Článek
Podle zpráv počty obětí rostou, odhady dnes večer dosahují 50 000. Zemětřesení dosáhlo síly 9 stupňů Richtera a jedná se o 4. nejsilnější vůbec v historii měření, které začalo na konci 19. stol. Neuvěřitelné je, jak rychle se dokáže vlna tsunami pohybovat na hluboké vodě (15 000 stop): 700 km/h!!! Na mělčině pak zpomaluje na 65 km/h. Ve svém snažení se rozhodnout kam a jak jet, maje na paměti varování rodičů, jsem se nejprve vydal na net zjistit, jak to vypadá se situací na Ton Sai a tudíž s mými věcmi. Zdá se, že vše se vrací do zaběhnutých kolejí, tudíž by v tomto ohledu neměl být problém. Překvapilo mě (a zároveň potěšilo), klik lidí má o mě strach a jak fungují tamtamy se zprávami o mně. Další má cesta vedla do kanceláře trajektu, kde mi potvrdili, že trajekty jezdí a Medan je v pohodě. V případě, že bych měl rušit lodní lístek, činí strono poplatek 30 %. Též jsem se dozvěděl, proč jsou trajekty tak plné. Nelegální pracovníci z Indonésie totiž mají amnestii a do 31. 12. mohou beztrestně opustit Malajsii.
Penang
Na netu jsem též checknul webové stránky Air Asia a místo letu z Penangu do KL za 9,99 RM mi počítač nabídl letenku za 160,- RM. Naštěstí jsem v GH potkal Angličana, který mi o nabídce řekl, a tak jsem ho poprosil, aby mi řekl, ve které cestovce k nabídce přišel, a vydal se tam. Levné lety skutečně mají, ale jen v určitou dobu a podle nějakého záhadného klíče (chlapík neuměl moc anglicky) k nim připočítávají 50,- RM. Nicméně nejbližší volný let za 129,- RM na Bali je 6. 1. + letištní poplatek 88, což dohromady vychází na cca 60,- USD.
Snídaňooběd jsem si dal u Aliho po netové seanci a po zjišťování informací, včetně dotazu na Jimmiho, který též potvrdil, že Medan je v pohodě, jsem se věnoval špekulování, co a jak dál. A pak čtení a šlofíček a pak opět špekulování a tak dále.
Minaret Mešity kpt. Kelinga, Penang, Malajsie
Zatím mi to stále vychází tak, že pojedu na Sumatru do Bukut Lawangu a na Lake Toba a pak lodí do Jakarty. Zevloval jsem a špekuloval až do večera. Bodejť by ne, když jsem si k tomu koupil pytel indických křupek a dnes až po 20.00 se vydal na „lov“, tedy na večeři. Jako obvykle jí předcházela dlouhá procházka zapřičiněná mou neschopností vybrat si hospodu. Nakonec jsem skončil v číně na nudlích, neb několik předcházejících jídel bylo indických rýžových, a tak byl nejvyšší čas na změnu. Jako luxus jsem si pak u stánku dopřál mrkvovou šťávu. Mňam mňam.
