Jak napsat dobrý článek? Základem je rešerše i znalost SEO

Jen dobrý copywriter, jehož texty se dostanou do popředí vyhledávačů, a budou zároveň úspěšné u čtenářů, se dočká dlouhodobých spoluprací a stabilního příjmu. Nemusíte však být spisovatelé ani magistři bohemistiky, abyste toho dosáhli! Stačí znát a dodržet následujících 10 tipů, jak napsat poutavý článek.

Téma si vždy dobře promyslete. Psát na stránky o sportu něco o pěstování rostli jen proto, že máte zpětný odkaz, určitě není to pravé. Náplň článků musí být blízká publiku. Pokud máte jako copywriter či SEO specialista na starost blog e-shopu, je důležité přizpůsobit témata jeho zaměření.

Kromě výše zmíněného by mělo být téma dobře zpracované. Do vyhledávače si zadejte klíčové slovo a podívejte se, jak jsou na tom články, které budou tomu vašemu konkurovat. Vytvořte informačně obsáhlejší, přehlednější, čtivější a zajímavější text než konkurence!

Když už budete u těch konkurenčních článků – nikdy je nekopírujte, a to ani tím způsobem, že obsah jednoduše přepíšete jinými slovy. Pro zpracování vyhledejte hned několik zdrojů, dobré je porozhlédnout se i na zahraničních webech.

Váš článek musí být 100% originální, což je možné si ověřit například na prepostseo.com. Musí vnést nový pohled na věc a poskytnout čtenáři komplex informací, které nenajde hned pod dalším odkazem v Google vyhledávači.

Když máme rozmyšlené téma i vybrané adekvátní zdroje, můžeme přistoupit k psaní samotného článku. V první řadě bychom měli vytvořit titulek. Jedná se o část textu, kterou si přečte naprosto každý, kdo si článek otevře. Je tak nesmírně důležité, aby byl nadpis poutavý a navnadil k dalšímu čtení.

Titulek však můžete vymyslet až po napsání článku. Pro některé autory je to jednodušší a jsou schopni v nadpisu lépe popsat obsah několika slovy.

Titulek máme hotový (nebo si ho necháme na konec) a na řadě je otevření, chcete-li pozvání do článku, takzvaný perex. Úvodní odstavec nikdy není pokračováním titulku. Jedná se o samostatný text, který musí obsahovat to nejdůležitější z textu, tedy jakési shrnutí. Čtenář by se po přečtení perexu měl dozvědět, co všechno se na následujících řádcích nachází. Perex nenavazuje ani na další text, proto na něj v článku neodkazujte.

Co se týče stylistické stránky, obvykle bývá od jednotlivých podnadpisů odlišen jiným stylem písma. Jakým, to záleží na zvyku daného webu. Někdy bývá vyznačen tučně, jindy se používá kurzíva nebo odlišná velikost písma.

Dalším krokem je vytvoření osnovy. To možná znáte ještě ze základní školy a psaní slohových prací. Žáci nemají tento krok rádi, připadá jim zbytečný a často jej přeskakují. To samé se však děje i u copywriterů. Bez předem určené osnovy nebude článek nikdy působit uspořádaně a promyšleně. Podnadpisy musí stručně charakterizovat obsah dané kapitolky a budete z nich vycházet při psaní. Nemůže se vám tak stát, že se myšlenkami úplně oprostíte od původního tématu.

A jak takovou osnovu sestavit? To hlavní, co chcete v článku sdělit, směřujte hned na začátek. Stejně tak je to se zpětnými či affiliate odkazy, případně s klíčovými slovy. Naprostá většina čtenářů totiž článek nedočte dokonce – když najdou informaci, kterou hledali, článek jednoduše zavřou. A pokud tuto informaci v záplavě textu nenajdou hned, mohou si váš web podvědomě zafixovat jako „špatný, bez informací, nepřehledný“ a příště už na odkaz ve vyhledávači nekliknout.

Aby se v článku člověk dobře orientoval, musí být text přehledný a rozčleněný na nadpisy a odstavce. Sami jste se určitě někdy setkali s tím, že jste se dostali na stránku s článkem, který byl koncipován jako 30 řádků hustého textu bez jakýchkoliv „záchytných bodů“. Nejspíš jste jej ani nečetli a ze stránky hned odešli se záměrem hledat informace jinde.

Pod jednotlivými podnadpisy by se měly nacházet odstavce. Ty samozřejmě nemusí být všechny stejně dlouhé, působí to příliš uměle. Místo toho se raději zaměřte na oddělení po ukončení dané myšlenky. Tu se ale snažte rozvinout alespoň na 4 řádky. Kratší odstavce nevypadají celkově v textu dobře a působí spíš jako nějaké vsuvky, zvlášť v případě, že jich je v článku více.

Důležité jsou také kratší věty, které přidají textu na dynamice. Lidé, kteří nejsou zrovna vášniví milovníci klasické literatury, se v dlouhých souvětích mohou ztrácet. Myslete na to, aby byl text čitelný i pro ně. Pokud je sdělení dlouhé a nevypadalo by dobře v rozdělené větě, můžete požít středník nebo pomlčku (tato diakritika se samozřejmě musí do věty hodit!). Když už použijete dlouhé souvětí, měla být následovat skutečně krátká věta.

Pokud se nejedná o odborný článek, vyvarujte se přílišnému používání odborných termínů. Určitě to může být problém pro odborníky, kteří své poznatky musí přizpůsobit neznalému publiku. V tomto případě se nabízí použití slovníku synonym, ve kterém jistě naleznete českou variantu.

Úplně nejhorší však je používat záměrně cizí slova, i když je normálně nepoužíváte. Zde platí staré dobré pořekadlo: „Člověk by neměl používat cizí termity, když je nezná suterénně nebo není v dobré konvici, protože je zde velké rizoto, že to skončí fiatem.“

Kontrolujte si pravopis i gramatiku. Pokud nejste doktor bohemistiky, určitě uděláte v každém článku několik chyb, a pokud jím jste, překlepy se jistě nevyhnou ani vám. Nejste-li si v nějakém případě jistí, není nic snadnějšího než otevřít pravidla pravopisu, příručku české mluvnice nebo internetovou jazykovou příručku.

Hotový text je však právě z důvodu nepovšimnutých překlepů dobré prověřit i v textovém editoru, ideálně ve dvou. Článek si napište například v klasickém Wordu, a následně jej zkopírujte do Google dokumentu. Oba editory zvýrazní chyby. Google je navíc schopný rozlišit i překlepy, které sice jako slova existují, ale v dané větě nedávají smysl. Ovšem i přes velké úsilí se občas chybička vloudí.

Pozor na takzvanou slovní vatu – tedy umělé natahování vět. Jasně, delší články jsou lepší pro SEO a vy jako copywriter ještě dostanete víc zaplaceno, nicméně zbytečná slova snižují kvalitu textu. Výrazy jako „jakoby, přece, však, velmi, tedy, samozřejmě, možná“ a další podobné používejte co nejméně a pouze tam, kde se opravdu hodí.

Používání zkratek také není příliš žádoucí. Obyčejný čtenář by některým z nich nemusel rozumět, navíc se do textu nemusí hodit ani po stylistické stránce. Další věc je jejich chybný zápis, který není žádnou výjimkou. Často vidíme hlavně špatný zápis kombinace jednotek a číslovky; například 20kg znamená „dvacetikilový“, nicméně autor myslí „dvacet kilogramů“. To narušuje význam celé věty. Proto pište raději dvacet kilogramů, což vypadá lépe, a hlavně je to správně.

U číslovek ještě chvíli zůstaňme, je to totiž věčné téma a jejich zápis není správný ani na různých cedulích či oficiálních stránkách firem a podobně. Specialitou jsou zejména „ocásky“ za čísly. 18-ti letý, 20-ti stupňový, 5tinásobný a podobné patvary jsou špatně. Nejste-li si zápisem 100% jistí, vynechejte číslovku a zvolte slovní variantu.

Ani slangové, nedej bože argotové výrazy, nemají v dobrém článku co dělat. Použijte slova spisovná, nanejvýš výrazy z hovorové češtiny (jedná se o mluvenou verzi češtiny spisovné). Slang nebo profesionalismy používáme pouze tehdy, kdy to vyžaduje celkový koncept stránky. Některé e-shopy zaměřené například na prodej pánské kosmetiky, zákazníkům tykají a chtějí jim být „blíž“. Z toho důvodu používají také běžnou nespisovnou mluvu a slangové výrazy. Klient vás ale o takovém požadavku vždy informuje.

Umělou inteligenci dnes používají snad všichni, kdo se každý den pohybují v on-line prostředí. Redaktoři, copywriteři a další pisálci samozřejmě nejsou výjimkou. Pravdou je, že uměle generovaný text zkrátka do kvalitního článku nepatří. Problém s ním mají nejen čtenáři, ale i vyhledávače, které často podobné články penalizují a nezobrazují je na předních příčkách ve vyhledávání.

Využívejte AI na rešerše, k tvorbě osnovy, nechte si poradit, co na článku zlepšit, navrhněte si pomocí umělé inteligence nápady na témata – zkrátka cokoliv, co vám ulehčí práci a posune vaše psaní o úroveň výš. Samotný text už ale sepište sami.

Článek by měl být doplněn i obrázky. Fotobanky nejsou jen placené, pokud klient nechce do obrázků investovat, lze je vyhledat v některé z fotobank s volně dostupnými fotografiemi. Například Pixabay nabízí až 2,5 milionu obrázků zdarma. Jejich použití je důležité nejen po estetické stránce. Obrázky pomáhají čtenáři lépe chápat text a mohou sloužit k oddělení odstavců a lepší orientaci v dlouhém článku.

Zařazení obrázků je důležité i pro SEO. Zvolené fotografie do webového editoru nahráváme pod názvy jednotlivých podnadpisů, což dostane článek zase o něco výš ve vyhledávačích.

Při psaní běžných obsahových článků, PR článků, recenzí a dalších útvarů je více než vhodné doplnit text nějakým obrázkem či fotografií. Obrázek nemá pouze demonstrativní či estetickou funkci, ale může vám pomoct dostat se v prohlížeči výš, a tedy i rychleji do povědomí potenciálních návštěvníků webu nebo přímo zákazníků.

Pixabay je rozhodně nejpoužívanější fotobankou, která nabízí média zdarma. Najdete tu fotky, obrázky, schémata, kliparty, vektory, ilustrace, videa a mnoho dalšího. Materiály si stáhnete bez poplatku a můžete je okamžitě komerčně využít bez povinnosti uvádět zdroj. Co se týče obsahu, je skutečně rozmanitý. Hledat můžete jak pod českými, tak pod anglickými výrazy. Na původ všech obrázků se můžete spolehnout, protože každý z nich prochází před vložením „do éteru“ přímo pod rukama zaměstnancům, kteří kontrolují autorská práva, kvalitu a mnohé další parametry.

Vyhledávač si poradí i s víceslovnými názvy a předkládá obsah odpovídající mému dotazu. Obrázky se neopakují, nicméně kvalita některých souborů není občas úplně dobrá. Výhodou je také fakt, že se nemusím registrovat a stahuji rovnou do počítače jen klepnutím na tlačítko stáhnout.

Oproti Pixabay nabízí Unsplash fotografie v trochu lepší kvalitě. Nenajdete tady ale žádné vektory, ilustrace a podobně – pouze autorské fotky. Ty jsou skvělé ke komerčnímu užití – opět není potřeba uvádět zdroj a díky perfektnímu rozlišení vyniknou i jako náhledové fotky nebo třeba záhlaví prezentačních webů. Vybírat lze až ze dvou milionů souborů, pro jejichž stažení není třeba žádné registrace. Nevýhodou je, že si vyhledávač často neporadí s víceslovným spojením. Navíc nelze zadávat hesla v češtině.

Tato fotobanka nabízí vysoce kvalitní fotografie a videa pořízené profesionály. Obvykle se na PikWizard vydám, když nemůžu nic odpovídajícího najít v žádné ze dvou předchozích fotobank. Tady to má ovšem jeden háček – ne všechny fotky jsou zde zdarma. Ty, které jsou zpoplatněny, jsou již v náhledu označeny štítkem ‚Premium‘. Vyhledávání obrázků zdarma na webu ještě zhoršuje nemožnost vyfiltrovat si soubory zdarma.

Další v pořadí je fotobanka Pexels. Zde najdeme opět krásné, čisté a kvalitní fotky, které odpovídají požadavkům každého majitele webových stránek. Použití obrázků ke komerčním účelům však může být trochu ošemetné – licence Pexels sice říká, že veškerý obsah lze volně použít ke komerčním i nekomerčním účelům bez uvádění zdroje, nicméně na stránky nenahrávají svůj obsah pouze autoři fotografie. Některé soubory jsou sem agregovány z jiných volných fotobank, a tak se často jen stěží dopídit, zda nebyla nějaká autorská práva přece jen porušena.

Canvu asi každý zná spíše jako program k úpravě fotografií. Není to ale tak dávno, co spustila také svoji vlastní fotobanku. I přesto zde najdeme už více než 50 milionů různých fotografií, které lze použít k jakémukoliv účelu. Pokud používáte Canvu k úpravě fotek, tvorbě letáčků a podobně, můžete si do aplikace z fotobanky soubory rovnou vybírat – a to značně usnadní práci.