Článek
„Kdyby jej (MŽP) získali Motoristé, asi by chvíli tekla zelená krev,“ takto v roce 2024 Petr Macinka odpovídal na jednu z otázek novinářů. V této chvíli stojí Macinka v čele hned dvou ministerstev – životního prostředí a zahraničních věcí. Původně chtěl tento stav udržet ještě dva roky, tedy do příštích prezidentských voleb. Domníval se totiž, že nově zvolený prezident by jmenoval Filipa Turka, původního nominanta na tento post, do čela MŽP.
Petr Macinka není zdaleka prvním „dvojministrem“. V minulé Babišově vládě zastával stejnou úlohu Karel Havlíček (ANO), dle jeho slov to „jde zvládnout“. Naopak Marian Jurečka (KDU-ČSL), který má podobnou zkušenost s vedením dvou resortů, tentokrát ve vládě Petra Fialy, celkově po dobu 4 měsíců, se nechal slyšet, že se to „nedá zvládat dlouhodobě“.
Plán Motoristů se však změnil a rozhodli se předložit nového nominanta, je jím jejich poslanec za Středočeský kraj, Igor Červený. „Bude to ministr, který bude velmi seriózní a který udělá, co mi na očích vidí,“ takto na svém instagramovém profilu komentoval Filip Turek nejnovější krok vlády.
Škrty na ministerstvu
Vedle chaosu a rojících se otázek, kdo vlastně stojí v čele MŽP, je zde téměř přehlédnutý aspekt celé věci a skrytá příčina, proč nejspíš doopravdy „poteče zelená krev“. Dle navržených výdajů státního rozpočtu si totiž MŽP oproti minulému roku procentuálně pohorší ze všech nejvíc. Loni hospodařilo s rozpočtem 7,5 miliardy korun, zatímco letos to bude o téměř 36 % méně, a to i přesto, že celkové výdaje pro rok 2026 jsou o zhruba 115 miliard vyšší. Prvními oběťmi těchto masivních škrtů jsou například národní parky, ty musí kvůli nižšímu rozpočtu často dokonce propouštět.
Společně se schválením státního rozpočtu se ve stejný den schvaloval také rozpočet Státního fondu životního prostředí (SFŽP), jež má za úkol financovat projekty, které chrání a zlepšují životní prostředí. Fond byl v minulých letech financován mj. právě přímo ze státního rozpočtu, respektive z kapitoly MŽP. V roce 2025 činily transfery ze státního rozpočtu do SFŽP zhruba 6 miliard korun. Dle návrhu střednědobého výhledu SFŽP ČR na roky 2026 a 2027 je v plánu tuto formu dotace zcela zrušit v důsledku změn ve financování fondu.
Hlavní změnu v příjmech SFŽP přinesl zákon č. 481/2024 Sb., ten přímo implementuje evropské směrnice, jejichž cílem je přenést příjmy z emisních povolenek ze státního rozpočtu přímo na ochranu životního prostředí (např. do rozpočtu SFŽP). V minulosti se totiž vlády často uchylovaly k tomu, že tyto výnosy využívaly i pro jiné účely, ačkoli jejich původní smysl tkvěl právě v reinvestici do životního prostředí a ochrany klimatu.
Podle původního plánu se tedy měl celý systém financování zjednodušit, poskytnout SFŽP určitou míru finanční autonomie a zodpovědnosti a konečně zamezit odtoku získaných peněz z povolenek do jiných oblastí.
Problém však nastal v predikcích příjmů z emisních povolenek do SFŽP. Dle Macinky totiž Fialova vláda a tehdejší ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) tyto příjmy nadhodnotili. Hladík oponuje tím, že částka 12 miliard korun vychází z oficiální predikce MŽP a že ceny povolenek dále rostly. V důsledku těchto nesrovnalostí nejspíše dojde k úpravě jednoho z projektů SFŽP, Nová zelená úsporám. Tento projekt mj. pomáhá domácnostem s dlouhodobým snižováním účtů za energie. Hnutí ANO ve svém předvolebním programu výslovně slibuje, že v tomto programu budou pokračovat.
