále vytváří značná omezení, zejména pro přímé zahraniční investice (PZI) a přístup k formálním finančním službám.
Struktura a regulace finančního sektoru
Centrální bankou a hlavním regulátorem je Nepal Rastra Bank (NRB), jejímž úkolem je udržovat makroekonomickou a finanční stabilitu a zvyšovat dostupnost finančních služeb. Nepálský finanční systém je tvořen komerčními bankami, rozvojovými bankami, finančními společnostmi, mikrofinančními institucemi a družstvy. Navzdory formální liberalizaci v 90. letech zůstává bankovní sektor do jisté míry pod přísnou státní kontrolou.
Jedním z hlavních problémů je fragmentace bankovního sektoru, i když vláda aktivně podporuje konsolidaci menších bank, aby posílila dohled a zdraví systému. Navíc je v Nepálu stále patrný politický vliv na dohled nad bankami. Geografická rozmanitost a špatná infrastruktura v horských oblastech také znamenají, že velká část obyvatel stále nemá přístup k formálnímu bankovnictví a spoléhá se na neformální finanční mechanismy, i když se situace postupně zlepšuje.
Bariéry pro zahraniční kapitál a investice
Charakteristickým rysem nepálského finančního prostředí je snaha chránit domácí trh a místní měnu (nepálskou rupii) před volatilitou, což se projevuje v přísných devizových a celních předpisech.
- Omezení převozu měny: Při vstupu a výstupu ze země jsou nastaveny limity na deklarování hotovosti a cestovních šeků (např. nutnost deklarovat částku přesahující 5 000 USD v bankovkách). To je typický znak snahy o kontrolu toku kapitálu.
- Přímé zahraniční investice (PZI): Ačkoliv Nepál usiluje o přilákání zahraničního kapitálu, stále existují sektorová omezení. Zahraniční investice nejsou povoleny v některých citlivých oblastech, jako je například výroba zbraní. V některých sektorech, jako je cestovní ruch nebo energetika, sice vláda v minulosti umožnila zahraničním institucionálním investorům držet omezený podíl akcií (např. do 25 % u kotovaných firem), ale celkově je proces vstupu zahraničního kapitálu často zatížen byrokratickou neefektivitou a nedostatečnou propagací investičních příležitostí.
- Ochrana trhu: Vláda aktivně využívá nástroje na ochranu domácího trhu, například zavedením povinnosti exportu určitého podílu produkce pro podniky umístěné ve zvláštních hospodářských zónách.
Závislost na remitencích a vnější stabilitě
Uzavřenost systému paradoxně zvyšuje závislost Nepálu na vnějších faktorech, především na remitencích, které tvoří zásadní podíl HDP a jsou klíčové pro udržování devizových rezerv a stability platební bilance. Vysoká inflace a vyčerpávání devizových rezerv, které Nepál nedávno zažíval, jasně ukázaly zranitelnost ekonomiky, která není dostatečně diverzifikovaná a kde je finanční systém pod tlakem vnějšího ekonomického vývoje a závislosti na dovozu klíčových komodit, včetně paliv.
Závěrem lze říci, že nepálský finanční systém stojí na křižovatce. Ačkoliv prochází modernizací, zůstává stále silně regulovaný a částečně uzavřený pro plné zapojení zahraničního kapitálu, což je směs, která zajišťuje určitou míru kontroly, ale zároveň brzdí plný ekonomický potenciál země. Pokračující snahy o konsolidaci bankovního sektoru a digitalizaci služeb představují cestu k větší finanční inkluzi a odolnosti.
zdroj: wikipedie, nepal news
