Článek
Některé předchozí úvahy zabývající se nespokojeností významné části českých penzistů s výší jejich důchodů byly prvotně zaměřené na důchodce. Tento článek však směřuje na opačný pól věkového spektra. Tj. na současné středoškoláky a vysokoškoláky. Základem je zamyšlení nad dopady kroků Babišovy vlády Národní katastrofy na budoucí generace, tj. naše děti a především pak vnoučata. Mějme však na paměti, že vše souvisí se vším. Nehorázné zadlužování budoucích pokolení a nespokojenost řady českých důchodců jsou dvě strany jedné a též mince. Dva póly jednoho a téhož problému.
Dnes prožíráme budoucnost našich dětí a vnoučat
Nastupující generace by tedy měly být ve střehu. Dnes se totiž hraje o jejich budoucí prosperitu. Vzhledem k tomu, že významná část našich dětí a zejména pak vnoučat dosud nemá volební právo, tak ty hrátky s jejich budoucností probíhají zcela nestydatě ve stylu „o nich bez nich.“ Volit nemohou, ale dluhy současných vlád splácet budou. Poněkud licoměrné od dnešních politiků a především pak značně nespravedlivé vůči nastupujícím pokolením, jelikož dnešní schodky jsou ve významné míře vynakládány v období ekonomického růstu na žranici pořádanou ultrapopulistou Babišem za veřejné peníze.
Pokud vezmeme do úvahy, že významná část rozpočtového rozvolnění v období covidu, tj. za předchozí vlády Andreje Babiše, šla na zalepení rozpočtových děr, resp. zhruba 11 miliard na předvolební úplatek důchodců v roce 2021 ve výši 5000 korun a pokud mj. vezmeme do úvahy, že zrušení poplatků za OZE ve výši zhruba 17 až 18 miliard se podílelo na brutálním navýšení schodku pro rok 2026, tzn. český stát si na to musel půjčit a někdo to bude muset zaplatit, dnes zcela nestydatě prožíráme budoucnost příštích generací.
Rostoucí zadlužování, nepříznivý vývoj klimatických změn a pošlapávání demokratických principů představuje pro příští generace zlověstnou trojkombinaci
Nejedná se však pouze o rostoucí dluhy, jejichž úhrada nepříznivě dopadne právě ve velké míře na dnešní děti a vnoučata. Mezi českými studenty v minulých letech značně rezonovala problematika klimatických změn, přičemž i ta má nezanedbatelnou vazbu na ekonomiku. Jestliže dnes nebudou v dostatečné míře zafinancována a realizována protiklimatická opatření, budoucí generace budou muset vynaložit několikanásobně větší finanční prostředky, aby byl jejich život v podmínkách oteplování vůbec snesitelný. V neposlední řadě by nastupující generace měly mít na zřeteli udržení demokracie a občanské sounáležitosti.
Zadlužování, nepříznivé dopady klimatických změn a útoky proti demokracii mají v podmínkách Babišovy vlády Národní katastrofy zcela reálnou a zejména pak zlověstnou podobu, jakož i společného jmenovatele v podobě oligarchy a politika slovenského původu Andreje Babiše. Pro nastupující generace by měla být varováním slova senátorky Němcové na adresu současného českého premiéra, která okomentovala jeho další veletoč v otázce výdajů na zbrojení slovy – cit.: „Babiš neví, co říkal před pár dny. Prolhaný, zbabělý nebo dementní, to je fuk. Řítíme se z kopce bez brzd.“ Zcela legitimní a opodstatněný náhled na šéfa hnutí ANO 2011.
Pokud by tedy někdo nastolil anketní otázku, zda platí za a) nebo za b) či za c), v případě Andreje Babiše je na místě konstatovat, že všechny odpovědi jsou správné. Babiš je totiž soudem uznaný lhář. Zbabělost prokázal v kauze Čapí hnízdo, kdy pomoci svých nohsledů a kumpánů dosáhl toho, že nebyl Poslaneckou sněmovnou vydán trestnímu stíhání. Tušil s pravděpodobností hraničící s jistotou, že by jej potkal stejný osud jako spoluobviněnou Janu Nagyovou.
Co se týče stařecké demence, která bývá zapříčiněna degenerativními změnami v mozkové tkání, platí, že věk nezastavíš, přičemž Babišovi, ale i mně bude letos 72 let. Z vlastní zkušenosti tedy vím, že stárnutí se tedy neúprosně projevuje nejen úbytkem fyzických sil, slábnutím zraku či sluchu, snížením tělesné obratnosti, ale i úpadkem duševních funkcí. V tomto případě typickým příznakem jsou poruchy paměti a zapomínání, kdy člověk může zapomínat i nedávné události.
Takže jen pro připomenutí Babišovo zapomenutí na jeho vyjádření v průběhu summitu v Jerevanu, jakož i jeho opomenutí při nedávném zběsilém výpadu proti majitelům čerpacích stanic, že on sám je vlastníkem Pumpy v Průhonicích. S ohledem na všechny Babišovy báchorky, například ve věci evidenční karty StB na krycí jméno Bureš či ve věci Čapí hnízdo, ponechme na odbornících, zda je či není Babiš postižen konfabulací. Ta však sama o sobě může být ve stařeckém věku příznakem demence.
Čeští důchodci většinově vnímají Andreje Babiše jako spasitele, který se o ně bezezbytku postará
Vraťme se k dopadům kroků Babišovy vlády Národní katastrofy na budoucí generace. S ohledem na setrvalé volební preference a zejména s ohledem na většinové názory českých penzistů nemohou dnešní náctiletí a dvacetiletí v žádném případě očekávat, že generace jejich prarodičů se v jejich zájmu úspěšně vypořádá v některých příštích volbách s Babišovým ultrapopulismem či extrémistickým byznysem se strachem a nenávistí Tomia Okamury. Není však cílem tohoto strohého konstatování rozdmýchávat jakékoliv mezigenerační spory. Avšak prokazatelným faktem je, že věkové kategorie 65+ a 75+ většinově kolaborují s populistou Babišem a jeho privátním hnutím ANO 2011, jakož i významně podporují fašizující hnutí SPD a jeho současné poslanecké satelity či neobolševické uskupení Stačilo, které se díkybohu do sněmovny nedostalo. Pravděpodobně je ve starších generacích zakořeněno, že za ně někdo rozhodne a že se o ně postará.
V loňských parlamentních volbách volilo hnutí ANO v kategorii 65 až 74 let celkem 54 % voličů a v kategorii 75+ dokonce 56 %. Kdežto na opačném pólů české populace dalo ve věkové kategorii 18 až 24 let svůj hlas hnutí ANO pouze 14 % voličů a v kategorii 25 až 34 let pak 19 %. Navíc je nutno vzít do úvahy, že více jak dva miliony osob mladších 18 let nemělo v roce 2025 volební právo, avšak i oni budou muset v budoucnu splácet dnešní dluhy.
S ohledem na tyto statistické údaje lze tedy bezesporu konstatovat, že čeští penzisti tvoří tvrdé jádro Babišových voličů, tzn. ultras hnutí ANO, přičemž v duchu jeho populistické mantry ANO – bude líp! jsou čeští důchodci kolem Babiše pevně semknuti do svorného šiku a ochotně mu promíjejí všechny jeho prohřešky. Řada českých důchodců bezesporu vnímá Andreje Babiše jako spasitele, a tak je ponechává zcela v klidu evidenční karta StB na jméno Bureš, kauza Čapí hnízdo, nehorázné zadlužování budoucích generací, jakož i to, že, sorry jako, nemá dostatek financí na pokrytí všech svých populistických předvolebních slibů, kdy zásadní nasypání peněz důchodcům odložila Babišova vláda Národní katastrofy až na rok 2029, tj. na rok dalších voleb, aby českým penzistům připomněla, koho mají volit. Navíc zejména Babišovi vrstevníci zcela ochotně slyší na jeho neustálé fňukání, jak mu všichni ubližují. Především pak významná část českých penzistů s nadšením kvituje, když jim polepší o nějakou tu stovku, například po zrušení poplatků za OZE či plánované zrušení poplatků za veřejná media, a to bez ohledu, že i takto vytvořené dluhy směřují k prožrání prosperity budoucích pokolení.
Naše vnoučata by měla vzít na vědomí, že Babiš je prolhaným prorokem a falešným spasitelem
Prvotně by nastupující generace měly vnímat, co se skrývá pod Babišovým zaklínadlem ANO – bude líp! Jestliže Babišovu privátnímu hnutí ANO 2011 předcházelo občanské sdružení Akce nespokojených občanů, je žádoucí se zamyslet nad tím, zda mohl být Babiš coby tehdy druhý nejbohatší občan ČR s miliardovými příjmy nespokojený se svou životní úrovní či zda byl nespokojený jako byznysmen. Z tohoto zamyšlení, jakož i ze všech prebend poskytovaných Agrofertu v čase Babišova vládnutí lze odvodit, že oligarchovi Babišovi na prvním místě šlo o to, aby bylo líp pro Agrofert. Co je totiž doma či v Agrofertu, to se prostě v Průhonicích počítá. Tečka.
V tomto duchu je třeba vnímat všechny ty Babišovy výkřiky, jak maká ve prospěch Česka, neboť opět usilovně pracuje zejména ve prospěch Agrofertu. Českého premiéra slovenského původu Česko zajímá pouze jako dojná kráva na dotace. A pokud by Babišovi skutečno šlo o řadové občany, prvotně by měl řádně zaplatit své zaměstnance, aby jim ostraha nemusela lézt do spodního prádla, zda si v kalhotkách neodnáší řízky. Takový je tedy Andrej Babiš ve skutečnosti lidumil. Tečka.
Prohlubování rozpočtového deficitu v období hospodářského růstu je zhoubné, a to zejména pro nastupující generace
Co se týče prohlubování naše státního dluhu v dobách ekonomického růstu, měla by nastupující generace věnovat pozornost názoru bývalého českého premiéra a prezidenta Václava Klause, který se nedávno vyjádřil, že zvyšování deficitu je zhoubné. Opět tečka, i když Václav Klaus jaksi opomněl, že jeho další produkt v podobě strany Motoristé sobě měl jako jeden z hlavních volebních taháků dosažení vyrovnaného rozpočtu, kdy po vstupu do vlády se motoristé holedbali, že v oblasti schodků Babiše ohlídají. Nestalo se tak. I motoristé hlasovali v období hospodářského růstu pro schodek ve výši 310 miliard. I motoristé hlasovali pro úpravu zákona o rozpočtové zodpovědnosti, aby v příštích letech měl Babiš na plnění svých populistických slibů dostatek peněz, a to za cenu dalšího zvyšování schodku, dalšího prohloubení státního dluhu a dalšího navýšení částky na obsluhu státního dluhu. On to někdo v budoucnu zaplatí, ale Andrej Babiš a jeho koaliční kumpáni to nebudou.
Česká republika jako jediná země EU nesouhlasila s rezolucí OSN na ochranu klimatu
V případě ochrany klimatu a nepříznivých dopadů klimatických změn je pro ČR nejen příznačné, že Petr Macinka ihned po svém nástupu na MŽP jedinou větou ukončil klimatickou krizi v Česku z moci úřední. Takže se nelze divit, že Česká republika před několika dny jako jediný stát EU nesouhlasila s rezolucí Valného shromáždění o ochraně klimatu, která podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle něhož jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. Takže, co se týče oteplování, co je českým oligarchům, a to i těm slovenského původu, po tom, v jakých podmínkách budou žít obyčejní lidé, když oni se buď přestěhují do klimaticky příznivějších oblastí nebo budou bydlet v dokonale klimatizovaných sídlech? A navíc v jejich fabrikách již budou pracovat automatizované systémy, kterým horko při práci nebude vadit.
Po loňských volbách je ve hře i další demokratický vývoj ČR
Do zlověstného koktejlu, který nastupujícím generacím připravuje Babišova vláda Národní katastrofy, bezesporu přináleží i kroky směřující k omezení demokracie v ČR. V současnosti nejde pouze o veřejnoprávní media, na což zhruba před měsícem zareagovali i čeští studenti. Zestátnění ČT a ČRo je pouhým začátkem k prohloubení oligarchického způsobu vládnutí, kdy za současné vlády platí, že v rámci značně chaotického mikromanagementu o dění v ČR rozhoduje jediný slovenský hokynář. Jemu pak sekunduje v rámci zcela falešného a pokřiveného českého národovectví japonský prodavač popcornu, kdy Babiš s ohledem na to, že se mu nedaří plnit předvolební sliby, vždy uvítá, když Tomio Okamura zaměstná pozornost českých voličů nějakým zástupným problémem. Problém sudetoněmeckého sjezdu pomalu odeznívá, a tak nám objevil protiimigrační problém s ebolou.
S ohledem na setrvalé volební preference hnutí ANO, nesourodost současné opozice a především postoje většiny penzistů, kdy Babiš umně využívá osvědčené poučky, že, kdo na svou stranu získá více jak 40 % důchodců, vyhraje volby, vše prozatím směřuje k tomu, že Česká republika bude přeměna na orientální pašalík Babišistán. Před závěrem kontrolní otázka pro nastupující generace. Čí zájmy a potřeby bude pravděpodobně preferovat Andrej Babiš? Zájmy penzistů, od kterých dostává více jak 50 % hlasů, či zájmy náctiletých či dvacetiletých, kteří jsou vůči jeho privátnímu hnutí ANO 2011 skoupí? Však on to někdo to uplácení voličů z řad dnešních důchodců zaplatí i s krvavými úroky.
Jestliže Babišova vláda Národní katastrofy chystá české mládeži zlověstnou trojkombinaci tvořenou zvyšováním deficitu, ignorací ochrany klimatu a omezením demokracie, budou to právě naše děti a vnoučata, která se dříve či později vypořádají s Babišovým ultrapopulismem. Čím dříve se nastupující generace vymezí proti Andreji Babišovi a jeho nohsledům a kumpánům, tím roste šance, že v budoucnu budou zatíženi menšími dluhy. Zároveň však roste i šance, že bude opět řádně řešena ochrana klimatu, jakož i šance, že nedojde k zásadnímu potlačení demokracie u nás ve prospěch vládnoucích oligarchů.
Je tedy nanejvýš žádoucí obnovit ducha hnutí Fridays for Future a obdobných iniciativ, a to nejen v oblasti ochrany klimatu, ale i v oblasti zadlužování a ochrany demokracie. To vše nepříznivě dopadne na nastupující generace. Je sice zřejmé, že se blíží prázdniny a zkouškové období, ale jako jeden z možných termínu pro vymezení se proti dopadům Babišovy vlády na budoucí generace se nabízí například pondělí 8. června a prostor před Strakovou akademií, kde má ten den zasedat Babišova vláda.
