Hlavní obsah
Cestování

Cesta do Asie, 20 let poté – 27. 12. 2004, PENANG - GEORGETOWN, Malajsie

Foto: matěj holub

Klid v ulicích Penangu (Malajsie) jako kdyby žádné tsunami nebylo.

Deníkové zápisky z téměř roční sólo cesty do Asie, den po dni, dvacet let poté.

Článek

Dnešek jsem po kávičce (asi se ze mě stal kafař, ale spíše to bude přesyceností čajem ze zemí subkontinentu) zahájil cestu na Indonéský konzulát, kde jsem bez problémů a fronty zažádal o vízum a vyplázl 162,- RM.

Zpátky jsem šel pěšky a cesta mě z příbřežní promenády zavedla k moři, podél kterého jsem po plážích, či spíše plážičkách, pokračoval dál a sledoval následky tsunami, které byly lehce patrné i zde, když vlny zbořily pár přístřešků těsně u vody. V jeden okamžik jsem musel vylézt na navigaci (celkem těžký bouldrový krok s knihou v ruce), resp. na zeď nad mořem. Na druhé straně však již nešlo slézt, a tak jsem se musel vrátit přes soukromý pozemek na ulici, naštěstí bez problémů.

Foto: matěj holub

Indická čtvrť Little India v Penangu

Brunch jsem si dal na Lebuh Chuli a Ali’s Café – výborná ¼ kuřete s rýží, kde jsem též zhlédl zpravodajství CNN z oblastí postižených tsunami: Srí Lanky, Thajska a Indonésie. Záběry vypadaly dost hrozivě a potvrdilo se, že Phi Phi a Phuket jsou zcela zničené. Dosavadní počet obětí se odhaduje na 11 000 a zemětřesení dosáhlo síly až 9 Richtera. Musím zjistit, jaká je situace na Ton Sai, abych se tam eventuálně mohl vrátit pro věci.

Zpět v GH jsem se dal do řeči s Angličanem, který objevil neuvěřitelně levné letenky po Asii, takže se objevila další varianta, a sice letět na Bali či do Jakarty (cca 40,- USD) provést lehký island hopping a pak se vydat zpět přes Jávu na Sumatru.

Tato varianta nabírá na atraktivitě zejména ve světle varování či skoro zapřísahání z domova, ať na Sumatru v žádném případě nejezdím kvůli hrozícím epidemiím a možnosti dalších otřesů, které se na mě ode všech snesly při večerním chatu na Messengeru.

Foto: matěj holub

Staré ustupuje novému, Penang - Georgetown, Malajsie

Připadalo mi to strašně absurdní číst si Jobovy zvěsti z Evropy o místě, kde se právě nacházím a kde se nic neděje a živost jde dál, jako by se nic nestalo, i když na exponovaném západním pobřeží ostrova si vlny oběti vyžádaly. Fakt absurdní. Nebýt varování z domova, vůbec bych se možností nejezdit na Sumatru nezabýval. Zvlášť když o mém plánu ví i Jimmy z GH, který by určitě něco řekl, kdyby nějaké nebezpečí hrozilo.

Mým úkolem na zítřek je tedy zjistit aktuální situaci na Sumatře, zejména v Medanu, situaci na Ton Sai a letenky Air Asia. Pak se podle informací uvidí ve středu, až (jestli) budu mít vízum. Navíc si myslím, že kdyby situace na Sumatře byla opravdu vážná, nejezdily by trajekty. Prostě uvidím.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz