Článek
Ráno v pohodičce vstávám, lehce balím a poté jdu na Andaman na kafe s Klárou, Markem a Jarynem. Dostávám dokonce i banánovou buchtičku. Zdá se, že Kláře se sněť v rameni již lepší, i když jí s tím v Krabi ve špitále nic neudělali a rozříznout bolák si musela sama.
Thaiwand, Ton Sai
Po „snídani“ jdu na Railey nachytat poslední paprsky sluníčka a užít si moře a poté se osprchovat, dopakovat, rozloučit s Mama v Thiw Khao (dostávám na cestu 3 banány!), sešupajdit dolů, rozloučit se s kluky a Klárou a hopnout na loď do Ao Nang.
Je čas se rozloučit.
Z Ao Nang nás svážejí dřevěným otevřeným busem do Krabi, odkud pokračujeme velkým do Surat Thani, kde se sjíždějí další busy a my jsme po cca hodině nasardinkováni do velmi nepohodlného dvoupatráku.
Poslední vylodění na Ao Nang.
Do BKK dorážíme ve zcela debilní hodinu 5:00, kde vše vypadá díky vodním slavnostem Thajského Nového roku, tzv. songkran, které se vyznačují poléváním všeho vodou a sádrovým roztokem, jako po totální pohromě. Khao San je pohřbena pod vrstvou sádrového blátíčka. Jdu opět do svého Sweetie GH, kde dostávám pokoj dokonce s oknem za 100,-.
