Článek
Ministerstvo obrany upozorňuje na možnost napadení zemí NATO bez varování. Zároveň navrhuje odložit další navyšování podílu výdajů na obranu až za příští sněmovní volby. Chci vědět, co by kvůli tomu armáda nedostala včas.
Ministerstvo obrany ve svém Dlouhodobém výhledu pro obranu 2045 píše, že výrazně vzrostla pravděpodobnost napadení zemí NATO a EU bez varování. Upozorňuje i na možnost rozsáhlého a dlouhodobého ozbrojeného konfliktu s významnými dopady na Českou republiku. Za nejzávažnější hrozbu pro naši bezpečnost označuje Rusko.
Když si něco takového přečtu v dokumentu ministerstva, očekávám, že tomu budou odpovídat i jeho další návrhy. Že ministr řekne, co armádě chybí, co pořídíme přednostně a jak to zaplatíme.
Jenže současně jeho úřad předkládá návrh na zrušení dosavadního plánu postupného navyšování obranných výdajů. Ten počítal s růstem už během současného volebního období. Nový záměr plánuje zvýšení rozpočtu samotného Ministerstva obrany nad dvě procenta HDP až od roku 2030.
Tedy až po příštích řádných sněmovních volbách, které mají být v roce 2029.
Zákonné minimum pro celkové obranné výdaje se tím neruší. Ani to automaticky neznamená, že armáda dostane v korunách každý rok stejně. Pokud ekonomika poroste, může růst i částka na obranu. Ministerstvo ale navrhuje zrušit dosavadní harmonogram a další zvyšování rozpočtového podílu přesouvá za současné volební období.
Pane ministře, proč? Co se ve vašem hodnocení změnilo, že považujete pomalejší tempo za přijatelné? Z vlastních podkladů vašeho úřadu žádné zlepšení bezpečnostní situace nevyplývá.
Návrh zatím není schválený. O to důležitější je dostat odpovědi předtím, než o něm vláda rozhodne.
Pro mě je zásadní, co změna udělá s připraveností armády. Ministerstvo samo uvádí, že potřebujeme posílit protivzdušnou obranu, rozšířit pozemní síly a zlepšit logistiku i vojenské zdravotnictví. To všechno vyžaduje peníze a čas.
Které nákupy se tedy mají odložit? Na co budou muset vojáci čekat déle? A jak se to projeví v naší schopnosti bránit vlastní území a pomoci spojencům?
Předložené materiály konkrétní seznam odkladů nebo škrtů neobsahují. Ministr by proto měl vysvětlit, zda se všechny plánované úkoly dají s navrhovanými penězi zvládnout. Pokud ne, musí říct, čeho se vzdáváme a na jak dlouho.
Protivzdušná obrana chrání také města, elektrárny nebo nemocnice. Dostatek munice rozhoduje o tom, jak dlouho mohou jednotky bojovat. Logistika zajišťuje, aby se k nim dostalo palivo, náhradní díly a další zásoby. Právě v těchto konkrétních věcech se má změna financování posuzovat.
Objednanou techniku navíc někdo musí vyrobit a dodat. Vojáci se s ní potřebují naučit zacházet. Musí být připravené zázemí a servis. Odklad nákupu proto může posunout skutečnou připravenost o další roky.
Samozřejmě požaduji kontrolu každé zakázky. Chci vědět, zda nakupujeme za rozumnou cenu a zda armáda dostane to, co potřebuje. Stejně tak ale chci vědět, kolik nás bude stát odkládání a jaké riziko tím přijímáme.
Ministerstvo ve svém výhledu také upozorňuje, že větší odpovědnost za obranu Evropy přechází ze Spojených států na evropské spojence. Samo tedy počítá s tím, že budeme muset zvládnout více.
Od ministra obrany očekávám, že doloží, jak jeho finanční návrh těmto potřebám odpovídá. Především pro nejbližší roky, kdy za stav armády odpovídá tato vláda.
Pokud jeho úřad varuje před útokem bez varování, musí ministr vysvětlit, proč si můžeme dovolit čekat. Bez toho nemá návrh na zrušení dosavadního plánu před vládou co dělat.
