Článek
Hvar není jen přístav plný jachet
Město Hvar umí zapůsobit hned po příjezdu. Kamenné domy, široké náměstí otevřené k moři, pevnost nad přístavem a lodě, které se večer pohupují v zátoce, vytvářejí přesně ten obraz Chorvatska, kvůli němuž se lidé vracejí k Jadranu opakovaně. Je to elegantní, fotogenické a v hlavní sezoně také hodně živé.
Právě proto se vyplatí brát Hvar jako celý ostrov, ne jen jako jednu slavnou adresu. Kdo zůstane pouze ve městě Hvar, uvidí jeho nejdražší a nejrušnější tvář. Stačí ale popojet do Starého Gradu, Jelsy, Vrbosky nebo směrem k menším jižním zátokám a ostrov se zklidní. Místo koktejlů u přístavu přijdou vinice, olivovníky, borovice a kamenné vesnice, které voní sluncem i prachem z cest.
Hvar sedne cestovatelům, kteří chtějí kombinaci krásného koupání a ostrovní atmosféry. Není to nejlevnější kus Chorvatska a v srpnu rozhodně ne prázdný, ale jeho pestrost vysvětluje, proč patří mezi nejznámější dalmatské ostrovy.
Zátoky, kam se vyplatí vyrazit dřív než po obědě
Pláže na Hvaru jsou většinou oblázkové nebo skalnaté, s vodou, která za slunečného dne přechází od světle tyrkysové po hlubokou modř. U města Hvar je praktickou volbou Pokonji dol, největší městská pláž vzdálená asi 1,5 kilometru od centra. Dá se k ní dojít podél moře nebo přijet autem a pro první koupání po příjezdu funguje velmi dobře; popisuje ji i místní turistická organizace na stránce Pokonji dol.
Ještě větší kouzlo mají menší zátoky a Paklené ostrovy naproti Hvaru. Palmižana, Jerolim nebo další místa v souostroví nabízejí čistou vodu, skály, borovice a lodní výlety, které z obyčejného koupání udělají celý den. Turistický portál Hvaru připomíná, že zdejší pláže sahají od rodinných míst po skrytější zátoky Paklených ostrovů.
V sezoně platí jednoduché pravidlo: čím slavnější zátoka, tím větší smysl má ranní start. Hvar je krásný, ale umí být drahý i plný. Ranní koupání proto často přinese víc radosti než polední hledání posledního volného místa mezi ručníky.
Hvar
Levandule, víno a krajina za pobřežím
Hvaru se neříká ostrov levandule náhodou, i když fialové svahy po celý rok nečekejte. Levandule má svůj čas, sklizeň a náladu. Nejsilněji působí kolem začátku léta, zejména v okolí starých vesnic ve vnitrozemí, kde se k ní přidávají suché kamenné zídky, rozmarýn, šalvěj a výhledy směrem k moři.
Za pobřežím se Hvar mění v ostrov vína, oliv a starých cest. Zvláštní místo má Starigradské pole, kulturní krajina zapsaná na seznamu UNESCO. Dodnes si uchovalo půdorys zemědělského členění, který vznikl už po příchodu řeckých kolonistů ve 4. století před naším letopočtem. UNESCO ho popisuje jako mimořádně zachovanou krajinu, kde se vinařství a pěstování oliv udržely po staletí.
Právě tady se ukáže jiný Hvar než na pohlednicích s jachtami. Pomalejší, sušší, tišší. Ideální na ranní projížďku, zastávku ve Starém Gradu nebo výlet do vnitrozemí, kde ostrov dává smysl i bez plavek.
Jak se na ostrov dostat a komu bude sedět
Nejčastější cesta vede přes Split. Autem se míří trajektem do Starého Gradu, pěší cestující mohou využít rychlé lodní spojení přímo do města Hvar. Jadrolinija uvádí u linky Split–Stari Grad plavbu přibližně 120 minut a aktuální řády zveřejňuje na stránce Split – Stari Grad. V létě se vyplatí řešit lístky a časy včas, protože trajekt není jen romantický začátek dovolené, ale i úzké hrdlo celé cesty.
Hvar nejlépe funguje pro páry, skupiny přátel a rodiny se staršími dětmi, které zvládnou oblázky, schody, lodní výlety a občas delší přesun. S malými dětmi je dobré vybírat ubytování podle pláže, ne podle nejhezčí fotky města. Boty do vody, klobouk a trpělivost při parkování se tu počítají víc než večerní outfit.
Ostrov slunce, levandule a tyrkysových zátok není nejjednodušší ani nejlevnější volba v Chorvatsku. Je ale mimořádně působivý. Kdo mu dá víc než jeden uspěchaný den z výletní lodě, najde Hvar, který voní bylinami, solí a rozpáleným kamenem ještě dlouho po návratu domů.
