Článek
Ahoj holky,
vůbec nevím, kde začít. Píšu to s obrovskou bolestí v hrudi a pocitem, že se mi pod nohama propadla zem. S přítelem jsme spolu tři roky a moje nejlepší kamarádka byla v mém životě snad odjakživa. Důvěřovala jsem jim oběma víc než komukoliv jinému. Včera se ale moje představa o loajalitě a přátelství definitivně rozpadla na tisíc kousků.
Při úplné náhodě jsem v jeho tabletu zahlédla notifikaci z Messengeru. Bylo to od ní. Zvědavost a hlodající nejistota zvítězily, a tak jsem se podívala na jejich konverzaci.
Nešlo o nic „pracovního“ ani „kamarádského“. Probírali tam věci z našeho vztahu, které jsem jí řekla v naprosté důvěře. Smáli se mým nejistotám, on si jí stěžoval na naše intimní problémy a ona ho v tom utvrzovala, místo aby mu řekla, že je to nesmysl. Působilo to jako tajné spojenectví dvou lidí, kteří se nade mnou povyšují.
Dvojitá zrada, která bolí nejvíc
Nejvíc mě ničí fakt, že jsem přišla o dva nejdůležitější lidi najednou. Je to zrada, na kterou mě nic nemohlo připravit.
- Ztráta bezpečného přístavu. Kamarádka byla člověk, za kterým jsem chodila, když jsem měla s přítelem problém. Teď vím, že všechno, co jsem jí řekla, použila proti mně v komunikaci s ním. Cítím se nahá a zneužitá.
- Intimní zrada. Když probíráte s kamarádkou to, jak se ve vztahu cítíte, doufáte, že ona je ta, která vás podrží. Představa, že si o mých nejniternějších pocitech „čvachtají“ společně, je pro mě naprosto devastující a ponižující.
- Pocit vyobcování. Sledovat tu jejich „důvěrnou“ konverzaci bylo jako sledovat, jak si dva lidé, které miluju, budují svůj vlastní svět, ze kterého mě záměrně vyloučili.
Když jsem je s tím konfrontovala, oba se začali bránit. On tvrdí, že „to tak nebylo“ a že jsem si to špatně vyložila. Ona mi napsala, že jsem paranoidní a že „jen chtěla pomoct, aby nám to klapalo“.
Holky, jak se z tohohle sakra vzpamatovat?
Sedím doma, všechno kolem mě mi je připomíná a já vůbec nevím, jak dál. Potřebuju slyšet názor někoho nezúčastněného:
- Dá se taková zrada odpustit? Je možné znovu důvěřovat partnerovi, který vás za vašimi zády „řeší“ s vaší nejlepší kamarádkou? A má vůbec cenu zachraňovat přátelství, které se ukázalo jako takhle toxické?
- Je to nevěra? I když spolu fyzicky nic neměli, cítím to jako obrovskou zradu. Považujete tohle „emoční spojenectví“ za horší než jednorázový úlet, protože v tom figuruje někdo, koho jsem měla považovat za rodinu?
- Mám je oba odstřihnout? Moje instinkty mi říkají, abych sbalila věci a s oběma skončila, protože takové prostředí mě zničí. Bojím se ale samoty. Je správné jít do totálního „resetu“, nebo se mám pokusit o konfrontaci a nápravu?
Moc vám děkuju za každou zkušenost. Cítím se hrozně sama a každá vaše rada je pro mě v tuhle chvíli naprostým pokladem.
Napište mi do komentářů.
