Tip na výlet: Zámek Kačina - největší perla klasicismu na východ od Paříže

Návštěvník zámku Kačina se již na začátku prohlídky může od průvodce dozvědět, že tato národní památka je považována za největší skvost klasicismu mezi Petrohradem a Paříží. Pokud návštěvník tohoto klasicistního skvostu bude hledat informace na Wikipedii, neměl by se nechat zmást tím, že je zde v první větě uvedeno, že zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Česku. Přitom k dalšímu zmatení je ve stejném zdroji na Wikipedii zároveň uvedeno, že podle některých odborných zdrojů architektura zámecké budovy nemá s empírem nic společného, jelikož podle nich je nejčistší ukázkou palladiánské architektury nazvané podle italského architekta Andrea Palladia, jehož stavby jsou považovány za předchůdce pravého klasicismu.

Tuto polemiku v oblasti architektury ponechme odborníkům a památkářům, neboť pro nás laiky jak empír, tak palladiánská architektura navazují na antickou řeckou a římskou architekturu. Na základě toho stavitelé kladli důraz na symetrii, geometrii a pravidelnost, přičemž stavby mívají rovné linie, trojúhelníkové štíty a sloupy podobné antickým. Tak tomu je i v případě zámku Kačina.

Zámek Kačina je tedy po zásluze chráněn jako národní kulturní památka. Nachází se na jihozápadním okraji obce Svatý Mikuláš, a to ve vzdálenosti necelých sedm kilometrů od Kutné Hory. Z Prahy je to zhruba 80 km, což představuje nějakých 75 minut jízdy. Podle toho, zda člověk jede až k Poděbradům po dálnici či, zda se k zámku Kačina vydá po kolínské či kutnohorské výpadovce.

Zámek Kačina, zvaný dříve také „Husa“, dal postavit nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Jan Rudolf Chotek z Chotkova, přičemž samotná výstavba zámku probíhala v letech 1802 až 1822. K objasnění úlohy hraběte Chotka v tehdejší společnosti je nutno si uvědomit, že pozice nejvyššího purkrabího Království českého v současné době odpovídá funkci předsedy české vlády. Zevrubné podrobnosti z historie zámku Kačina a rodů Chotků lze získat buď na internetu či lépe přímo při jeho návštěvě.

Za zmínku však stojí přechod zámku z chotkovského vlastnictví, kdy po smrti Emericha Chotka v roce 1911 přešel zámek včetně panství do vlastnictví dědiců rodu Thun-Hohenštejnů, a to konkrétně Emerichova synovce Quida. Ten byl vášnivý lovec, který jezdil i na africká safari, a majetek předlužil. K předlužení mu tehdy pomohla i prvorepubliková pozemková reforma v rámci, které byla kačinskému panství odňata většina pozemků, na základě čehož byly významně omezeny finanční zdroje potřebné mj. i k provozu a údržbě zámecké stavby.

Potom to již šlo se zámkem Kačina poněkud z kopce. Za Protektorátu byl zámek prodán v nucené dražbě nacistické organizaci Hitlerjungend. Po válce byl znárodněn a od roku 1950 jej využívá Národní zemědělské muzeum. To je vlastníkem zámku dodnes. Postupně zde vybudovalo muzeum českého venkova, kdy v dobách budování socialismu byly sbírkové expozice umístěny v celé ploše přístupné části zámku. Například v tanečním sále byly umístěny pluhy a vycpaniny hospodářských zvířat. Z průvodcovského výkladu se však návštěvník může dozvědět, že pracovníci Národního zemědělského muzea se při instalaci zcela nepatřičných exponátů šetrně, aby nedošlo k poškození interiérů. A tak před instalaci exponátů umístili do jednotlivých místností na podlahu koberce.

Zástupci starších generací si právě zámek Kačina pamatují jako objekt plný zemědělské techniky, kolem kterého se jezdilo velkým obloukem, aniž by většinu z nás napadlo jít si zemědělské sbírky prohlédnout. Zajímavý pohled by mohla přinést analýza návštěvnosti zámku Kačina v předlistopadových dobách. Pravděpodobně by tato analýza dospěla k závěru, že sbírky umístěné v zámku Kačina prakticky nikoho nelákaly. Takže se jeví jako pravděpodobné, že v dobách budování socialismu sem byli nahnáni v rámci školních výletů žáci základních a středních škol. Do úvahy připadají i tzv. brigády socialistické práce, a to především z různých JZD.

V rámci přestavby zámku Kačina na zemědělské muzeum byl původní mobiliář, který přečkal působení Hitlerjugendu, působení vítězné Rudé armády, jakož i zlatokopecké řádění místních obyvatel, rozprášen po různých místech okresu. Pro návštěvníka zámku Kačina je tedy vysoce pozitivní, že byla citlivě provedena obnova jeho interiéru podle dochovaných fotografií a s využitím dohledaného mobiliáře.

Takže v současné době zámek Kačina nabízí několik klasických zámeckých prohlídkových okruhů. Prvotně se jedná o prohlídku s názvem 13 Chotkovských komnat s průvodcem a se základním vstupném 180 Kč/osobu a se slevou pro děti, mladistvé a důchodce. Dále jsou přístupné prohlídky: Život pod schody – zázemí služebnictva, která zahrnuje objekty zámeckého zázemí (zámecká lednice, zámecká konírna netradičně umístěná ve sklepení, příprava jídel, přívod vody do zámku, praní na zámku, zámecká truhlárna, skladování dříví apod.) a která je přístupná buď bez průvodce nebo na objednání s průvodcem; Chotkovská knihovna, zámecké divadlo a kaple s průvodcem a v každou sudou hodinu v rámci otevírací doby; Zámecký skleník, bylinková zahrada a konírna s průvodcem a naopak v každou lichou hodinu a Za oponou zámeckého divadla.

Zároveň jsou k dispozici na objednávku komentované prohlídky: Reprezentativní komnaty a chotkovská knihovna; Filmová Kačina (zámek Kačina si zahrál ve filmech: Hvězda života, 1998; Červený bedrník, Přátelé a nepřátelé, 2000; České století, 2013; Návštěvníci 3, Revoluce, 2016; Marie Terezie, 2019; Cesta za oceán, 2020 a O vánoční hvězdě, 2020) a prohlídkový okruh Půda, lázeň. Tyto prohlídky, jakož i komentovanou prohlídku Život pod schody je nutno objednat minimálně týden dopředu. Všechny výše uvedené prohlídky jsou ve tejné cenové relaci jako Chotkovské komnaty.

Dále Muzeum českého venkova nabízí dva speciální programy pro školy plné soutěží a her umožňujících zažít realitu života na venkově a vyzkoušet si radosti života šlechty v 19. století. Tím nabídka muzea nekončí. Muzeum českého venkova nabízí i celou řadu dalších expozic, například: Kačina na dotek, Království včel, Příběhy dřeva, Muzejní pohádkové sklepy, O lnu, vlně, konopí, České traktory, Zahraniční traktory, Sklízecí mlátičky atd., jakož i celou řadu výstav: Rudolf Karel Chotek: Šlechtic – Podnikatel – Bankrotář, Sudek & Chotek. Kačina a fotografie, Adam Simandel – Lovecké příběhy, Tváře zemědělství, Rekultivace, druhý život krajiny, Voda je život, Střelecké terče atd. Nesmíme zapomenout ani na prohlídky v režimu Kačina s baterkami (13 Chotkovských komnat, Zámecká knihovna, Tajemství kačinského sklepení) a především pak na Nedělní oživené prohlídky zámku. Návštěvníci si v kačinské pokladně mohou zakoupit pro celodenní výlet i společné vstupenky NZM Kačina a NZM Čáslav, a to v základní cenové relaci 200,- Kč/osobu, a NZM Kačina a Národní hřebčín Kladruby nad Labem se základní cenou 250,- Kč/osobu.

Zámek Kačina tedy disponuje velmi širokou nabídkou, kdy pro celodenní výlety se kromě návštěvy Národního hřebčína Kladruby nad Labem či NZM Čáslav nabízející v objektu bývalých kasáren výhradně ukázky zemědělské techniky se dále nabízí i návštěva památek a pamětihodností v nedaleké Kutné Hoře. Nesmíme zapomenout ani na volně přístupný zámecký park, ve kterém je umístěna i bylinková zahrádka, a na zámeckou kavárnu s vynikající kávou a zákusky s výhledem do zámeckého parku při konzumaci.

Nás zde při opuštění areálu zámku zaujal o malý samoobslužný prodejní stánek s přebytky se zámecké zahrádky. S podobnými jsme se na potkání setkávali při svých nedávných cyklotoulkách po dánském venkově. Zde jsme si zakoupili jednu červenou řepu, kterou jsme právě potřebovali na vaření.

Kromě zážitků ze skvostné architektury a výkladu místní průvodkyně jsme se zde uvědomili při prohlídce Chotkovských komnat souvislost mezi arcivévodou Ferdinand-d'Este a palácem Villa d'Este v italském Tivoli nedaleko Říma. Prostě arcivévoda Ferdinand přijal přídomek rodu d'Este a tím zajistil do sarajevského atentátu existenci tohoto jména, ale zejména pak dědictví od posledního majitele italského panství tohoto rodu.

V každém případě je případná návštěva zámku Kačina a jeho okolí velmi dobrým tipem pro výlet. A je jedno, zda půldenní či celodenní. Je zde na co se dívat.

Kačina – Wikipedie

Klasicistní architektura – Wikipedie

Empír – Wikipedie