Článek
Koaliční sto osmička dostala první trhlinku ve své skálopevné svornosti při projednání rozpočtu, kdy se dva koaliční poslanci zdrželi hlasování. Oba z klubu SPD, a to Miroslav Ševčík a Zuzana Majerová. Větší problémy se zachováním soudržnosti koaliční sto osmičky nastaly pro premiéra Babiše po debaklu v letošních senátních volbách doprovázené i neúspěchem v komunálních volbách. A to zejména díky odstředivým turbulencím v jeho privátním hnutí ANO 2011.
Samotný Babiš mohl po volebním fiasku na základě názorů politologů postupovat podle tří scénářů. Pokud bychom však teoreticky vzali v potaz jeho dobrovolné odstoupení nebo i nedobrovolný odchod z politické scény byl ve hře v několika variantách i čtvrtý scénář. Tj. vlády bez Babiše. Ten však dal brzy najevo, že si vybral další prohlubování konfrontace. A tak Babiš se svou poněkud horkou hlavou a prohlubující se stařeckou nevraživostí opomněl, že stále platí přísloví: „Hněv je špatný rádce,“ a jakožto velmi impulsivní člověk se rozhodl, že občanům svojí volební porážku nedaruje.
Veřejnoprávní charakter ČT a ČRo je jedním z největším výdobytkům Sametové revoluce odstartované 17. listopadu
Jako jedno z prvních rozhodnutí v rámci své vendety za volební debakl oznámil, že dojde na projednání vládního návrhu ve věci zrušení poplatků pro veřejnoprávní média. Jestliže od června nechával tento vládní návrh kvůli říjnovým volbám u ledu, aby nedráždil hada bosou nohou, po volebním fiasku vše viděl rudě. Avšak pro projednání tohoto vládního návrhu si zvolil poněkud nevhodný termín. Tj. prakticky v předvečer výročí 17. listopadu, kdy veřejnoprávní charakter České televize a Českého rozhlasu představuje jeden z největších výdobytků Sametové revoluce.
Navíc v zájmu prosazení vládního návrhu se špičky současné koalice dohodly na zlotřilém postupu pro jeho předložení na plénum Poslanecké sněmovny. Vše nasvědčuje tomu, že Babiš při tom neuplatňoval svůj destruktivní mikromanagement a konečnou režii projednání návrhu zákona týkajícího se zrušení poplatků ponechal na předsedovi sněmovny Tomio Okamurovi. Tomu nebyly trnem v oku toliko samotné poplatky, ale existence nezávislých veřejnoprávních médií jako taková.
Jak se koaliční spiklenci dohodli, tak i v pátek 23. října na jednání 34. schůze učinili, když vládní většinou prosadili, že projednávání vládního návrhu zákona o zrušení poplatků v prvním čtení bude prvním bodem pátečního jednání. V souvislosti s tím koaliční většina odsouhlasila, že páteční jednání bude probíhat i po 19., 21. a 24. hodině, tzn. že jednacím dnem bude i sobota. Tomio Okamura k dovršení své škodolibosti namířené ve svých důsledcích proti nezávislosti veřejnoprávních médií nechal odsouhlasit pevný čas hlasování na sobotu 24. října v nezvyklém a svým způsobem nesmyslném čase 4:36 hod.
Po hektickém nočním rokování tak vládní návrh na zrušení poplatků prošel prvním čtením. Pro Babiše je příznačné, že se hlasování o poplatcích nezúčastnil. Prostě zbabělec bude navždy zbabělcem. Vyvolat bouři a pak se stáhnout do Průhonic. Jestliže se tématu nezávislosti veřejnoprávních médií dotkl při příležitosti udělování státních vyznamenání ve svém vystoupení i prezident Petr Pavel, není divu, že chátrající stařec Andrej Babiš seděl ve Vladislavském sále jako zpráskaný pes. Jako malá a krčící se ustrašená čivava.
Babišova vláda Národní katastrofy byla zaskočena sílou protestů proti pokusům zestátnit ČT a ČRo
První veřejný odpor proti koaličnímu postupu se objevil již v průběhu páteční schůze. V neděli pak občanská veřejnost bránící nezávislost veřejnoprávních médií zaplnila Staroměstské náměstí, přičemž protesty se přelily i do dalších měst. Symbolem za zachování nezávislosti se stal potměšilý čas 4:36. Právě pod tímto mottem, tj. 4:36, proběhla v úterý 3. listopadu v ČT a ČRo stávka spojená s demonstrací, která vyvrcholila v dolní části Václavského náměstí. Další protesty jsou svolány na Letnou v neděli 15. listopadu a předtím některými vysokými školami na úterý 10. listopadu, tj. skutečně v předvečer 17. listopadu.
Čas 4:36 - hlavní motto odporu proti útokům na nezávislost veřejnoprávních médií
Prostě si Babiš vybral pro koaliční pokus zestátnit veřejnoprávní média špatný termín. Navíc zajisté další povzbuzení získaly občanské aktivity v souvislosti s Trumpovým volebním debaklem, kdy občané ČR prakticky v přímém přenosu viděli, jak soudržnost amerických občanů porazila Trumpovu mašinerií včetně bezmála 10 miliard korun věnovaných v přepočtu od Elona Muska.
Principiálním bodem veřejného odporu je bezesporu zachování veřejnoprávního charakteru a nezávislosti České televize a Českého rozhlasu
O způsobu financování veřejnoprávních médií lze diskutovat. S ohledem na rostoucí státní dluh ČR ve spojení s nehorázným schodkem rozpočtu pro rok 2027 je naprosto nesmyslné a nezodpovědné, aby veřejnoprávní média byla hrazena přímo ze státního rozpočtu. Za stavu, kdy si Babišova vláda Národní katastrofy půjčuje s rostoucími úroky na úhradu běžného provozu státní správy, bylo by nanejvýš nezodpovědné prohlubovat naše zadlužení zrušením přímých plateb od obyvatelstva. Navíc Tomio Okamura rozjařilý svým úspěchem při projednávání vládního protipoplatkového návrhu, byl se vším hned hotov, když vykřikoval, že se na úhradu provozu veřejnoprávních médií použije rozpočtová rezerva. Tzn. finanční rezerva by byla de facto utracena ještě dříve než by začal fiskální rok.
Avšak jejich nezávislost musí být zachována a na základě zkušeností vyplývajících ze zlotřilého koaličního pokusu je ovládnout, je zcela na místě, aby nezávislost ČT a ČRo byla garantována zákonnou pojistkou. Nelze v žádném případě opomenout, že i v důvodové zprávě vládního návrhu na zrušení poplatků je přímo uvedeno, že se tím posílí státní vliv na veřejnoprávní média.
Příprava demonstrace před budovou ČT
Je zcela legitimní, aby veřejnost svými protesty dotlačila současnou koalici Andreje Babiše včetně osvědčeného pomocníka pro držení štaflí Tomia Okamury a jeho extrémistických soukmenovců, jakož i Motoristů v čele se sociopatem Petrem Macinkou, aby nezávislost veřejnoprávních médií byla zakotvena v zákoně. Pro zakotvení přímo v Ústavě by Babišova koalice zlotřilých našla bezesporu pochopení i opozice. Občanská veřejnost by se v žádném případě neměla nechat zmást bláboly, že ze strany vlády jde pouze o zrušení poplatků a že nikdo nechce zrušit nezávislost ČT a ČRo. Poslanec Nerušil z SPD to již před časem řekl zcela jasně, ale i samotný Tomio Okamura dával teď najevo, že mu jde o zrušení veřejnoprávních médií jako takových.
Požadavek na odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy je zcela legitimní a koalice při opakovaném hlasování o tomto návrhu již neměla sto osmičku
V souvislosti s odstředivými tendencemi uvnitř hnutí ANO po letošním volebním debaklu je prozatím nejvýraznějším odchod dlouholetého poslance Davida Pražáka nejen z hnutí ANO, ale i z poslaneckého klubu, přičemž tento semilský politik sebou vzal mimo přímé působení Babišovy sekty i další semilské zastupitele. Tím nastala pro hnutí ANO, resp. pro celou koalici prvotní otázka, jak nezařazený poslanec bude hlasovat.
Do úterní stávky se zapojil i Český rozhlas
Co se týče samotného jednání Poslanecké sněmovny v pátek 23. října s přesahem až do sobotního rána, byl poslanec David Pražák z jednání omluven. Je otázkou, zda i přes utajený postup vládních spiklenců, věděl či nevěděl, co se pro páteční jednání chystá či zda byl například coby potencionální semilský starosta zaneprázdněn jednáním o novém zastupitelstvu. V každém případě v úterý 27. října se objevila zpráva, že dlouholetý poslanec hnutí ANO David Pražák opustil tuto Babišovu politickou sektu, a tím i její poslanecký klub.
Jeho odchod nebyl spojen s nějakým boucháním do stolu či jinými siláckými gesty. Naopak na facebooku uvedl: „Neodcházím s potřebou hnutí ANO kritizovat.“ Jako hlavní důvod uvedl, že celostátní politika hnutí ANO začala nadmíru zasahovat do dění v regiónu. Připustil, že na jeho rozhodování měla vliv rovněž sněmovní rozprava z pátku 23. října s přesahem do sobotního rána o změně financování České televize a Českého rozhlasu.
První zkouškou pro hnutí ANO a celou koalici tedy bylo hlasování o návrhu opozice odvolat Tomio Okamuru z funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Návrh zařadit tento bod na program jednání přednesl v úterý 3. listopadu Zdeněk Hřib a hlasovalo se o něm dvakrát kvůli procedurální poznámce poslance Hrnčíře, a to v hlasováních s pořadovými čísly 325. a následně 327. s konečným výsledkem 72 pro Hřibův návrh a 87 proti jeho návrhu. Nezařazený poslanec David Pražák má ve stenozáznamu uvedeno, že nebyl k hlasování přihlášen.
Anketa
Ve středu 4. listopadu poslanec David Pražák hlasoval v 381. hlasování pro návrh zařadit druhé čtení návrhu týkajícího se penzijních fondů jako čtvrtý bod jednání. Návrh zařadit na program jednání návrh opozice odvolat Tomio Okamuru z funkce předsedy Poslanecké sněmovny přednesl ve středu 4. listopadu Mariam Jurečka a hlasovalo se o něm v 382. hlasování s výsledkem 59 pro a 81 proti, přičemž v tomto případě nezařazený poslanec David Pražák udělal při svém odklonu od hnutí ANO malý krůček kupředu, jelikož se zdržel hlasování. Malý krůček pro poslance Davida Pražáka, ale v podstatě velký krok pro obnovu demokratických pořádků, jelikož vysílá vzkaz, že značka Babiš je z hlediska politiky toxická a že Babiš již prakticky nemá co nabídnout.
V každém případě Babišova koalice při stěžejním hlasování, zda bude projednáván bod navrhující odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny, již nemohla počítat se sto osmičkou a musí se tedy spokojit se sto sedmičkou. Je tedy otázkou, zda poslanec David Pražák najde další následovníky, kteří by při dostatečném počtu pomohli demokratickým způsobem zbavit Česko politika a oligarchy Andreje Babiše?
