V zajetí ISIS: Slovenka, která přežila kalifát

V dnešní době, kdy svět stále bojuje s následky terorismu a radikálních ideologií, přicházejí na světlo příběhy lidí, kteří se ocitli v epicentru konfliktů daleko od svého domova. Jedním z takových případů je příběh Renáty D., 47leté Slovenky z Rimavské Soboty, která se stala prvním známým občanem Slovenska spojovaným s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS). Její cesta z obyčejného života na Slovensku do srdce syrského konfliktu, následné uvěznění v táboře a repatriace zpět domů, vyvolala bouřlivé debaty o vině, odpovědnosti a humanitě.

Renáta D. se narodila v roce 1979 v Rimavské Sobotě, malém městě na jihu Slovenska. O jejím dětství a mládí není mnoho veřejných informací, ale víme, že vyrůstala v běžné slovenské rodině. Podle dostupných zpráv nebyla nijak zvlášť nábožensky orientovaná a její život se zdál typický pro mnoho mladých lidí v postkomunistickém Slovensku – práce, rodina, hledání stability. Klíčový moment přišel před zhruba 20 lety, kdy se setkala se svým budoucím manželem, egyptským doktorem. Toto setkání, pravděpodobně v Evropě nebo během cestování, změnilo směr jejího života.

Manžel, jehož jméno není veřejně specifikováno kvůli citlivosti případu, byl muslim a postupně se radikalizoval. Renáta se za něj provdala a konvertovala k islámu, což samo o sobě není neobvyklé v multikulturních manželstvích. Pár měl děti a žil relativně normálně, dokud se manžel nerozhodl odjet do Sýrie. V roce 2014, v době, kdy Islámský stát expandoval a ovládal rozsáhlá území v Sýrii a Iráku, se manžel připojil k organizaci jako lékař. Jeho role byla poskytovat zdravotní péči bojovníkům ISIS, což ho činilo důležitou součástí struktury skupiny.

Renáta D. následovala svého manžela do Sýrie, pravděpodobně motivována láskou, rodinnými vazbami nebo tlakem. Podle jejích pozdějších výpovědí nebyla aktivní členkou ISIS a její přítomnost v zemi byla spíše pasivní – starala se o rodinu a děti v podmínkách, které se rychle zhoršovaly. Nicméně, slovenské úřady ji později obvinily z podpory teroristické skupiny, což naznačuje, že její role mohla být vnímána jako přímá nebo nepřímá spolupráce.

Příchod do Sýrie v roce 2014 znamenal pro Renátu vstup do světa plného násilí, ideologického tlaku a omezení. Islámský stát, známý svými brutálními metodami, vynucoval přísné islámské zákony na ovládaných územích. Ženy jako Renáta byly povinny nosit nikáb, žít v segregaci a podléhat mužské autoritě. Její manžel, jako doktor, měl relativně privilegovanou pozici, ale to neznamenalo bezpečí. Podle zpráv žila rodina v městech jako Rakka nebo Mosul, která byla centry ISIS.

Během let 2014–2019 se situace dramaticky změnila. Koalice sil vedená USA a místními kurdskými jednotkami postupně dobývala území ISIS. V roce 2019 byl manžel Renáty zatčen kurdskými silami během bitvy o Baghúz, poslední baštu ISIS. Renáta a její děti (některé zprávy hovoří o dvou nebo třech dětech) skončily v internačním táboře ve východní Sýrii, konkrétně v táboře al-Hol nebo podobném zařízení. Tyto tábory, spravované kurdskými autoritami, sloužily k zadržení tisíců žen a dětí spojených s ISIS. Podmínky v nich byly extrémně tvrdé: přeplněnost, nedostatek jídla, vody, zdravotní péče a neustálé hrozby násilí od radikálních obyvatelek.

Renáta D. popsala svůj pobyt v táboře jako nedobrovolné uvěznění. Neměla svobodu pohybu, kontakt s rodinou byl omezený a žila v neustálém strachu. Tábory jako al-Hol se staly symbolem humanitární krize – ženy z celého světa, které následovaly své manžely do „kalifátu“, se ocitly v pasti bez cesty ven. Slovensko, stejně jako mnoho evropských zemí, čelilo dilematu: repatriovat své občany a riskovat bezpečnostní rizika, nebo je nechat v táboře a riskovat humanitární kritiku.

Po letech v táboře přišla repatriace. V roce 2019 byla Renáta D. zařazena na seznam hledaných osob slovenské policie, což naznačovalo, že úřady ji považovaly za riziko. Nicméně, v souladu s mezinárodními doporučeními (např. od OSN a EU), se slovenská vláda rozhodla o repatriaci. Dne 12. února 2023 proběhl tajný vládní let, který přivezl Renátu D. zpět na Slovensko spolu s dvěma dětmi. Tato operace byla koordinována s kurdskými autoritami a pravděpodobně i s mezinárodními partnery.

Po příletu byla okamžitě předána Národní kriminální agentuře (NAKA). Obvinění z terorismu přišlo rychle: podpora teroristické skupiny, což je v slovenském trestním zákoně těžký zločin. Renáta byla umístěna do vazby, aby se zabránilo jejímu útěku nebo pokračování v kriminální činnosti. Její právník, Juraj Remšík, okamžitě prohlásil, že jeho klientka obvinění popírá. Podle něj Renáta nikdy nebyla aktivní členkou ISIS, ale pouze následovala manžela do Sýrie kvůli rodině. „Byla to žena, která se ocitla ve špatné situaci,“ řekl Remšík v mediích.

Tento případ byl prvním svého druhu na Slovensku. Země repatriovala několik žen a dětí z táborů ISIS v letech 2022–2024, ale Renáta D. byla nejvýraznější. Repatriace vyvolala kontroverze: někteří politici a veřejnost argumentovali, že takoví lidé představují bezpečnostní riziko a měli by zůstat v Sýrii, zatímco humanitární organizace zdůrazňovaly právo na spravedlivý proces a reintegraci.

Vyšetřování případu Renáty D. začalo ihned po repatriaci. Soudy zvážily důkazy, včetně svědectví z táborů, komunikace s rodinou a možných vazeb na ISIS. V roce 2023 byl případ předán specializovanému soudu pro extremismus a terorismus. Renáta zůstala ve vazbě, přestože její právník žádal propuštění na svobodu s podmínkami.

K roku 2026, podle dostupných informací, případ stále probíhá. V roce 2023 byl Nejvyšší soud Slovenska zapojen do rozhodnutí o vazbě. Nakonec ji prodloužil, ale s možností revize. Renáta D. byla odstraněna ze seznamu hledaných osob po repatriaci, což naznačuje, že úřady ji mají pod kontrolou. Její děti byly pravděpodobně umístěny do péče sociálních služeb nebo rodiny, ale detaily nejsou veřejné kvůli ochraně soukromí.

Případ vyvolal širší debatu o repatriaci žen z ISIS. Na Slovensku, stejně jako v Česku nebo jiných evropských zemích, se diskutuje o deradikalizaci, psychologické pomoci a monitoringu. Organizace jako Amnesty International zdůrazňují, že mnohé ženy byly oběťmi manipulace a neměly plnou kontrolu nad svými rozhodnutími. Na druhé straně, bezpečnostní experti varují před rizikem, že repatriovaní mohou šířit radikální ideologie.

Příběh Renáty D. není ojedinělý. Tisíce Evropanek odjely do Sýrie a Iráku během vrcholu ISIS (2014–2017), často za manžely nebo z ideologických důvodů. Po pádu „kalifátu“ v roce 2019 zůstaly mnohé v tábořech jako al-Hol, kde žije přes 50 000 lidí. Evropské země repatriovaly stovky občanů, ale proces je pomalý kvůli právním a bezpečnostním výzvám.

Na Slovensku repatriace proběhla v letech 2022–2024, kdy bylo vráceno několik žen a dětí. Česko má podobné případy, i když méně dramatické – například ženy, které žily v arabských zemích, ale ne nutně s ISIS. Příběh Renáty podtrhuje složitost: je obětí, nebo spolupachatelem? Její případ může ovlivnit budoucí politiku repatriace.

Renáta D. symbolizuje temnou stránku globalizace a radikalismu. Z obyčejné Slovenky se stala součástí jednoho z největších teroristických hnutí 21. století, ať už dobrovolně nebo ne. Její repatriace a soudní proces ukazují, že společnost musí najít rovnováhu mezi spravedlností a soucitem. K roku 2026 zůstává její osud otevřený – možná bude odsouzena, možná osvobozena. Ať tak či onak, její příběh nám připomíná, jak křehká je hranice mezi láskou, chybou a extrémismem.

Zdroje:

https://spectator.sme.sk/politics-and-society/c/slovak-woman-linked-to-isis-facing-terror-charges

https://spravy.pravda.sk/regiony/clanok/689355-kamaratka-o-slovenke-obzalovanej-z-terorizmu-do-syrie-isla-kvoli-financnej-tiesni?referrer=grok.com

https://www.aktuality.sk/clanok/2pmlgmr/chcu-sudit-slovenku-obvinenu-z-podpory-teroristov-isis-syn-sa-hral-na-popravy?referrer=grok.com

https://www.cas.sk/clanok/2866537/slovenka-obzalovana-z-terorizmu-o-zivote-v-egypte-v-syrii-i-o-manzelovi-ktory-mal-posobit-v-isis?referrer=grok.com

https://tvnoviny.sk/domace/clanok/726850-slovenka-renata-ktora-je-obvinena-z-terorizmu-zostava-za-mrezami?referrer=grok.com