Článek
Dcera je momentálně ve fázi prvních příkrmů. Byla plně kojena mateřským mlékem a dobře prospívala, a tak nebylo třeba spěchat. Což se setkalo s nelibostí u mé tchyně. Čím déle ji znám, tím častěji si říkám, že má tchán svatou trpělivost.
Nejen že se nás snaží neustále nějak manipulovat, aby bylo po jejím. Co bylo malé čtyři měsíce, snaží se jí po tají podstrkovat potraviny absolutně nevhodné pro mimino. Omáčka od oběda, slazené nápoje, buchtu, dokonce přinesla jahody z obchodu. Přesto, že její vlastní dcera, měla jako malé dítě na jahody reakci. Opravdu si říkám, zda to nemá už v hlavě pomotané. Věk na to ještě nemá ale ty její nápady, nad těmi zůstává jednomu rozum stát. Všechny dosavadní pokusy o tzv. přilepšení vnučce, jsme úspěšně odrazili. Poslední kapkou bylo ale to, když si dala k obědu pivo a chtěla jí dát napít. To už jsem vybouchl, dceru jí vzal a od té doby si dceru chová pouze tchán.
U článku ohledně toho, jak si tchyně zařídila celý pokojík pro naši dceru, někteří psali že nejsme s manželkou normální. Že máme být rádi. Víte co, my nejsme rádi. Ano? My jsme výslovně upozornili na to, že dcera sama jako miminko ani batole, nebude spávat u prarodičů sama. Jak si to tchyně plánovala. Kromě toho, měla Ema poporodní depresi a tento tzv. dárek, jí opravdu nepřidal. O pokoji tchyně mluvila ještě před narozením dcery. Všichni, včetně tchána, jsme jí říkali, že je to nesmysl. Sotva se belhá a koupila si kočárek.
Nerozumím tomu, proč rodiče třicetiletých dětí, nerespektují jejich přání a pravidla. Nesčetněkrát jsem tchyni domlouval já, Ema jakožto její dcera, tchán, dokonce moje matka. Tchyně si pořád jede svoje a nějak nechápe, že její vnučka je naše dítě, ne její. Vím, že nejsme ojedinělý případ. Pohybujeme se mezi jinými rodiči a ti si kolikrát postesknou nad tím, že je jejich vlastní rodina absolutně nerespektuje. Muž, který se zastane své ženy, je automaticky podpantoflák a blbec. U nás jsem jen blbec, hlavně pro drahou tchyni. Všichni z našeho okolí ví, že já jsem ten dominantní. Myslím si ale, že manžel má chránit svou ženu a dítě. V okamžiku, kdy se stane otcem, je jeho hlavní úloha, být otec a manžel. A až potom je teprve syn. Věřím tomu, že mnoho maminek mamánků, toto nechtějí ani slyšet ani číst. Ale je to tak a je třeba přestřihnout pupeční šňůru se svými dospělými syny.
Prosím vás, prarodiče, pokud má rodič nějaká pravidla, je třeba je dodržovat. Jestli si myslíte, že když je budete mít na háku, ukážete že jste hlavy rodiny, pak nejste. Ukazujete to, že jste jak malé děti a potřebujete si dokazovat převahu. Škodíte tím pouze svým vnoučatům, kteří se dívají na to, jak se chováte ke svým dětem/jejich rodičům. A když vy budete porušovat pravidla, ty děti to budou také dělat.
Doporučuji si poslechnout Jiřího Haldu. Každý díl je zčásti zdarma. Na Spotify naleznete i další díly, v podcastu Pro bohatší život. Kde je několik příspěvků s panem Haldou a jsou celé zadarmo. Seberozvoj je třeba v každém věku.
A ještě jedna věc:
Alkohol se dětem nedává. Nikdy! Z mnoha důvodů. Od poškození nervového systému po vychování budoucího alkoholika.
