Článek
Byť se na boreliózu neumírá, dokáže toto onemocnění postiženému člověku významně zhoršit kvalitu života, a to včetně psychických potíží. Jestliže je v souvislosti s boreliózou v názvu článku použit odkaz na každého lékaře, potom již samotný název navozuje svým způsobem kritický pohled na české zdravotnictví. Osobně si však jako laik myslím, že české zdravotnictví je stále dosud na vysoké úrovni. To však neznamená, že není co zlepšovat. Jednou s takovou oblastí je diagnostika a léčba lymské boreliózy.
Jako laik, u kterého se borelióza vyvinula do velmi obtěžujícího a devastujícího chronického stádia, se v tomto pohledu opírám nejen o vlastní zkušenosti, ale zejména pak o názory publikované odborníky. S ohledem na všechny okolnosti, zveřejněné údaje a informace, jakož i vlastní zkušenosti jsem jako laik toho názoru, že nedostatky v oblasti diagnostiky a léčby lymské boreliózy jsou v České republice zejména způsobeny nedostatečně nastaveným systémem.
Takže nejen každý člověk, ale zejména pak každý lékař by měl mít na paměti varování odborníků, že v České republice v posledních zhruba pěti letech přibylo vážných nemocí způsobených klíšťaty. Navíc zdravotní potíže postižených boreliózou může významně zhoršovat komplikace při diagnóze. Prostě pacient může být na základě nespecifických příznaků zcela neefektivně léčen na úplně něco jiného nebo lékaři při stanovení diagnózy tápou ve slepých uličkách, co pacientovi jako je či zda není pouze hypochondr.
Prakticky všem je známo, že borelióza (též také lymská borelióza či lymeská nemoc) je způsobována infikovanými klíšťaty. Z odborného hlediska se jedná o multiorgánové infekční onemocnění způsobené po zakousnutí klíštěte, a to povětšinou v našich podmínkách dominujícími bakteriemi Borrelia afzelii a Borrelia garinni. V souvislosti s tím nesmíme ani opomenout, že areál výskytu klíšťat se nejen v ČR rozšiřuje, co se týče nadmořské výšky, ale šíří se i z lesů do parků a zahrad. S ohledem na boreliózu musíme mít zejména na paměti, že podle odborníků minimálně každé čtvrté klíště je nositelem lymské boreliózy.
Je léčba lymské boreliózy v České republice na dostatečné úrovni?
Přestože lékaři, kteří se zabývají tvorbou českých standardů na léčbu boreliózy, jsou podle publikovaných vyjádření s jimi nastavenými standardy spokojeni, kdy v souvislosti s tím tvrdí, že dosavadní praxe je dostatečná, odborníci naopak upozorňují, že v případě boreliózy současný standard třítýdenní léčby antibiotiky u těžších případů nestačí. To vede k tomu, že zhruba u padesáti procent pacientů buď nedojde k definitivnímu vyléčení nebo se postiženým borelióza vrací.
Na rozdíl od autorů českých standardů tak odborníci specializující se na léčbu boreliózy upozorňují, že v České republice se jako jedné z mála zemí borelióza léčí významně kratší dobu a významně menšími dávkami, než je tomu ve většině zemí světa. Dle dostupných informací Mezinárodní společnost pro léčbu boreliózy (ILADS) ve svých doporučeních píše - cit.: „U časných stádií boreliózy by měla léčba pomocí antibiotik trvat minimálně 4 až 6 týdnů a u pokročilejších stádií 4 až 6 měsíců.“
Diagnostika boreliózy může být komplikovaná
Diagnostika lymské boreliózy může být spojena s celou řadou komplikací. V úvahu je nutno vzít skutečnost, tato diagnóza byla specifikována teprve v druhé polovině sedmdesátých let minulého století, a to v USA. Předtím byla klíšťata spojována pouze s klíšťovou encefalitidou. Proti ní na rozdíl od boreliózy existuje vakcína. Osobně jsem se s boreliózou poprvé setkal začátkem devadesátých let minulého století u svého syna, kdy ošetřující dětský lékař briskně spojil výskyt červených kruhů na jeho tváři s tímto onemocněním ještě v první fázi. Od té doby jsem pak spojoval boreliózu s výskytem červených kruhů jako pojistkou pro výskyt boreliózy a jaksi mně unikla k mé škodě informace, že ne každá borelióza je spojena s červenými fleky.
V Česku dominují Borrelia afzelii a Borrelia garinii. Právě infekce Borrelia afzelii vyvolává nepřehlédnutelné kožní projevy v podobě typického červeného okruží kolem místa po zakousnutí klíštěte. Červené okruží kolem místa vpichu upozorní postiženého nebo ošetřujícího lékaře, že dotyčný byl nakažen boreliózou. Pokud jsou tedy v tomto případě bezprostředně nasazena příslušná antibiotika, existuje velká naděje hraničící s jistotou, že se postižený zbaví borelií v první fázi onemocnění. Tzn. dříve, než nastanou problémy druhé fáze onemocnění.
Ne však každé onemocnění boreliózou je indikováno typickým červeným okružím
Naopak v případě bakterií Borrelia garinni onemocnění boreliózou na sebe neupozorní typickým červeným okružím. To podle publikovaných údajů nemusí vzniknout zhruba u padesáti procent postižených. Přirozeným zdrojem bakterií Borrelia garinii jsou klíšťata, která jsou šířena ptáky pohybujících se při zemi v travních porostech. Nejenže v tomto případě na sebe borelióza neupozorní červeným okružím kolem místa vpichu, ale nákaza způsobená bakterií Borrelia garinii je nebezpečnější, jelikož snadněji dospěje do chronického stádia a v konečném důsledku způsobuje nejen problémy pohybového aparátu, ale zejména pak značné neurologické potíže.
V případě napadení klíštětem infikovaným bakterií Borrelia garinii tedy chybí pro postiženého, ale i lékaře „signální kontrolka“ v podobě typického červeného okruží. To umožňuje těmto bakteriím se potichu a skrytě množit v těle postiženého až do vypuknutí druhé, již chronické fáze onemocnění. V souvislosti s tím je podstatné i to, že protilátky ukazující na nákazu boreliózou zareagují a jsou v krvi zjistitelné až po třech až šesti týdnech. Tzn. v období, kdy se borelióza pravděpodobně dostane již do druhé fáze.
Co tedy komplikuje diagnózu boreliózy?
Kromě absence červeného okruží v případě bakterie Borrelia garinii jsou při diagnóze boreliózy významné její různorodé projevy, které jsou obdobné jiným onemocněním a zdravotním potížím. Borelióza může svými příznaky připomínat obyčejnou virózu. Nezapomeňme, že borelióza byla na základě výzkumu ve skupině dětí zpočátku označena jako lymská artritida (juvenilní revmatoidní artritida), takže projevy boreliózy mohou být léčeny i jako revmatická nebo podobná onemocnění. Lymská borelióza pak může svými příznaky napodobovat syndrom chronické únavy, roztroušenou sklerózu, Parkinsonovou nemoc, Alzheimerovou chorobu a více než 350 dalších nemocí. Právě již nesprávná diagnóza nebo tápání při určení diagnózy oddaluje v případě boreliózy včasné zahájení účinné léčby.
V souvislosti s boreliózou se zároveň uvádí, že přibližně polovina nemocných neví, že byla napadena klíštětem. Prostě si ho nevšimla nebo na něj jednoduše zapomněla. Jak již bylo uvedeno výše, zhruba u padesáti procent se neobjeví červené okruží, takže léčba u řady postižených pak není zahájena včas, kdy následná náprava následků může být problematická.
Jak onemocnění boreliózou, její diagnóza a léčba probíhala v mém případě
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Ve věku více jak sedmdesát let jsem se v životě potýkal s nesčetným počtem klíšťat. Jako pravděpodobný zdroj mého onemocnění boreliózou považuji klíště pravděpodobně infikované bakterií Borrelia garinni, které se při pohybu ve vysoké trávě na zahradě u rodinného domu usadilo na nějakou dobu v mém pravém třísle začátkem letošního července. To tedy bylo následně pravděpodobnou příčinou mých až neskutečných zdravotních potíží. Nepomohlo ani vcelku rychlé odstranění klíštěte, dezinfekce místa vpichu a následné několikadenní mazání postiženého místa koňskou mastí obsahující mj. i antibakteriální složky.
Pak následovalo období klidu, kdy jsem v pohodě absolvoval několikadenní trek na kole po některých dánských ostrovech. Začátkem srpna mě ale v noci probudila ostrá bolest na vnitřní straně stehna, tj. s ohledem na zpětnou časovou osu od místa vpichu podezřelého klíštěte až po koleno. Jelikož jsem bolest spojoval s občasným výskytem křečí v nohách, namazal jsem postižené místo koňskou mastí, čímž jsem ostrou bolest značně utlumil. S určitými přestávkami se tato bolest objevila i v průběhu dalších nocí se stejným průběhem.
Po pátku 8. srpna však tato bolest přešla do trvalého stavu, kdy koňská mast jaksi přestala pomáhat a šáhl jsem po Ibalginu. V souvislosti s tím jsem následně začal mít prohlubující se problémy se spaním. Navíc v průběhu víkendu bolest začala migrovat po mém pravém stehnu. Po probuzení se např. ostrá řezavá bolest vyskytovala po linii na vnější straně stehna, aby za hodinu přeskočila na vnitřní stranu a za další půlhodinu řádila po přední straně stehna. Vzhledem k dovolené své praktické lékařky jsem v pondělí navštívil zastupující lékařku. Ta vysvětlovala liniovou bolest možným skřípnutým nervem mezi obratli. Takže jsem vyfasoval léky na uvolnění zádového svalstva. Tato lékařka s dlouholetou praxí pouze jaksi nechápala s ohledem na vyřčenou diagnózu onu migraci bolesti po pravém stehnu. To jí připadalo velmi podivné.
Bloudivá bolest následně migrovala do různých horizontálních a vertikálních linií v břišním svalstvu. Zde se souběžně vytvořilo lokální ložisko hloubkové bolesti, a to nejprve uprostřed podbřišku. To postupně migrovalo směrem k levému boku, přičemž svojí existenci zakončilo po několika týdnech na zádech nad levou ledvinou. V další fázi vznikl ještě jeden bolestivý či spíše nepříjemný projev mojí boreliózy v podobě velmi dráždivého „pálení“ pokožky na zádech, které působilo dojmem, jako by mě do zad někdo vpichoval velké množství jehliček, což občas přecházelo do stavu, jako by mě do těch zad někdo řezal. Nejprve v dolní části a následně se toto dráždivé pálení přesunulo zejména do oblasti lopatek s výpady přes podpaží do oblasti prsních svalů a po několik dní bylo doprovázeno bolestí ramenních kloubů. Bolestivé a nepříjemné vjemy byly následně doplněny na období zhruba jednoho týdne po dotyku vlasů při česání. Opět jako by mě vlasy svými kořínky píchaly do pokožky.
Devastujícím způsobem na mě prakticky od počátku působila brutálně se vyvíjející nespavost, kdy jsem byl rád, pokud jsem za den spal alespoň dvě až tři hodiny, jelikož byly noci, kdy jsem vůbec neusnul. Tehdy jsem po nocích chodil po městě, abych se nějak unavil a alespoň nad ránem usnul na jednu či dvě hodiny. I půlhodina byla pro mě dobrá. Ne vždy se mi to splnilo, a tak mě deptaly noci, kdy jsem oko nezamhouřil. Psychicky jsem na své okolí působil dojmem, že s ohledem na svou rodinnou anamnézu mám strach z rakoviny, ačkoliv tomu tak nebylo.
Moje psychická devastace byla spojena s migrující bolestí a zničující nespavostí a vyvrcholila v polovině září, kdy jsem při jednání na městském úřadě měl neskonalé potíže se vůbec podepsat. V té době jsem byl s ohledem na značné nechutenství významně pohublý a při pohybu po městě jsem se motal. S ohledem na narušenou rovnováhu a motoriku jsem si pak musel dávat velký pozor při chůzi po schodech. A to zejména nahoru do schodů, jelikož jsem měl tendence padat na záda.
Toliko přehled mých potíží od jejich počátku až do okamžiku, kdy byla určena jejich příčina. Tj. borelióza. Tedy konkrétně neuroborelióza. Jestliže se první ošetřující lékařka podivovala migraci mé bolesti, tehdy po pravém stehnu, potom při opakovaných návštěvách u své praktické lékařky jsem občas měl dojem, jako by na mně pohlížela jako na hypochondra, když jsem po několika dnech opakovaně přicházel s výskytem bolesti v dalších částech mého těla. Tomuto pohledu jsem se i s ohledem na neskutečné bolesti snažil bránit slovy, kdy jsem jí říkal, že pokud to bude takto pokračovat, budu nucen ji požádat o eutanázii.
Moje lékařka pak spojovala moje potíže s rodinnou anamnézou, ze kterého vyplývá významné riziko vzniku rakovinového onemocnění. Od toho se odvíjela různá lékařská vyšetření požadovaná mojí lékařkou. Vzhledem k brutálním problémům se spánkem, byla požadovaná vyšetření následně doplněna i prášky na spaní. Po těch jsem měl ihned usnout, ale nebylo tomu tak ani náhodou. Po týdnu jsem je odložil.
Moje diagnóza byla tedy ve slepé uličce. Dostával jsem léky a injekce na uvolnění zad, léky na uklidnění žaludku, jakož i dryáčnické kapky na utlumení bolest a přípravky proti zácpě, na kterou normálně netrpím ani náhodou, přičemž v mém případě dosáhla úrovně až osmidenní zácpy. Což jsem nakonec musel vyřešit po staročesku klystýrem, jelikož úhradová vyhláška neumožňuje pacientovi poskytnout přípravek na vyčištění používaný při kolonoskopii.
S ohledem na následné určení diagnózy, že se jedná o boreliózu, považuji jako podstatnou skutečnost, že v období diagnostického tápání jsem byl vyšetřován celkem šesti lékaři a lékařkami ve věku zhruba od 30 do 75 let, přičemž s ohledem na noční návštěvu pohotovosti při kulminaci řezavé bolesti v oblasti břicha dva tito lékaři byli z chirurgického oddělení. Všem jsem se snažil vysvětlit své potíže. Pravdou je, že mě všichni vyšetřující lékaři ochotně a vnímavě vyslechli. Přesto v té době lékařská péče nevedla ke kýženému cíli, jelikož chyběla správná diagnóza.
Ne vyšetřující lékaři, ale v mém případě léčitel stanovil správnou diagnózu, tj. lymskou boreliózu,
Po měsíci neskutečných bolestí, brutální nespavosti a zdevastovaného psychického stavu jsem navštívil v pátek 5. září prvního léčitele. Jelikož po návštěvě u něho došlo k významnému zhoršení dráždivého pálení na zádech, byl jsem k jeho působení spíše skeptický. Avšak tonoucí se stébla chytá, a tak jsem za týden navštívil dalšího léčitele. Jestliže jsem již první vyšetřující lékařku informoval o svých potížích minimálně v rozsahu migrující bolesti, kdy následující lékaři měli informace i o dalším vývoji mého stavu, a to včetně přemístění „toulavé“ bolesti na oblast břicha, dráždivého pálení na zádech, devastující nespavosti, nadměrné únavě, motání se při chůzi, jakož i potížích při podpisu, potom druhému léčiteli jsem sdělil to, o čem jsem předtím informoval i všechny vyšetřující lékaře. A to včetně informací o „balastních“ potížích, které boreliózu pouze doprovázely. Počínaje poškozením žaludku ibalginem, což se podílelo na mém značném nechutenství, přes zácpu až po bolest v zádech v důsledku vybočení obratle, k čemuž však došlo až za několik dní po návštěvě první lékařky.
Po zhruba patnácti minutách popisu mých zdravotní potíží druhý léčitel vyřkl překvapivou diagnózu. Bez jakýchkoliv pochybností mi po sedmi týdnech neskutečných zdravotních potíží a šesti týdnech chození po doktorech a různých vyšetřeních, sdělil, že se jedná o boreliózu v chronickém stádiu, a to konkrétně neuroboreliózu. Následně mně vysvětlil, že v mém případě borelióza napadla zejména nervová vlákna a zakončení. Zároveň jsem pochopil, že základním příznakem boreliózy je v mém případě migrace obtěžující bolesti, a to nejprve po pravém stehně, potom ze stehna na oblast břicha a následně zejména pak v podobě dráždivého pálení na záda, nespavost, neskutečná únava a prohlubující se psychické potíže.
S ohledem na dřívější informace od lidí postižených boreliózou mě vyřčená diagnóza poněkud vyděsila, ale hned následně jsem se uklidnil. Jednak léčitel mi vysvětloval, že zlepšení mého zdravotního stavu je řešitelné, a zejména pak pozitivně na mě působilo pojmenování příčiny mých potíží. Při zohlednění zpětné časové osy a odseparování „balastních“ přidružených potíží jako poškození žaludku ibalginem, zácpy či vybočení jednoho obratle i mně coby laikovi vše zapadalo do sebe jako do skládačky: migrace „toulavé“ nepříjemné bolesti po pravém stehně a následně po břiše, nespavost, psychické obtíže spojené s výpadky pamětí, motáním se, četnými překlepy při psaní na počítači a obtížemi při podpisu, chronická únava, dráždivé pálení na zádech, bodavý efekt při dotyků vlasů, to vše i mně jako laikovi vysvětlovalo, že v mém případě borelióza napadla nervovou soustavu včetně nervových vláken a zakončení.
Je nutno tedy vzít v patrnost, že borelióza se jakožto multiorgánová infekce může na člověku vyřádit různým, odlišným způsobem. U někoho to můžou být zejména klouby. Mě přetrvávající bolesti kloubů prakticky minuly. Stejně tak silná bolest hlavy, jakož i oční či kožní záněty. Prozatím neexistují signály, že by v mém případě vedla borelióza k zánětu osrdečníku či poškození jater. Ale i tak zejména pak velmi obtěžující toulavou bolestí a nespavostí po nějakou dobu významně zhoršila kvalitu mého života. Nikomu nic podobného nepřeji.
Je pravdou, že vyřčená diagnóza s ohledem na rodinnou anamnézu uklidnila i mé příbuzné, kteří mě ve velmi zuboženém stavu viděli koncem srpna při rodinném setkání na hřbitově. Za zmínku stojí na první pohled poněkud nepatřičná reakce jednoho příbuzného: „Borelióza? Bude to vypadat hloupě, co ti řeknu, ale já jsem si oddechl a spadl mě kámen ze srdce. Borelióza má řešení.“
Aniž jsem se po těchto informacích pídil, bezprostředně po diagnóze jsem se ve svém okolí dozvěděl o dalších čtyřech případech, kdy pacienti postižení boreliózou si nějakou dobu museli počkat na správnou diagnózu a tím i léčbu. Nejdéle na ní čekal chlapec ve školním věku a jeho rodiče, kteří s ním běhali po doktorech kvůli přetrvávající bolestí kolenou po celý rok, než se přišlo na to, že je to borelióza.
Stanovení správné diagnózy i v mém případě vedlo po nasazení odpovídající léčby k radikálnímu zlepšení zdravotního stavu
Po vyřčení diagnózy v pátek 12. září jsem se v pondělí ráno došoural ke své praktické lékařce s požadavkem, že chci krevní test na boreliózu. Ta byla vyřčenou diagnózou zaskočena a přistupovala k ní poněkud skepticky, přičemž od ní nadále odbočovala nesprávným směrem, jako že by se mohlo jednat o zánět močových cest. Touto diagnózou by však bylo možno vysvětlit pouze výskyt řezavé bolesti v dolní části břicha a již nikoliv migraci obtěžující bolesti v horní části břicha a natož pak toulavou bolest v pravém stehnu či dráždivé pálení na zádech. Výsledek krevního testu na boreliózu asi praktickou lékařku zaskočil, neboť mi jej ihned telefonicky sdělila po jeho obdržení ve čtvrtek odpoledne dávno po ordinační době s tím, že mi posílá recept na antibiotika, abych si je stačil ještě ten den v lékárně vyzvednout.
Tímto byla konečně po osmi týdnech neskutečných zdravotních potíží a bolestí zahájena moje účinná léčba. Přeléčení boreliózy antibiotiky jsem v návaznosti na diagnózu stanovenou léčitelem doplnil alternativní léčbou pomocí bylinných tinktur. Jsem si vědom, že lékařskou veřejností nemusí být alternativní léčba vnímána pozitivně. Stejně tak jsem si vědom, že upřednostnění alternativní péče před lékařskou péčí může mít pro člověka i fatální následky. Obzvláště pak pokud má alternativní péče šarlatánský charakter, jako tomu bylo v případě nedávné minulosti Filipa Turka, když jako vydavatel knihy „Paraziti v nás“ propagoval se svými příbuznými pití ředěného Sava (roztoku chlornanu sodného).
Moje rozhodnutí doplnit antibiotika alternativní léčbou ovlivnilo, že to byl léčitel, který bez jakýchkoliv pochybností a tápání precizně určil diagnózu a souběžně si poskytnutou nadějí na zlepšení získal moji důvěru. Navíc sami doma sbíráme a sušíme řadu léčivých bylin, ale i si připravujeme bylinné tinktury. Např. z mladých smrkových výhonků apod. Takže jsem dal na doporučení léčitele a objednal jsem si příslušné bylinné tinktury. Od počátku zahájení léčby odpovídající mé diagnóze se můj zdravotní stav začal zásadním způsobem lepšit. Nejprve se odbourala nespavost a souběžně s tím pomoci léku na žaludek i nechutenství. Tím souběžně docházelo k rychlému posilování mého organismu jak po fyzické, tak i psychické stránce. Za dva týdny pak postupně vymizela chronická únava, ale i narušení rovnováhy. Z původních příznaků boreliózy tak zůstalo pouze dráždivé pálení na zádech, a to zejména v oblasti lopatek. Zbytkové pálení na zádech slabé intenzity zůstalo i po dobrání antibiotik. Uvidím, co s tím učiní další léčba.
Při diagnóze a léčbě boreliózy je tedy co v ČR zlepšovat
Toliko moje dosavadní zkušenosti s boreliózou. Jejich podrobným popisem, což je dalším dokladem, že jsem se vyhrabal z nejhoršího, jsem se snažil sdělit, že borelióza coby multiorgánové onemocnění může mít různou podobu. U někoho to odskáčou klouby, někdo může v důsledku boreliózy skončit na vozíku a další může mít problémy se zrakem. V mém případě se neuroborelióza vyřádila na psychice a nervových vláknech a zakončeních. Jsem si zcela vědom, že není ještě všem dním konec. Tzn., že mě toto onemocnění může ještě významně potrápit. Ale potíže jsou již pojmenovány a je tedy šance, že se i do budoucna najde řešení, jak se s tím vším vypořádat.
Na základě vlastních zkušeností jsem skálopevně přesvědčen, že potíže s diagnózou a léčbou boreliózy jsou v ČR způsobeny nedostatečným systémem. Z tohoto důvodu necítím vůči šesti vyšetřujícím lékařům pražádných výčitek, že je ani prazvláštní migrace „toulavé“ bolesti neupozornila na boreliózu. Prostě to tak vzniklo, přičemž jsem si vědom, že jsem se o své potíže přičinil i sám, když jsem se spoléhal při zakousnutí klíštěte na indikaci boreliózy prostřednictvím červeného okruží a jaksi mě uniklo, že ve významném počtu případu nevzniká. Navíc se v mém případě diagnóza jaksi zamotala přidruženými potížemi. Počínaje poškozením žaludku Ibalginem.
Takže tímto upřímně děkuji léčiteli, který bez sebemenšího zaváhání vyřkl i přes balastní zdravotní potíže verdikt v podobě správné diagnózy. Tj. neuroborelióza. Jestliže se případně některým lékařům nebude líbit, že se jim jako laik motám do věci odborných, to je tak všechno, co s tím můžou dělat. Prostě to musí jaksi zkousnout, jako jsem já zkousnul, že diagnózu nestanovil žádný z ošetřujících lékařů, ale léčitel. Za podstatné považuji v souvislosti s tím i skutečnost, že do okamžiku stanovení diagnózy byly na moje vyšetření a mojí „léčbu“ vynakládány neúčelně nebo zcela zbytečně nemalé finanční prostředky.
Prostě a jednoduše z pohledu postiženého laika je co v oblasti diagnózy a léčby zákeřné boreliózy zlepšovat, a to i s ohledem na skutečnost, že odborníci upozorňují na významný nárůst těžkých případů v posledních letech, jakož i s ohledem na skutečnost, že zhruba padesát procent osob postižených boreliózou neví, že mělo klíště. Prvním krokem ke zlepšení by mohlo být i to, že pro lékaře nebude signální kontrolka pouze červené okruží, které však nevzniká vždy, ale např. i bolest a obzvláště ta podivně se potulující po lidském těle, což je jedním ze základních příznaků boreliózy. Tzn., že krevní testy na boreliózu se stanou běžným postupem při určení správné diagnózy. Jinak jsem toho názoru, že problematika diagnózy a léčby boreliózy je tématem hned na několik disertačních prací.
Takže již závěrem, plně soucítím se všemi, kteří si v důsledku boreliózy prošli peklem. Normálně se až na výjimky nezabývám komentáři u svých článků. Ale v tomto případě učiním výjimku. Jest docela možné, že někteří postižení v komentáři sdělí své zkušenosti, a to včetně těch s jakým zpožděním byla stanovena správná diagnóza a následně pak zahájena léčba. Nelze ani vyloučit, že někteří postižení budou mít v rámci diskuze i zájem o kontakt na mého léčitele.
