Tip na výlet: Kunětická hora, pardubický zámek a Automatické mlýny

I značně industriální metropole Pardubického kraje má totiž co nabídnout svým návštěvníkům. Byť Pardubice žily po staletí ve stínu sousedních královských měst Hradec Králové a Chrudim, jsou i ony spojeny s dlouhou a zajímavou historií. Bezesporu Pardubice vydělaly na tom, že od poloviny 19. stole přes ně vede páteřní železniční trať tehdejší Severní státní dráhy. Dnes se jedná o trať 001 Praha – Česká Třebová – Přerov – Bohumín. Ta bezesporu byla významným impulsem pro rozvoj místního průmyslu a tím i samotného města.

Pardubický pivovar prozatím odolává snahám o demolici

Pivo se v Pardubicích vařilo již ve 14. století, a proto není divu, že zde byl v roce 1871 dán do provozu moderní pivovar. To však je od roku 2023 pouhou historií, jelikož od té doby se pivo Pernštejn, jakož i originální 19° tmavé pivo Porter podle vlastní receptury z roku 1890 vaří někde jinde. Pardubice v současné době usilují, aby objekt pardubického pivovaru nepotkal osud pardubického lihovaru a bývalé Prokopky, tj. původního závodu na výrobu mlýnských strojů. Jak vyplývá z přiložené letecké mapy tyto průmyslové objekty již byly zplanýrovány a plocha čeká na využití developery, přičemž ti mají zálusk i na demolici pivovaru.

Za rozvojem Pardubic stojí železniční trať

S rozvojem železniční dopravy je spojen vznik Fantovy rafinerie minerálních olejů. Dnes známé se značně utlumeným výrobním programem pod názvem Paramo. Další rozvoj pardubického průmyslu nastal po první světové válce, kdy zde vznikly firmy Expolosia, Synthesia, jakož i Telegrafia, později známá jako Tesla.

Pardubice jsou bezesporu i významným sportovním centrem, a to nejen zásluhou Velké pardubické

Pardubice jsou i významným sportovním centrem. Ve světě dostihového sportu je známá Velká pardubická steeplechase a mezi příznivci motoristických sportů pak Zlatá přilba. Pardubické Dynamo letos získalo po 14 letech svůj sedmý titul v ledním hokeji, přičemž první hokejové utkání se konalo v Pardubicích v roce 1913 na Matičním jezeru. Letos se pochlapili i pardubičtí fotbalisté, kteří po letech skomírání opustili sestupové a barážové pásmo. Dobře se letos daří i pardubickým basketbalistům, kteří prozatím drží krok v boji o první místo s Nymburkem, a to i díky čtvrtému utkání, ve kterém zvítězili o bod po úspěšném pokusu za tři body půl sekundy před koncem utkání. Není tedy divu, že v seznamu významných pardubických občanů se to sportovci jenom hemží, byť mi tam osobně některá jména chybí. Například skokana do dálky Jardy Brože. Navíc zde v sedmi letech začal svojí fenomenální kariéru kajakář Martin Doktor. Své desetibojařské začátky měl v Pardubicích i náš nejlepší desetibojař Roman Šebrle, a to u legendárního trenéra Jirky Čecháka.

Dočkáme se osmého divu pardubického a jak to bylo s těmi předchozími sedmi

Co se týče ledního hokeje, pokud to dobře klapne, měl by v roce 2029 spatřit světlo světa osmý div pardubický. A to nová hokejová aréna s kapacitou 22 tisíc diváků. Nová hala by tedy mohla v roce 2031 přinést do Pardubic i pořádání Mistrovství světa v ledním hokeji.

Jak to bylo s těmi předchozími sedmi divy pardubickými, vědí již pouze pamětníci, jelikož ty byly spojeny s absurdními léty budování socialismu. Na prvním místě byl padesátimetrový bazén, jehož výstavba byla zahájena koncem padesátých let minulého století, avšak byl dokončen až v roce 1989, přičemž hrubá stavba byla mezitím využívána jako sklad cementu a posléze jako sklad nábytku.

Na druhém místě to byl hotel Labe, jehož hrubá stavba rovněž strašila na tehdejším náměstí Budovatelů (dnes Masarykovo náměstí) po dlouhá léta, než byl konečně v roce 1985 zprovozněn. Obdobný osud měl i třetí div pardubický, a to telekomunikační věž naproti zimnímu stadionu se začátkem výstavby v roce 1980, kdy se po vztyčení věže nazývané „Prst boží“ dlouhá léta opět nic nedělo a ke zprovoznění došlo až v roce 1989. Čtvrtým divem byly pohyblivé schody v podchodu u Zelené brány, které byly více opravovány než, aby jezdily, a to tak dlouho, až byly vyřazeny z provozu, přičemž zmíněný podchod je již drahná léta zcela uzavřen.

Pátým pardubickým divem byl most přes Labe, ve kterém neustále mizela nosná lana, což se možná děje dodnes. Šestým divem pardubickým byly chirurgické sály, kdy v průběhu tehdejší rekonstrukce vozili tím samým výtahem operované, ale i maltu. A konečně sedmým divem pardubickým byla budova OV KSČ (dnes tam je Dům hudby, konzervatoř a místní filharmonie), která byla postavena, světe div se, za pouhých devět měsíců. Toliko některé pardubické reálie a drby a je čas se zabývat tím, co Pardubice a její nejbližší okolí nabízejí svým návštěvníkům.

Navštivte hrad Kunětická hora – v pohádkovém seriálu Arabela zde měl útočiště čaroděj Rumburak

Pokud výlet do Pardubic a okolí vezmeme chronologicky, přičemž vynecháme období mladší a pozdní doby bronzové a starší doby železné, ve kterém již bylo osídleno okolí dominanty východočeského Polabí, první na řadě je Kunětická hora (315 m n. m.) se stejnojmenným středověkým hradem, Perníkovou chaloupkou a oborou. A pokud to vezmeme pohledem pohádkového seriálu o Arabele na zdejším hradu měl útočiště nejen čaroděj II. kategorie Rumburak (Jiří Lábus), ale obývali jej i čerti Blekota (František Filipovský), Mekota (Jiří Krytinář) a Pekota (Stanislav Hájek). Z historií hradu Kunětická hora je opět nejlépe se seznámit při jeho prohlídce, popřípadě je přístupná se všemi detaily na internetu, například na stránkách tohoto státního hradu.

Kromě dopravy vlastním autem se lze z Pardubic dostat ke Kunětické hoře MHD, linka 16 s odjezdem ve všední den v 8:29 a o víkendu pak v 8:37, resp. kolem pendluje i autobus Pardubice – Dříteč – Vysoká nad Labem – Hradec Králové, který zároveň umožňuje přiblížení od Hradce. Lze sem případně vyrazit i pěšky. Od vlakové zastávky ve Stéblové, jakož i od zastávky MHD Univerzita Pardubice je to něco přes pět kilometrů, přičemž od Univerzity vede cesta kolem koupaliště, lanového centra a slepého labského ramene.

Objekt hradu Kunětická hora byl letos otevřen veřejnosti v průběhu Velikonoc a trvale pak je přístupný od 1. května až do neděle 1. listopadu, a to do konce září od úterý do neděle a ve státních svátcích, kdy tedy bude otevřen i pondělí 6. července a 28. září. Od 1. října až do neděle 1. listopadu je hrad přístupný o víkendech a po všechny dny v období od 28. října až do konečného data 1. listopadu. Otevírací doba včetně upřesnění pro jednotlivé prohlídkové okruhy, jakož i stanovení času poslední prohlídky je opět podrobně uvedeno na oficiálních webových stránkách hradu, kde je i celá řada dalších informací včetně výše vstupného a případných slev, jakož i možných změn vstupného v průběhu akcí pořádaných na hradě.

Státní hrad Kunětická hora nabízí čtyři prohlídkové okruhy. Základní v délce 45 minut s názvem Hradní palác s věží zahrnující i prohlídku rekonstruovaného severního křídla paláce a hradního sklepení zavede návštěvníky do doby pánů z Pernštejna. Další dva okruhy jsou výběrové: Dušan Jurkovič, básník dřeva, který seznamuje návštěvníky s historií stavebního vývoje hradu a zejména pak jeho záchranu a rozsáhlou rekonstrukci provedenou v první polovině dvacátého století podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče, přičemž návštěvníkům zároveň poskytuje jedinečné panoramatické výhledy na okolní krajinu; a Kaple, který zahrnuje prohlídku hradní kaple sv. Kateřiny Alexandrijské vybudované na přelomu 15. a 16. století s výhledem z terasy u kaple směrem k Pardubicím a Železným horám.

Poslední okruh Děti na Kunětické hoře je specifický a je určen pouze pro objednané mateřské školy a o prázdninách pro letní tábory s malými dětmi. V souvislosti se čtvrtým prohlídkovém okruhem je žádoucí zmínit nedalekou Perníkovou chaloupku, tj. muzeum perníku a pohádek, které se nachází pod parkovištěm na jihozápadním svahu Kunětické hory. Toto muzeum však nabízí i programy pro dospělé, přičemž podrobnosti jsou uvedeny na webu tohoto muzea včetně rezervačního systému. Dětské návštěvníky by mohla zaujmout i zdejší obora, která je naopak umístěna na severozápadním svahu Kunětické hory.

Na Kunětické hoře se každoročně koná řada kulturních akcí, a to jak přímo na hradě, tak i v jeho okolí

V neděli 14. června se na hradu Kunětické hoře uskuteční v severním křídle paláce představení pro děti O Lesněnce se začátkem v 16 hodin. V červnu a začátkem července zde hraje v amfiteátru několik divadelních představení Východočeské divadlo z Pardubic. Pohádka S čerty nejsou žerty je již pasé, jelikož zde byla na programu začátkem června. Ale v úterý 23. června jí hrají v nedalekém Rychnově nad Kněžnou v rámci festivalu Poláčkovo léto.

Letos bude mít na Kunětické hoře premiéru Kytice, pojímaná jako velkolepá hudebně – zábavní podívaná. Většina představení je již beznadějně vyprodána, avšak nějaké lístky by měly být k dispozici na čtvrtek 25. června, na neděli 28. června a na čtyři červencová představení. A na koho se nedostane, musí si pohlídat příští rok.

V sobotu 11. července bude v severním křídle hradu uváděna horrorová groteska Arnošta Goldflama Já je někdo jiný se začátkem ve 20.30 hod. V pátek 17. července a v sobotu 18. července se zde bude konat Festival Kunětická hora 2026 nabízející vystoupení 16 českých skupin. V pátek je na programu VEGA Elektra, Rytmus, Grey256, Trautenberk, MIG 21 a Rybičky 48. Navíc v pátek má být i vyhlášení karnevalových masek. V sobotu pak Adaline, Tomáš Klus, Xindl X, Lenny, Krucipüsk, Brixtn, Vypsaná fiXa, Mirai a Daniel Landa. Pořadatelé festivalu nabízejí možnost stanování zdarma.

Dále se zde bude hrát v pátek 24. července opět v severním křídle hradu divadelní komedie Letiště se začátkem ve 20.30 hod. V neděli 26. července bude na Kunětické hoře od 11.00 do 16.30 kulturní akce Král na hradě – návštěva Vladislava Jagellonského na Kunětické hoře.

Bohatý kulturní program nabízí hrad Kunětická hora i v srpnu. V severním křídle hradu se budou konat vždy sobotu čtyři představení se začátkem v 20.30 (1. 8. a 8. 8.) a v 20 hod (15. 8. a 29. 8.), a to 1. srpna divadelní komedie Dívčí válka, 8. srpna pak zde bude Muzikálový večer divadla EXIL Pardubice, 15. srpna černá divadelní komedie Příběhy obyčejného šílenství a 29. srpna detektivní komedie Quensland. V sobotu 22. srpna na zájemce čeká od 20 hod netradiční prohlídka Hradozámecká noc na Kunětické hoře.

Návštěvníci Pardubic najdou zajímavé památky a pamětihodnosti v městské památkové rezervaci

Pokud se přeneseme od středověkého hradu Kunětická hora do historického centra Pardubic, dostáváme se do období pozdní gotiky a renesance. Avšak pardubické historické centrum může být zajímavým tipem pro samostatný výlet i bez návštěvy Kunětické hory. Navíc je pro návštěvníky využívající veřejnou dopravu snadno dostupné od pardubického hlavního nádraží.

Do městské památkové rezervace Pardubice spadá historické jádro města a areál pardubického zámku. V samotném historickém jádru Pardubic na případné návštěvníky čeká ikonická pardubická dominanta – 60 m vysoká věž Zelené brány. Přímo pod ní se nachází stylová čokoládovna, přičemž pamětníci vědí, že zde býval vyhlášený antikvariát. Za Zelenou bránou se rozprostírá Pernštýnské náměstí, jemuž vévodí novorenesanční radnice, před kterou se uprostřed náměstí tyčí barokní mariánský sloup. Na Pernštýnském náměstí lze nalézt řadu významných měšťanských domů: dům č. 3 s plastikou sv. Václava, ve kterém se nachází výstavní síň Mázhaus; dům č. 50 U Jonáše, zde je Gočárova galerie; dům č. 51 Stará lékárna Pardubice; dům č. 60 U Bílého koníčka, dnes čínská restaurace a dům č. 79 U Zlatého beránka.

Další dominantou městské rezervace Pardubice je pozdně gotický kostel sv. Bartoloměje. Hned vedle směrem k Zelené bráně je zvonice u kostela sv. Bartoloměje. Za kostelem se nachází Wernerovo nábřeží, na které navazuje Kostelní ulice, přičemž renesanční domy s pozdně gotickými prvky severně od Wernerova nábřeží a Kostelní ulice směrem k zámeckému parku se nazývají Pardubický Norimberk, a to díky podobě s tímto německým městem při pohledu od zámeckých valů. Bezesporu však oblast Wernerova nábřeží a Kostelní ulice představuje malebné zákoutí městské památkové rezervace vyšperkované středověkými domy.

Opačným směrem za Pernštýnským náměstím se v Klášterní ulici nachází kostel Zvěstování Panny Marie. Do městské památkové rezervace Pardubice patří i zámek a jeho okolí, a jeho okolí, ale to je kapitola sama pro sebe.

Pardubický zámek představuje hlavní dominantu města

Pardubický zámek představuje unikátní šlechtické sídlo vzniklé přestavbou z původního obranného vodního hradu na rozlehlý a pohodlný zámek, které zásluhou stavu dochování a rozlohou nemá ve střední Evropě obdobu. Areál zámku nabízející dochovaný obranný systém valů a prostor někdejších vodních příkopů je s historickým centrem města spojen Příhradkem.

V současné době v pardubickém zámku sídlí Východočeské muzeum v Pardubicích, které kromě exponátů a sbírek nabízí i komentované prohlídky, z nichž stěžejními jsou bezesporu prohlídkový okruh Pernštejnská renesance – nejstarší renesance v Čechácha prohlídkový okruh historickým centrem města Po stopách Pernštejnů v Pardubicích.

Neopakovatelné kouzlo však poskytuje již samotná procházka areálem zámku, sousedního Příhradku a historickým centrem města, jakož i okolního parku a zejména pak návštěva bývalých obranných valů, které byly přeměněny na okouzlující park a které hlídá zhruba dvacet pávů (viz úvodní snímek). Pro návštěvníky Pardubic nabízí celou řadu možností i zdejší renesanční zámek.

Zajímavé možnosti a zážitky nabízí návštěvníkům Pardubic i areál Winternitzových automatických mlýnů

Za návštěvu stojí již samotný areál Winternitzových automatických mlýnů, umístěných v Pardubicích na břehu Chrudimky v bezprostřední blízkosti historického centra tohoto krajského města. Automatické mlýny vybudovali na základě návrhu architekta Josefa Gočára bratři Egon a Karel Winternitzové, přičemž jejich první část byla zkolaudována 24. 8. 1911 a celá stavba pak byla dokončena v roce 1926. Komplex budov Automatických mlýnů Pardubice se svým neopakovatelným rukopisem předního architekta Josefa Gočára po právu patří k vrcholům české moderní architektury.

Tento skvost české kubistické architektury byl pro současné a budoucí generace zachován především zásluhou manželů Mariana a Lukáše Smetanových, kteří v roce 2016 zakoupili zchátralý areál Automatických mlýnů. Manželům Smetanovým se společně s dalšími institucemi, jako je město Pardubice a Pardubický kraj, podařilo přeměnit tento původně průmyslový areál na moderní kulturně-společenské centrum. Rekonstruovaný areál Automatických mlýnů byl slavnostně otevřen v září 2023.

V objektu Automatických mlýnů má sídlo pět institucí. Jednak je to Gočárova galerie, která kromě hlavního objektu v Automatických mlýnech sídlí i v domě U Jonáše na Pernštýnském náměstí. Hlavní objekt Gočárovy galerie je do 20. června uzavřen, a to z důvodů přípravy výstavy Plody s chutí bramborových šišek: Anna Zemánková, jejíž vernisáž bude v sobotu 20. června v 15 hod a pro veřejnost bude přístupná od neděle 21. června. Pro Gočárovu galerii, tzn. včetně expozic v Domě u Jonáše platí, že každý poslední pátek v měsíci je od 15 hodin vstup zdarma. Studenti pak mají zdarma vstup ve čtvrtek.

Zejména pro výlety rodin s dětmi poskytuje celou škálu možností a zážitků řemeslné a technologické centrum Sféra. Za shlédnutí zde stojí přednášky Krok za krokem vesmírem v rámci, které návštěvníci uslyší nejen poutovou přednášku o vesmíru, ale díky technologii Scienci on a Sphere mají možnost spatřit planety v úžasných a neopakovatelných detailech, jakož i přednáška Expedice do hlubin oceánu, zavádějící návštěvníky do nádherných a fascinujících hlubin podmořského světa.

Tím výčet nabídky tohoto vzdělávacího centra nekončí, jelikož nabízí i celou řadu dalších přednášek, a to i pro děti a mládež a tvořivých dílen a dílniček. V areálu Automatických mlýnů má dále své sídlo multifunkční konferenční a umělecký objekt Silo, galerie Gampa a pardubické městské informační centrum Infocentrum.

Z tohoto článku vyplývá, že Pardubice a okolí nabízejí pro své návštěvníky celou řadu možností, přičemž s ohledem na tento přehled je to spíše na vícedenní výlet. My jsme posledně v polovině dubna rámci jednodenní návštěvy stihli ve Sféře poutavou přednášku Krok za krokem vesmírem, prohlídku historického centra, procházku po valech pardubického zámku a návštěvu Kunětické hory, kde však byl hrad uzavřen.

Pardubice – Wikipedie

Hradec Králové – Wikipedie

Pardubice.eu

Pardubice bojují o záchranu pivovaru | Náš REGION

www.hrad-kunetickahora.cz/cs

www.pernikova-chaloupka.cz/tema/tema.phtml?id=11129

Kunětická hora | Hrady CZ

Městská památková rezervace Pardubice – Kudy z nudy

Pardubice (zámek) – Wikipedie

https://www.vcm.cz

www.vcm.cz/zamek/zamecke-valy

Winternitzovy automatické mlýny – Wikipedie

www.gocarovagalerie.cz

SFÉRA Pardubice